Vladimir Putin (Ilustrační foto) FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons /CC BY 4.0
FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons /CC BY 4.0
Po nebohém Krameriovi, po kterém dezinformátoři pojmenovali svou „novinářskou“ cenu, došlo i na nebohého Josefa Jungmanna. Známá parta, jejíž veřejné výstupy vypadají jako výtah z prohlášení ruského ministerstva zahraničí a přepisování agentury TASS, se rozhodla oblažit českou veřejnost dalším spolkem.
Na stránkách instituce mají slibný úvod. „Jungmannova národní akademie – škola pro dospělé lidi. Žijeme v době všeobecného úpadku vzdělanosti. Nesmířili jsme se s tím. Naším cílem je zprostředkovat normálním pracujícím lidem znalosti z oborů jako psychologie, sociologie, ekonomie, antropologie, historie atd. a zároveň zvýšit jejich analytické schopnosti.“
Bude zajímavé sledovat, kdo budou ti „normální pracující lidé“. Zatím můžeme jen vylučovací metodou dojít k tomu, že činnost toho podniku není určena pro nenormální pracující, normální nepracující a nenormální nepracující. Jak je zjevné, tematický záběr je široký, už by to vydalo na takovou menší univerzitu.
„Jungmannova národní akademie (JNA) je určena lidem, kterým není blízká zpolitizovaná atmosféra současných humanitních fakult a kteří mohou získávané znalosti a schopnosti propojit s životní zkušeností,“ slibují zakladatelé.
Zárukou nezpolitizovanosti mají být nejspíš některá zvučná jména přednášejících. Třeba Ivo T. Budil, kandidát do senátu za Trikoloru, Petr Hampl, bývalý člen Strany svobodných občanů, bývalý místopředseda Bloku proti islámu a kandidát do senátu za volební stranu Alternativa pro Českou republiku (APAČI), Jan Keller, bývalý člen KSČ a bývalý europoslanec za ČSSD, Martin Konvička, dvojnásobný kandidát do senátu za hnutí Alternativa pro Českou republiku 2017 a za hnutí NEZÁVISLÍ. Hvězdou a zárukou nezpolitizovanosti je samozřejmě komunista Josef Skála (KSČ, KSČM).
Zvýšit analytické schopnosti normálních pracujících dále mají Oskar Krejčí (Komunistická strana Československa (1969–1990), Ilona Švihlíková (bývalá vůdkyně kandidátky Strany Práv Občanů ZEMANOVCI), Radim Valenčík (bývalý poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za KSČM) a Petr Žantovský (jako nestraník kandidát do senátu za hnutí SPD. Je zjevné, že Česko čeká přímo analytický boom a nezanalyzované tu nezůstane nic až do posledního atomu. O to se bytostně apolitičtí přednášející jistě postarají.
Až normální pracující projdou procesem nabývání potřebných superschopností, sami pak prý dokáží „posuzovat a analyzovat informace a orientovat se ve společenských situacích lépe než jen intuitivně“. „Neříkáme, co je dobré a co je špatné,“ vykládají zakladatelé, kteří se nikdy, ale skutečně nikdy k ničemu takovému v posledních letech nevyjadřovali. Jak by mohli. „Poskytujeme nástroje k tomu, abyste si sami vytvořili KVALIFIKOVANÝ názor,“ sděluje vznikající instituce.
Tak se podívejme, kdo bude vytváření kvalifikovaného názoru zajišťovat.
Petr Hampl, programový ředitel: „Co by se stalo, kdyby Západ netlačil zbraně na Ukrajinu? Už loni v březnu by byla taková dohoda, která by byla pro Ukrajinu výhodnější než současný stav. Jenže o Ukrajince tu nikdy nešlo. Západní lepšolidé posílali ‚úkáčka‘ na smrt po statisících, aby si vyřešili vztah k Rusku.“ (Twitter, 27. 2.)
Ivo Budil o prezidentské volbě: „Volby vyhrál prázdný metrosexuální hajný v cizím žoldu. Neptejme se raději jak. Je to velké ohrožení naší svobody a budoucnosti. Připravme se na těžký boj. Nepodceňujme protivníka.“ (Facebook, 28. ledna)
Pak něco o tom, jak Rusko vyhraje a Západ je zlý:
„Jestliže nebudeme strženi do totální války s jaderným vyústěním, bude rok 2023 s nejvyšší pravděpodobností ve znamení vojenského vítězství Ruské federace. Západní elity, které podporují boj „do posledního Ukrajince“ se zarputilostí a zaslepeností náboženské války, ve srovnání s níž by středověcí křižáci působili jako umírnění pragmatici, nemají pro podobný vývoj žádnou nosnou alternativu kromě civilizační izolace, zatrpklosti, persekuce oponentů, zaostalosti, stagnace a chudoby.“ (Facebook, 26. prosince)
A pak ještě, kam bychom měli patřit:
„V jednadvacátém století vzniká rozsáhlé eurasijské společenství plně svrchovaných států, jejichž spolupráce probíhá na základě harmonie zájmů, a nikoliv asymetrické a nespravedlivé dělby práce, výroby a moci. Začlenění do zmíněného prostoru budoucnosti by mělo vést k národní renesanci a překonání stagnace, jíž procházíme.“ (Facebook, 17. ledna)
Do třetice aspoň ještě něco od Oskara Krejčího, který loni v létě objasnil, kdo může za válku na Ukrajině. Nejdřív jako obecné příčiny jmenuje, že „Spojené státy se nechtějí vzdát pozice světového hegemona“ a pak „rozšiřování aliance na východ, a to včetně příslibu přijmout Ukrajinu, převrat v Kyjevě v roce 2014, neplnění minských dohod, které mohly být platformou řešení problému, Západem ignorované osmileté ostřelování povstaleckých území, tolerance ke koketování ukrajinského prezidenta s myšlenkou, že si jeho země pořídí jaderné zbraně…“
O vině Ruska tam není nic. Pak Krejčí pokračuje.
„Jako třetí příčinu války na Ukrajině vidím nekvalitní politické elity na Západě. Po skončení studené války byl Západ na pár let skutečným centrem dění, každý se chtěl těšit jeho přízni – včetně Moskvy. Západ tuto pozici promrhal, nevyužil historickou šanci. Místo dohod nastoupilo nadužívání vojenské síly,“ tvrdil Krejčí v Parlamentních listech 27. července 2022.
Takže viníky jsou Západ, USA, Ukrajina, na Putina se nějak nedostalo.
Mohli bychom citovat další osoby z nového spolku, ale jejich výroky jsou známé a je to v podstatě pořád to samé.
Vidíme tady před sebou spolčení bolševiků různého druhu, k nimž se přidaly další patologické sedliny české společnosti a politiky. Nepokrytě dávají najevo, že sympatizují s kremelskou zločinnou juntou Vladimira Putina, protože omlouvají invazi na Ukrajinu, šíří teze ruské propagandy a zpochybňují naše spojenecké vazby. Jejich nové agitační středisko nemá s Jungmannem nic společného. Mnohem zjevnější je příchylnost k myšlení, jaké nyní oficiálně panuje v Rusku. Dělají to tak už celé roky a teď nemohou jinak. Ať to rovnou nazvou Putinova národní akademie, proč se pořád maskovat.
Kdyby přece jen toužili po něčem starobylém, mohla by to být třeba Akademie Ivana Hrozného, nebo třeba Institut demokratického samoděržaví báťušky Lžidimitrije. To už je přece úplně jedno.
