Stanou se bankovky již jen pouhou kapitolou v učebnicích historie?

Ilustrační foto. (Pixabay/Bru-nO)

Ilustrační foto. | FOTO: Pixabay/Bru-nO

CBDC (Central Bank Digital Currencies) se v souvislosti s rapidním technologickým vývojem v posledních pár letech staly velmi horlivým a kontroverzním tématem. Je tomu tak zejména v ekonomicky vyspělejších regionech, kde se již začínají objevovat první pokusy o pilotní testování, či dokonce o reálnou implementaci, avšak stále ve velmi omezeném měřítku. Hlavní otázkou proto není, zda je toto novodobé monetární řešení právě tím, co povede k postupnému zefektivnění celého systému a ke graduální eliminaci klasických fiat peněz – je totiž jasné, že tomu tak nejpravděpodobněji bude. Ovšem téma, jak rychle k tomuto technologickému posunu dojde a jestli již příštím mladým generacím nebudeme muset vysvětlovat, že se platilo jakýmisi kusy papíru s obrázky, zůstává stále otevřené. 

Všichni už do určité míry známe Bitcoin, Ethereum či nedávno proslavený „meme-coin“ Dogecoin a tušíme, jak zhruba fungují a co s nimi člověk může dělat. Ale, jak se říká, opakování je matka moudrosti, a proto si to pojďme krátce připomenout. Tyto „coiny“, které si uchováváte v trezoru, a ne v tom železném, spadají do skupiny tzv. kryptoměn. Kryptoměny jsou typy digitálních či elektronických novodobých měn – nebo jde spíše o nehmotnou movitou věc dle vyjádření Generálního finančního ředitelství. Krása kryptoměn se však neskrývá v novodobém „cool“ trendu, ale ve své anonymitě a decentralizaci.

Michael Kocáb a Michal Pavlíček (ČTK)

Kryptoměny jsou založeny na asymetrické kryptografii, což se dá víceméně popsat jako šifrování pro řetězení podpisů jednotlivých převodů. To umožňuje uživatelům kupovat, přijímat či posílat peníze kamkoliv a kdekoliv zcela anonymně. Někteří ale vidí určité limitované kryptoměny jako například Bitcoin, kterých může najednou existovat maximálně 21 000 000, jako dlouhodobou investici, jež opět není nikterak propojena se státem. Ovšem to se samozřejmě nelíbí vládám. Takto nad lidmi ztrácejí určitou kontrolu, a to není něco, co mají státy po celém světě v oblibě. Proto jste také v poslední době mohli zaslechnout o graduálně rostoucí regulaci kryptoměn, zejména v Číně, kde vláda proti této „hrozbě“ usilovně bojuje.

Vlády si ale samozřejmě uvědomují, že v digitalizaci měn se skrývá budoucnost naší společnosti, a proto přišly s náramným – pro ně benefitujícím – řešením, a to právě s CBDC. Jak již naznačuje samotný název, tyto digitální měny by byly vydávané centrálními bankami po celém světě, které by nad nimi posléze měly nadměrnou kontrolu. Víceméně by se zcela vytratila anonymita a decentralizace, jež dělá ostatní klasické kryptoměny atraktivní monetární alternativou. Samozřejmě se ale také nabízejí varianty, kde by celý systém neřídily pouze centrální banky. Ty by pouze zajišťovaly klíčovou infrastrukturu, zatímco uživatelé by CBDC využívali prostřednictvím soukromých poskytovatelů platebních služeb, kteří by případně mohli nabízet doplňkové služby. CBDC by se ale od klasických kryptoaktiv lišily i tím, že by byly denominovány v oficiální měně daného státu, byly by zákonným platidlem a byly by směnitelné za jiné formy peněz v poměru jedna ku jedné.

Ovšem nesmíme zapomenout na to, že CBDC si nelze představovat jako jasně vymezený pojem s jednoznačnými charakteristikami. Momentálně existuje hned několik návrhů a variant, jak by tento ekonomicky modernizační plán mohl být zrealizován. Dokonalou shodu v jednotlivých CBDC nelze očekávat ani do budoucna, protože dané implementační parametry budou přizpůsobeny vlastnostem daných ekonomik a záleží na konkrétních motivacích k přijetí této změny v každé zemi.

Dále je také důležité rozlišovat typy CBDC – velkoobchodní a retailové. V tomto článku se ale budeme primárně zabývat těmi retailovými, protože právě tento typ by byl přístupný pro všechny ekonomické subjekty, a tím pádem představuje i větší potenciální zásah do platebního a ekonomického systému.

