Stát by mohl mít nástroj, kterým by bojoval s dezinformacemi, tvrdí Fiala

Stát by mohl mít v budoucnu k dispozici zákonný nástroj, kterým by byl schopen dočasnými opatřeními bojovat proti dezinformacím například vypnutím webů, které jsou prokazatelně pod vlivem cizích mocností. Vypnutí webů by se mělo používat jen v případě ohrožení státu. V diskusi se studenty na Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava to v pondělí řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj by ale vždy v praxi využité rozhodnutí mohl zrušit soud. Upozornil na to, že příslušný návrh teprve vzniká. Vláda se na něm ještě ani neshodla.

„Dezinformace jsou dnes citlivé téma. O dezinformacích a boji s dezinformacemi koluje řada dezinformací. Žádný boj s nimi ale nesmí vést k omezení svobody slova. Ani v omezování práva vyjadřovat názory. Třeba i hloupé či založené na lži. Každý občan České republiky musí mít právo říkat, co chce,“ řekl na dotaz jednoho ze studentů Fiala.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Problém podle něj ale spočívá v tom, jak má suverénní stát reagovat, když cizí velmoc svými finančními prostředky proti němu vede určitý dezinformační boj. „Pokud pracuje uvnitř naší země. Na to je možné reagovat třeba tím, že se takto vypnou dezinformační weby,“ uvedl. Dodal ale, že toto by se mělo používat jen v případě ohrožení státu. A navíc by takové rozhodnutí mělo být soudem ve lhůtě sedmi dnů přezkoumatelné. „Pak by se mohlo stát, že by soud státu takové opatření zrušil,“ doplnil.

O návrhu zákona k omezení šíření obsahu ohrožujícího národní bezpečnost on-line mluvil letos v polovině ledna ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) při sněmovních interpelacích. „Zákon má chránit národní bezpečnost v on-line prostoru,“ řekl Rakušan. Šlo by podle něho třeba o případy, pokud by někdo vyzýval na internetu k obsazení parlamentu nebo k jinému obdobnému násilí proti jakékoli skupině obyvatel. „Nic víc (zákon) dělat nebude,“ zdůraznil. Zatím podle Rakušana existuje prvotní pracovní verze, o níž se debatuje například s právníky a odborníky na IT provoz.

Fialův kabinet na konci loňského roku schválil vytvoření funkce poradce pro národní bezpečnost, od ledna jím je Tomáš Pojar. Poradce působící při úřadu vlády má být nadresortním koordinátorem pro záležitosti hybridních hrozeb, dezinformací a dalších závažných bezpečnostních problematik. Má zajišťovat mimo jiné spolupráci zpravodajských a bezpečnostních složek a jejich efektivní postup. Podle premiéra podobná funkce v Česku dlouhodobě chyběla.