Ilustrační foto FOTO: Jitka Erbenová / Wikimedia Commons / CC BY-SA 3.0
FOTO: Jitka Erbenová / Wikimedia Commons / CC BY-SA 3.0
Podle Českého statistického úřadu má Česko celkem 6257 obcí, z toho 4732 obcí s méně než 1000 obyvateli. Dalších 2203 obcí má pod 300 obyvatel. Podle Národní ekonomické rady vlády (NERV) je hustota obcí na kilometr čtvereční v ČR druhá nejvyšší v Evropské unii hned po ostrovní Maltě. S doporučením z roku 2022 na slučování obcí ale u politiků neuspěla, letos v únoru navrhla aspoň větší spolupráci obcí. To podporují například Starostové a nezávislí. Podle iniciativy ČESKO.plus by se ale obce měly dobrovolně slučovat a stát by je k tomu měl motivovat.
NERV původně na konci roku 2022 představil návrh sloučení obcí právě kvůli tomu, že Česká republika má „dlouhodobě neobyčejně zbytnělý sektor samospráv a místních vlád, který téměř nemá srovnání se zbytkem Evropy“. Také upozornil, že Česko má disproporční počet volených politiků, konkrétně přes 60 tisíc. V poměru k celkovým výdajům vládního sektoru potom dělají výdaje na samosprávu téměř 30 procent. Při výrazné redukci počtu obcí do 1000 obyvatel by se mohlo ušetřit až 10 miliard ročně, uvedl.
S tímto návrhem ale neuspěl, a proto své doporučení upravil na „systémové využití vznikajícího institutu společenství obcí“ pod ministerstvem vnitra. „Tedy navázání finanční podpory ve vzdělávání, sociální oblasti a dalších resortech, která bude motivovat/vynucovat vznik společenství zahrnujícího všechny obce v ORP a přenášející některé pravomoci na toto společenství,“ uvedl NERV.
Podle NERV by to mělo pozitivní dopad na veřejné rozpočty, konkrétně by to znamenalo vyšší efektivitu přijímaných rozhodnutí a kapitálových výdajů.
Kvůli návrhu NERV se na premiéra Petra Fialu (ODS) obrátila i předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR Eliška Olšáková, zároveň poslankyně za hnutí STAN, aby se ho dotázala, z jakých podkladů NERV vychází. „Debatu o návrzích na nucené slučování obcí v Česku sleduje SMS ČR dlouhodobě se znepokojením. Ve veřejném prostoru často zaznívají útržkovité či zkratkovité informace a není zřejmé, o jaké podklady se opírají například zmiňované úspory ve výši miliard korun, které by slučování obcí mělo údajně přinést,“ napsalo sdružení v tiskové zprávě.
Od koordinátora NERV Davida Havlíčka dostalo odpověď, že „náměty vycházejí z praxe, výzkumu či z odbornosti členů NERV“. Podle SMS ČR ale podklady neobsahují konkrétní data, ke kterým by mohlo zaujmout stanovisko.
Mimo realitu
Lukáš Vlček, 1. místopředseda Starostů, upozornil na to, že Česko má i velké množství sídel, téměř dvojnásobek počtu obcí. Některé obce mají takzvané místní části, někdy nazývané také jako osady. „Pokud by se radikálně nezměnila sídelní struktura, tak návrh na slučování obcí nedává smysl, protože ti lidé stále v sídlech budou žít a bude tam, doufejme, probíhat život. Úspora ve sloučení obcí je pouze v platech samotných zastupitelů,“ uvedl na dotaz deníku FORUM 24.
„Tito lidé se ale aktivně podílejí na životě obcí a mnohdy přinášení obci vyšší ekonomické hodnoty, než je výše platu zastupitele. Sídla tak jako tak chceme rozvíjet, a ne vysídlovat, bude tedy probíhat standardní údržba (zimní prohrnování sněhu, údržba zeleně, sportovišť a další veřejné infrastruktury). Zde tedy z logiky věci není možné hovořit o nějaké úspoře, tedy za předpokladu, že se o ta sídla přestaneme úplně starat, a to nikdo nechce. Navíc 6250 legitimně zvolených zastupitelstev je tzv. rodinným stříbrem české zastupitelské demokracie, a to ve smyslu osobní angažovanosti lidí na řízení obcí,“ dodal.
Podle něj je slučování také mimo politickou realitu. „Není politická strana, která výslovně hovoří o násilném slučování obcí,“ upozornil. Starostové ale prosazují právě vyšší intenzitu spolupráce českých obcí, jak doporučil NERV letos, a už pro to podle Vlčka dělají reálné kroky.
„Měníme legislativu, například zákon o obcích, zákon o úřednících územně samosprávných celků. Ministerstvo vnitra se tomuto tématu intenzivně věnuje také na úrovni exekutivy, obnovila se sekce veřejné správy, děláme k tématu semináře po republice, spolupracujeme se členy NERV a Svazu měst a obcí a Sdružení místních samospráv. Důraz na větší meziobecní spolupráci prosazujeme ze tří základních důvodů,“ vysvětlil. Zaprvé jde o úsporu provozních nákladů veřejné správy, potom koordinovaný rozvoj regionů a lepší zacílení investic na území a také rozvoj zastupitelské demokracie.
Motivace k dobrovolnému slučování
O slučování obcí ale dlouhodobě mluví například iniciativa členů ODS ČESKO.plus. Oproti původnímu návrhu NERV sloučit obce pod 1000 obyvatel šla ještě dál – navrhla sloučit ty pod 10 tisíc. „Obce by se měly slučovat dobrovolně. Stát by měl připravit motivaci, mělo by se tedy motivovat ke slučování obcí prostřednictvím RUD (rozpočtové určení daní, pozn. red.), případně by měl být vypsán speciální program, kdy se obce sloučí a takto spojené obce by získaly externí finanční prostředky,“ uvedl pro deník FORUM 24 zakladatel iniciativy a místostarosta Ostravy-Jihu Radim Ivan (ODS).
„Kolik by se ušetřilo, nevíme, ale dnes víme, že spousta obcí dá velkou část svého rozpočtu za provoz úřadu atd. Stát by mohl obcím dát na investice částku, kterou obce v následných letech ušetří. To znamená, spočítal by se provoz zrušeného úřadu krát deset a tento příspěvek by byl dán nově sloučené obci na investice v obci,“ dodal. Rovněž by podle něj měly být sloučeny městské obvody uvnitř statutárních měst. Příslušný počet obvodů by se definoval podle počtu obyvatel. Současně oznámil, že ČESKO.plus chystá projekt na toto téma ve spolupráci s ostravským primátorem Janem Dohnalem (ODS).