Výhody a nevýhody CBDC

Při každé větší změně, ať už v politice, práci, či právě v ekonomice, se vyskytnou určité nové příležitosti, ale zároveň i různé komplikace a problémy. A CBDC nejsou žádnou výjimkou.

Ilustrační foto  (Pixabay/stevepb)

Je sice pravda, že CBDC by značně inovovaly a zefektivnily dnešní platební systém svou rychlou, bezpečnou, spolehlivou a nákladově efektivní infrastrukturou, a tak i zesílily finanční stabilitu, avšak nabízí se riziko, že by mohly vytlačit bankovní depozita. Proč by to byl problém? Další klíčovou výhodou CBDC totiž je jejich bezrizikovost vzhledem k tomu, že by byly považovány za účetní závazek dané centrální banky.

Pokud by pak CBDC nabízely svým uživatelům srovnatelný užitek jako depozita v bankách, spotřebitelé by vyměnili své vklady v komerčních bankách právě za CBDC. To by způsobilo zvýšení nákladů daných bank, jež by mohly reagovat například zvýšením úrokové sazby nabízené vkladatelům. Ovšem kdyby k tomuto přesunu došlo nárazově, například krátce po zavedení CBDC či zvýšené nejistoty při finanční krizi, mohlo by dojít k tzv. runu na banky, což by značně ohrozilo stabilitu bankovního sektoru. Je ale jasné, že pokud mají mít CBDC pro uživatele nějaký užitek, určité proměně bankovních depozit na CBDC se nedá vyhnout. Najít balanc mezi tím, aby byl tento digitální nástroj užitečný, ale zároveň neohrožoval stabilitu bankovního sektoru, je proto značnou výzvou.

Možnost elektronických plateb a zrychlení mezinárodních plateb jsou další dva faktory, které CBDC tvoří velmi atraktivními. Oficiální digitální měna by totiž mohla značně zjednodušit a zrychlit mezinárodní platby a převody, které jsou v současnosti mnohem složitější a časově náročnější než platby vnitrostátní. CBDC by samozřejmě také nabízely elektronické platby, což je v dnešní době jedna z limitací klasických tištěných peněz. Zde ale experti narážejí na další řadu problémů. Kryptoaktiva jsou jedním z hlavních terčů kryptoútoků, a proto se stále debatuje ohledně systému, jenž by byl dostatečně chráněn, ale zároveň udržoval i „user-friendly“ použití. To se ovšem ukazuje, stejně tak jako i některé předem zmíněné hrozby, jako značný zádrhel, který se před samotnou implementací systému bude muset nějakým způsobem vyřešit.

S CBDC se navíc stále spojuje i další poměrně důležitá otázka. Měly by se úročit? Je sice pravda, že neúročené CBDC by představovaly dokonalejší náhradu hotovosti, avšak úročení CBDC by centrálním bankám dávalo mnohem větší flexibilitu a přinášelo spoustu nových možností v oblasti měnové politiky. Tato vyšší atraktivita CBDC by však také zesílila riziko pro finanční stabilitu. Jak? CBDC by mohly vést ke změně v oblasti měnověpolitických sazeb u domácností a podniků. Výsledkem by tak mohla být rychlejší a silnější transmise konvenční měnové politiky. Vše by ale záleželo na konkrétním nastavení úročení daných CBDC.

Přístup jednotlivých světových centrálních bank

Jak již bylo zmiňováno dříve, CBDC jsou momentálně velmi žhavým a aktuálním tématem. To potvrzuje i průzkum Banky pro mezinárodní platby (BIS) z roku 2019, kde se ukázalo, že přes 80 % respondentů už započalo alespoň teoretický výzkum CBDC. Dále průzkum prokázal, že 10 % centrálních bank již bylo v pilotní fázi svých projektů. Tato čísla se ale za poslední dva roky mnohonásobně zvýšila a v dnešní době už můžeme začít pozorovat reálné implementace, a to například v Číně, Švédsku či Velké Británii, kde se intenzivně pracuje na vývoji tzv. Britcoinu.

Týdeník FORUM (FORUM 24)

Mezi hlavními motivacemi pro zavedení CBDC centrální banky uvádějí již zmiňované zvýšení efektivity a bezpečnosti platebního styku (v případě rozvojových zemí se dá hovořit i o finanční inkluzi). Přes 70 % centrálních bank však momentálně nemá právní povolení CBDC vydat či si jsou ohledně jejich autorizací nejisté. Zavedení pak považuje v blízké době za pravděpodobné pouze zhruba 20 %, i když otázkou stále zůstává, do jaké míry uvedené preference bank pozměnila koronavirová pandemie.

