Starosta Hlavatý: Je potřeba ukazovat, že lidé stojí za Ukrajinou a nebudou přehlížet bezpráví a genocidu

Mladí lidé mají v politice málo vzorů. Vzory, které byly, je zklamaly. Je asi jasné, že narážím na Dominika Feriho, okomentoval nízký zájem mladých lidí o politiku Matěj Hlavatý, na sociálních sítích známý jako Starosta z Tetína. 28letý starosta obce na Jičínsku stojí za úspěšnou akcí Vidíme jasně na podporu Ukrajiny, která proběhla k ročnímu výročí od počátku ruské invaze. Takové akce podle něj mají smysl, protože je potřeba ukazovat společnosti, že tu je stále spousta lidí, kteří stojí na straně Ukrajiny a nebudou přehlížet bezpráví, které se tam děje. Nyní se hodlá zaměřit na osvětu v oblastech finanční gramotnosti a dezinformací.

Organizoval jste akci Vidíme jasně na podporu Ukrajiny, která proběhla minulý víkend. Proč jsou podle vás akce takového typu důležité?

Myslím, že je důležité, abychom ukazovali, že ve společnosti není homogenní názor a jen jedna skupina, která se snaží převládnout a vnutit lidem ideu, že jsou tu jen oni, protože jsou hlasití a snaží se nějakým způsobem uzmout prostor skrze svůj křik. Je potřeba ukazovat společnosti, že tu je stále spousta lidí, kteří stojí na straně Ukrajiny a nebudou přehlížet bezpráví, které se tam děje, vraždění a genocidu.

Každá taková akce má smysl, protože chceme lidem, kterým už došly síly a přestali se vyjadřovat a usoudili, že to nemá smysl, znovu dodávat odvahu. Aby věděli, že tu stále je skupina lidí se stejným názorem, jako mají oni.

Čekal jste takový úspěch a podporu od osobností, které dorazily? Například zvolený prezident Petr Pavel, britský velvyslanec Matt Field nebo americký velvyslanec Bijan Sabet.

Plánovali jsme to tak. Od začátku říkám, že chci dělat akce tak, aby měly dopad a aby bylo vidět a slyšet, o co nám jde. Vždy jde o to, nějakým způsobem spojovat lidi, a to se nám povedlo, protože mimo jiné zájem velvyslanců a dalších osobností byl velký. Museli jsme dokonce některé zástupce zemí odmítnout, protože na to nebyl prostor v programu. V tomto ročním období nejde dělat venkovní akce, které by trvaly tři hodiny.

A když se nám nabídla jedna z největších charkovských skupin Tanec na Majdanu Kongo, snažili jsme se je zařadit, abychom ukrajinským obyvatelům Česka ukázali, že se tu pro ně snažíme udělat přijatelné prostředí, které není plné nenávisti, ale i pomoci.

Takže akce měla i přesah do zahraničí?

Díky všem konzulátům a velvyslancům, kteří o tom informovali a chtěli se zúčastnit, určitě ano.

A jakou máte zpětnou vazbu?

Velvyslanci mě kontaktovali hned po akci, byli spokojení a nadšení. Vůbec nečekali, že bychom zvládli uskutečnit tak velkou akci s tím, že také propojíme několik českých organizací, které pomáhají Ukrajině. Matt Field mi dokonce naznačil, že by za mnou rád přijel do Tetína.

A co na to ukrajinští lidé?

Mám doma ubytované Ukrajinky. Hodně s nimi komunikuji o politice, válce, o tom, co se děje. Částečně se to snažím dělat i pro ně, abych jim ukázal, že je zde velká skupina lidí, kteří za nimi stojí. Ony mi pak dávají vděk nazpátek. Například mi říkaly, že když utíkaly z Charkova, měly pocit, že skončil svět a nic už nebude jako dřív. Když přijely do Čech a poznaly mě, svět se jim zase trošku rozsvítil. Dávají mi feedback, že i na tom všem špatném, co se děje, se dají najít pozitivní chvilky.

Máte nějakou oficiální iniciativu na podporu Ukrajinců v Tetíně?

Jsme malá obec, takže by to ani nešlo. Dohodl jsem se s městy v okolí, Lázně Bělohrad, Miletín a Hořice, a využívali jsme jejich sálů nebo multifunkčních domů. Nešlo ale o nic, co by bylo zaštítěno přímo Tetínem.

