Stárnutí populace se nám prodraží. Ministerstvo pod vedením Maláčové řeší, kdo to zaplatí, a premiér Babiš mlží

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a premiér Andrej Babiš (ANO)  (ČTK)

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a premiér Andrej Babiš (ANO) | FOTO: ČTK

Jedním z velkých problémů, se kterým se Česká republika v následujících letech musí vyrovnat, je stárnutí populace. Jeho důsledky se budou projevovat na mnoha různých úrovních. O jedné z nich před několika dny informovalo rovněž Echo24. Jde o to, že výdaje na sociální služby a příspěvky na péči každoročně rostou spolu se stárnutím společnosti a budou narůstat i nadále. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto jako jednu z variant financování dlouhodobé péče o seniory zvažuje zavedení nových odvodů, které by se podobaly zdravotnímu pojištění. Tím by se ale zdražila už tak drahá práce v Česku.

Samo o sobě je to další doklad toho, že stárnutí občanů bude zvyšovat tlak na veřejné rozpočty, a bude tím pádem nutné hledat další zdroje financování výdajů s ním spojených. Přitom už teď máme rekordní schodky, státní dluh se rychle zvyšuje a veřejné finance na tom nejsou dobře. Ty největší problémy nás ale teprve čekají v následujících letech a desetiletích. V první řadě jsou to samozřejmě velké výdaje na penze, ovšem nejde jen o ně.

Týdeník FORUM | FOTO: FORUM 24 (FORUM 24)

Dalším příkladem je i zmíněná dlouhodobá péče o seniory. Počet občanů starších 80 let se zvyšuje a bude se dále zvyšovat a stejně tak bude růst i množství finančních prostředků, které stát hradí v podobě dotací poskytovatelům péče a které vyplácí ve formě příspěvků na péči. Celkem jde už přes 50 miliard korun ročně.

Ministerstvo pod vedením místopředsedkyně sociální demokracie Jany Maláčové z toho důvodu uvažuje o systémové změně financování dlouhodobé péče o seniory. Ve hře jsou celkem tři varianty, jednou z nich je právě hrazení nákladů na péči v plné výši z povinných odvodů, další možností je pak kombinace odvodů, dotací a soukromých zdrojů a třetí varianta obnáší část úhrady z dobrovolného spoření na péči a část z veřejných rozpočtů.

V případě první možnosti by se tak dlouhodobá péče financovala plně na úkor zdražení práce v České republice. Opačnou cestou chce jít například koalice SPOLU, která ve svém předvolebním programu slibuje, že práci zlevní, a přichází s tím, že sníží sociální pojištění na straně zaměstnavatelů o dva procentní body.

Dramatické dopady stárnutí populace

Tím ale problém samozřejmě nemizí. Z něčeho se péče o stárnoucí populaci zaplatit musí a pokud se nemají odvody naopak zvyšovat nebo zavádět nové, musí se něčím nahradit či vykompenzovat (například zvýšením daní nebo snížením důchodů anebo zvýšením věku odchodu do penze).

FORUM 24 (archiv)

To, že stárnutí populace vyvolává tlak na veřejné rozpočty, si uvědomuje mimo jiné i Národní rozpočtová rada, která ke své nejnovější zprávě na svých webových stránkách uvádí: „Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí ukazuje, že pokud se nic zásadního nezmění, naroste podíl výdajů na starobní důchody v příštích 40 letech ze stávajících 7,7 % HDP na 12,3 % HDP. Zatímco dnes připadají na každého občana staršího 65 let bezmála tři lidé v produktivním věku, během příštích čtyř dekád tento podíl klesne na 1,6,“ zdůrazňuje rada pod vedením své předsedkyně Evy Zamrazilové.

A pokračuje: „Alternativní scénáře navíc ukazují, že problém dlouhodobé neudržitelnosti veřejných financí nevyřeší ani zahrnutí případných mimořádně pozitivních dopadů digitalizace a robotizace ani případný příznivější demografický vývoj. Navázání důchodového věku na očekávanou dobu dožití, tak aby každý občan strávil v důchodu v průměru čtvrtinu života, by dlouhodobou udržitelnost penzijního systému výrazně zlepšilo, byť by tento problém nevyřešilo zcela.“

Takto dramaticky dopady stárnutí populace na penzijní systém vykresluje Národní rozpočtová rada, a to vůbec nezmiňuje skutečnost, že souběžně s tím vším stoupají také náklady na zdravotní a sociální péči, což posléze vede i k výše zmíněným nápadům a úvahám ministerstva práce a sociálních věcí v čele s Janou Maláčovou.

Pojištění na dlouhodobou péči

Také Andrej Babiš se ve své knížce Sdílejte, než to zakážou v podkapitole s názvem Nebát se zestárnout stárnutí věnuje: „Silný sociální systém tvoří i lidi sami. Musíme je víc přesvědčovat, aby předvídali a připravovali se na budoucnost v době, kdy jsou mladí, zdraví, aktivní. Všichni bychom měli mít zadní vrátka. To minimum, co můžeme udělat, je platit si dostatečné pojištění. Dnes se můžeme pojistit nejen pro případ úrazu s trvalými následky, ale chtělo by to zavést i pojištění na dlouhodobou péči,“ píše Babiš, respektive jeho PR odborníci.

Bohumil Doležal (archiv)

O kousek dál pak dodávají: „Když už věk pokročí takovým způsobem, že se člověk neobejde bez pomoci zvenčí, tehdy se opět ukáže, jak funguje sociální systém. Stát musí zajistit dostatečnou kapacitu pečovatelských a terénních služeb, abychom mohli i na stará kolena zůstat v rodinném prostředí, nejlépe až do posledního dne. A pokud to z nějakého důvodu možné není, aby senioři nemuseli dlouhé měsíce čekat, v jakém domově se pro ně uvolní místo, a ještě tajně doufat, jestli jim děti přispějí na něco hezčího. Proto masivně investujeme i do moderních pečovatelských domů a zařízení s paliativní péčí.“

Těžko říct, jak přesně si to premiér Babiš a jeho tým vlastně představuje, jestli by ono jím zmíněné pojištění na dlouhodobou péči měla být dobrovolná záležitost stejně jako uvedené úrazové pojištění (na rozdíl od jedné z variant ministerstva práce a sociálních věcí). Zároveň ale vše ostatní, co Andrej Babiš popisuje, má zajistit a zaplatit stát. Z čeho? To už šéf hnutí ANO neřeší.

Stárnutí společnosti je něco, čím bychom se měli skutečně vážně zabývat. Mělo by to být i jedno z hlavních témat letošních sněmovních voleb. Národní rozpočtová rada jde dokonce tak daleko, že stárnutí populace nazývá „společným jmenovatelem budoucích problémů českých veřejných financí“. Už jen z toho je zřejmé, že by se mu měla věnovat opravdu značná pozornost. Klíčové je především to, aby se na něj hledala odpověď, která nebude příliš jednostranná. Například ta, která by všechny náklady s ním spojené promítla do ceny práce, což by ji neúměrně zdražilo.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]