Stanislav Křeček FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Stanislav Křeček byl prezidentem Milošem Zemanem jmenován kandidátem na funkci ombudsmana. Jenže to vypadá, že mu není úplně jasné, co má veřejný ochránce práv vlastně dělat.
V rozhovoru na DVTV s Martinem Veselovským hájil Stanislav Křeček svou nedávno vyslovenou myšlenku: „Celý problém je v tom, že ombudsman není ochránce lidských práv. Mně rostou chlupy na těle, když slyším, že Válková by byla špatnou ochránkyní lidských práv. To by možná byla, ale ombudsman není ochránce lidských práv. Ombudsman má podle zákona kontrolovat činnost vybraných státních orgánů. Nikoliv chránit lidská práva.“
Moderátor Veselovský ho upozornil na znění zákona č.349/1999 Sb., kde se říká, že „ochránce přispívá k prosazování práva na rovné zacházení se všemi osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, národnost, pohlaví, sexuální orientaci, věk, zdravotní postižení, náboženské vyznání.“
Křeček ale pravil, že to bylo do zákona dodáno až později. „Jako jedna z věcí, které k nám přicházejí z Evropy.“
Jenže v tom dnes platném zákoně to je, tak se kandidát bude muset s tím, že mu „rostou chlupy na těle“, asi smířit. Raději nebudeme namáhat svou obrazotvornost, co se bude dít, pokud pan Křeček tuto větu uslyší často.
Kandidát také tvrdí, že se proti němu vede kampaň, protože se o něm tvrdí, že navrhoval střílet do demonstrantů a že byl agentem StB, a přitom několikrát předkládal lustrační osvědčení. „Někdo nechce, abych vůbec kandidoval, abych odstoupil. Protože moje představy jsou trošku odlišné. Já chci ten úřad vrátit lidem a já se chci podívat i na ty práva nejen těch menšin, ale i na ty práva většinové společnosti. Máte vyloučené lokality, ve vyloučené lokalitě každý mluví o právech těch lidí, kteří v nich bydlí, ale kdo se stará o práva těch lidí, kteří bydlí vedle? Kteří mají z bydlení peklo?… Jinak je společnost stále rozdělována a není to pro společnost dobré.“
Na kampani se podle něj podílejí také romské organizace. Přitom se prý Romové sami o svá práva neberou tak, jak to kdysi dělali Afroameričané ve Spojených státech. Řekl, že lidi v Radě vlády pro záležitosti romské menšiny nikdo nezná. Moderátor Veselovský oponoval, ale Křeček na tom trval: „Zeptejte se na ulici, koho znají z Rady.“
Tam by se ale člověk zřejmě nedoptal ani na jména většiny ministrů, to nebyl úplně nejlepší argument.
Debata se vrátila k případu realitní kanceláře, která podle přání majitele bytu odmítala uchazeče o bydlení, když byli Romové. Měl by mít majitel bytu možnost odmítnout Roma? Křeček: „Podle zákona by samozřejmě neměl, Ale to je, jak my přistupujeme…, jestli nehrajeme na sebe nějakou hru, že jo. On ten majitel to nemusí říct, nemusí to napsat, ale může tak učinit. A já se ptám, jestli tohleto není ve společnosti určitou překážkou. Jestli bychom se neměli ptát, proč to vůbec tak je?“… Romové by se měli o ty svá práva starat… Rozhodně se neberou tak, aby to bylo vidět.“ Křeček také pochybuje o tom, že je na místě společnost obviňovat z rasismu, když Vietnamci u nás problémy nemají.
Veselovský mu připomenul jeho větu z článku z roku 2015, že by měl majitel bytu mít právo odmítnout Roma, protože je Rom, kvůli svým zkušenostem. „Pokud mají majitelé bytu špatné zkušenosti s Romy, mohou jim kvůli jejich původu byt nepronajmout.“ Křeček ale unikal tím, že pak se o to má postarat stát a nemají se lidé obviňovat z rasismu.
Rozhovor ukázal, že Stanislav Křeček neví nebo pomíjí, že úkolem ombudsmana je i ochrana lidských práv. Také není zřejmé, jak chce hájit nějaká konkrétní práva, když porušování zákona přehodí nějak obecně na společnost.
V každém případě je zjevné, že se nám prezident Zeman svým návrhem postaral o další nepřekonatelnou zábavu. I když… nepřekonatelnou… To bychom nesměli žít v Česku.