Na začátku války jsem se snažil pomáhat Ukrajincům sám. Hledal jsem jim bydlení, práci, školy a začal jsem s dalšími skupinami lidí projekt online vyučování češtiny. Ten na začátku prázdnin minulého roku skončil a já sám jsem pokračoval a dál jsem doučoval češtinu třikrát týdně, aby se mohli Ukrajinci rychleji adaptovat.

Plánujete další akci, jako byla Vidíme jasně nebo Pochod za demokracii?

Pokud bude potřeba, vždy takovou akci uděláme. Plusem těchto akcí bylo, že jsme potkali spoustu lidí, kteří mají zájem o politické dění a o to, aby se dodržovaly hodnoty demokracie a svobody. Spolu jsme si řekli, že když uvidíme, že se společnost ocitá v nouzi, kdy by si jedna skupina myslela, že je tu sama a žádný jiný názor neexistuje, tak se okamžitě ozveme.

A nějaký další projekt? 

Chci se zaměřit na finanční gramotnost a dezinformace. Chci pořádat osobní setkávání, školení například ve spolupráci s knihovnami.

Mojí ideou je lidem ukázat, jak jednoduché je vytvořit fake news, zasadit ji na internet, zaměřit a šířit. Také chci informovat, jak ověřovat pravdivost informací a ukázat seznamy potvrzených konspiračních zdrojů, dezinformačních webů, a naopak těch solidních.

Na sociálních sítích chci dělat osvětu s výstupy. Myslím, ze tato osvěta musí probíhat přímo face to face.

S kým na tom chcete spolupracovat? 

Už nedávno jsem publikoval tweet o tom, že hledám smysluplnou organizaci nebo iniciativu, do které bych se rád zapojil. Mám dosah na twitteru a rád bych nějakou podpořil. Chci šířit možnost, že se zapojí další obce, města, spolky nebo knihovny a projekt si pozvou. Myslím, že je to pro lidi důležité.

Na koho se chcete zaměřit?

Většina projektů se zaměřuje na školy, což je důležité. Ale jsme v době, kdy se lidé topí v exekucích, dluzích a neumí zacházet s finančními prostředky. Je tedy důležité je v tomto vzdělávat a věnovat se lidem i v odloučených lokalitách. Chci se zaměřit na lidi napříč věkovými kategoriemi.

A chcete to dělat po celé České republice?

Byl bych rád, kdyby se to povedlo. Záleží na finančních prostředcích, na tom, zda projekt dokážeme realizovat se skupinou lidí tak, aby fungoval a mohl se konat celorepublikově.

Kde jste získal ambice na to být starostou a jít do politiky ve dvaceti letech?

Vyrůstal jsem tu, a to nejen s rodiči, ale také s mým dědou, který je mým osobním vzorem. Ten mi vždy vyprávěl o komunismu, hrůzách, které se děly a podobně. Učil mě, že demokracie je důležitá, a pokud v ní chceme žít, tak pro to musíme něco dělat. To byl impuls k tomu, abych se o dění v politice začal zajímat.

Když starosta v Tetíně dosáhl vyššího věku a usoudil, že už nebude pokračovat, chodil jsem zrovna na univerzitu a oproti ostatním zastupitelům jsem si dokázal program upravit tak, abych funkci neuvolněného starosty mohl vykonávat. Připadalo by mi nerozumné si s rozpočtem 2,1 milionu korun vzít uvolněnou funkci, nepřijde mi to na takto malých obcích správné dělat.

A proč jste se rozhodl pro hnutí STAN?

Nejdřív jsem byl ve straně Svobodní. To byla chyba, ze které jsem se poučil. S tím, že by v prezidentských volbách podpořili Miloše Zemana nebo chtěli vlastně zrušit Evropský parlament, jsem se neztotožňoval, takže jsem po asi čtyřech měsících odstoupil.

Hledal jsem tedy stranu, která by mi byla nejblíž a kde bych mohl hledat oporu a poradenství, abych mohl fungovat v úřadě dobře. V okolních městech byli starostové členy hnutí STAN a po konzultacích s nimi jsem usoudil, že mi je strana programově a hodnotově nejblíže.

Jak vnímáte zastoupení mladé generace v politice?

Jsem rád, že STAN nabízí možnost seberealizace pro mladé politiky. Program včetně iSTARu a dalších možností je celkem velký. Stejně tak ho mají Piráti, za což je musím pochválit. Je super, že se dělají ideové nebo politické konference pro mladé politiky, kde si lidé mohou ujasňovat své pocity a směřování. Měla by se tomu podle mě věnovat i drobek více výuka na školách, aby mladí postupně začali vnímat politiku jako důležitý systém, který rozhoduje o jejich budoucnosti.