Asi tou nejvíce zainteresovanou zemí je Švédsko. Švédská centrální banka Riksbank se již od roku 2017 zabývá projektem tzv. e-krony. Tento projekt vznikl jako reakce na problém s klesající rolí hotovosti ve švédské ekonomice. Do února 2021 probíhal pilotní projekt zaměřený na zkoumání jejího technického řešení, jenž je založený na DLT řešení (distributed ledger technology). O přijetí e-krony do praxe a jejím přesném nastavení a implementaci však švédská vláda stále jedná.

Ovšem nesmíme opomenout ani Čínu. Digitální jüan vydávaný čínskou centrální bankou PBoC už prošel několika koly pilotního testování a jeho budoucnost vypadá velmi slibně. V případě Číny by ale CBDC spíše znamenaly přímé nahrazení hotovosti, než její pouhé doplnění.

Poněkud konzervativnější a obezřetnější stále zůstává americký Fed, jehož šéf Jerome Powell se k vývoji amerických CBDC vyjádřil slovy: „I s ohledem na funkci dolaru jako hlavní rezervní měny považuji za zásadní udělat vše správně, spíše než se snažit být první.“

Tím nejžhavějším tématem je ale v současnosti pravděpodobně digitální euro. Evropská centrální banka se poprvé o digitálním euru zmínila v roce 2020, kdy představila prvotní možné charakteristiky a varianty svého konceptu. V letošním roce je již vývoj této digitální měny v plném proudu, avšak samotná implementace potrvá ještě řadu let, nehledě na to, že samotné zavedení digitálního eura by pak vyžadovalo další koordinaci mezi vrcholnými orgány EU.

Avšak svět se již dočkal první reálné implementace CBDC, a to na Bahamách, kde se v říjnu roku 2020 do ostrého provozu začal dostávat tzv. Sand Dollar. Ten je všeobecně přístupný, neúročený a obsahuje limity v podobě maximálního přípustného celkového množství prostředků na účtu a maximálního dovoleného objemu jedné transakce. Motivací zavedení Sand Dollaru bylo pro bahamskou vládu zejména zvýšení finanční inkluze, ale na vyhodnocení dopadů jeho zavedení je stále příliš brzy.

Další implikace spojené se zavedením CBDC

Pokud pomineme již předem zmiňované dopady na finanční stabilitu a změny měnověpolitických sazeb na domácnosti a podniky, můžeme se v klidu zaměřit na dva jiné potenciální makroekonomické dopady, a to v oblasti měnové politiky a v oblasti přímé podpory spotřeby.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) (ČTK)

V čistě hypotetické situaci, kdy by CBDC nahradily hotovost, by pomohly překonat problémy spojené se spodní hranicí úrokových sazeb. Hotovost má jednu záludnou vlastnost. Představuje totiž nulově úročenou alternativu k prostředkům uchovaným na účtech, které jsou ale úročeny negativní sazbou. To pak následně limituje pokles měnověpolitických sazeb hlouběji do záporu. I přes to se ale centrální banky rozhodly, že hotovost budou podporovat do té doby, dokud po ní bude společenská poptávka.

Odborníci jako Hampl a Havránek (2018) ale v CBDC vidí i jinou možnost. Pomocí CBDC by se dal implementovat další teoretický nástroj nekonvenční měnové politiky, a to přímá podpora spotřeby, neboli Miltonem Freedmanem navrhované tzv. vrtulníkové peníze (helicopter drop of money). Při zavedení takového systému by v recesi v rámci mandátu cenové stability centrální banky každému občanovi připsaly určitou sumu digitálních peněz a zavedly by pobídky ke spotřebě těchto peněz, spíše než k jejich úspoře. Využití CBDC by pak zároveň umožňovalo aplikovat tento nástroj bez nutnosti koordinace s fiskální politikou, čímž by se neohrozila nezávislost dané centrální banky.

Více otázek než odpovědí

CBDC v současnosti představují velmi zajímavé a aktuální téma, kterým se alespoň do určité teoretické míry zabývá většina centrálních bank. Dlouhá řada možných dopadů a vlivů CBDC na platební systém i na makroekonomické podmínky nabízí značné příležitosti, ale nese s sebou i možná rizika. A i přestože k reálné implementaci již došlo na Bahamách a Čína a Švédsko se nacházejí v pokročilých fázích svých projektů, je s tímto moderním nástrojem spojeno více otázek než odpovědí. Z toho důvodu se dá předpokládat, že na přijetí CBDC ve více vyspělých zemích, jež jsou momentálně velmi obezřetné, si ještě chvíli budeme muset počkat.

* * *

Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, jeho ekonomických dopadech, veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice. Institut je možné podpořit zde.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Související články