Když mladý člověk vstoupí do politiky, setká se s množstvím předsudků. Jsem starostou devátým rokem a stále si čtu ‚co do toho má co kecat ten mladej‘ a vždy si říkám, že po devíti letech už do toho mám co kecat. Většinou jde ale o to, že lidé nemají žádný jiný argument a snaží se utlouct nějakou nejrychlejší nadávkou, kterou by druhého umlčeli, aniž by se ho snažili vyslechnout.

Čím to podle vás je, že mladí lidé nemají tolik zájem o politiku, natož aby se v ní angažovali?

Mají málo vzorů a vzory, které byly, tak je zklamaly. Je asi jasné, že narážím na Dominika Feriho. Ačkoliv tu kauzu nebudu nijak hodnotit, myslím si, že zklamal hodně lidí ⁠– ty, kteří měli skrze něj a jeho působení v politice o ni zájem. Teď se pozice vyprázdnila a je tu spousta mladých nadějných politiků, ale nikdo nemá takový dosah, jako měl on.

Těžko říct, jestli někdo dokáže být tak silným vzorem. Možná to dokáže Petr Pavel, pokouší se o to i Petr Fiala, ale myslím, že by to měl být někdo stejně starý, kdo je v politice úspěšný.

Co by teda mladí politici měli dělat, aby zájem podpořili?

Musí být zkrátka více aktivní jak na sociálních sítích, tak musí za lidmi vyjíždět a dělat meetingy, na kterých si budou moci promluvit s mladšími lidmi na různá témata. Měli by si zjišťovat, co mladé lidi trápí, a trávit stále čas s mladými, vnímat jejich problémy, zájmy a co by chtěli změnit.

Myslíte si, ze sociální sítě jsou správnou cestou?

Je to hlavně nejrychlejší cesta. Těžko hodnotit, jestli je to správně, nebo špatně. Myslím, že časem pochopíme, že to možná bude i špatně. Každá technologická novinka má ze začátku dar něčeho dobrého a postupně se to stává i nástrojem špatného. Osobní kontakt je ale daleko cennější.

V čem spatřujete hlavní problém dnešní politické scény? 

V extrémním rozdělení společnosti a způsobují to politici. Miloš Zeman to začal.

Kdybychom měli jít úplně do historie, byla to opoziční smlouva, kterou zklamali voliče, přesunulo se to v prezidentskou přímou volbu, kterou vyhrál Miloš Zeman, který si vykládal úřad po svém a jeho projevy byly vždy o urážkách. Hodil někam bombu, nechal ji bouchnout a nevadilo mu, kolik lidí urazí. A odráželo se to na společnosti, lidé si pak mysleli, že to mohou dělat taky. Při druhé volbě se to pak dostalo do rodin, které se začaly v politice názorově rozcházet.

A nyní to došlo do situace, že je příkop mezi lidmi tak hluboký, že to Petru Pavlovi nezávidím. Bude právě hlavně na prezidentovi, aby uklidňoval a do prostoru vnášel politická témata. Určitě to nedokáže udělat parlament. Vzhledem k válečné a finanční krizi, dluhu, který si Česko nese od minulé vlády, nebudou moci dělat pozitivní rozhodnutí. Pokud chceme, aby další generace měly alespoň nějaké služby od státu, přijdou nepopulární kroky. A to si myslím, že je i v projektu, který chci dělat s finanční gramotností.

Na čem pracujete v Tetíně? Co je vaším cílem?

Aby se tu lidem dobře žilo. Jinak jsme podepsali memorandum s městem Lubawka, se kterým máme v rámci přeshraniční spolupráce projekt Cesta za roubenkami. Chtěli bychom zhodnotit architekturu roubenek a historických staveb, které patří do našeho regionu Podkrkonoší a Krkonoš, a zachovat je pro další generace. Chceme ukázat, že tato architektura sem patří, a přivádět k nám do Podkrkonoší turisty.

A chcete v Tetíně zůstat? Nemáte někdy pocit, že je pro vás malý? 

Chci tu zůstat, Tetín je pro mě úžasný.

Neláká vás celostátní politika? Už jste jednou kandidoval. 

V politice chci postupovat po krocích tak, jak by se mělo. Chci si stavět pevné základy, vědět, o čem mluvím a jednám, abych mohl posouvat i své cíle. Rád bych kandidoval do krajského zastupitelstva, kde je možnost navrhování zákonů, to je podle mě správný krok. Chci pomoci tomuto regionu, záleží mi na něm.