Jedno z opatření, které se v Česku může kvůli snížení zadlužování zavést, je karenční doba. Až se vláda dohodne, rozhodnutí o případném neplacení náhrady výdělku v prvních dnech nemoci představí. V pořadu Partie televize CNN Prima News to řekl premiérův poradce, ekonom Štěpán Křeček.

Daně z příjmu by se podle něj zaměstnancům zvedat neměly. Proti obnovení karence se staví odbory. Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly by přecházení nemocí kvůli výpadku příjmu znamenalo kvůli zhoršení zdraví vyšší náklady. Šéf odborové centrály uvedl, že nerovnoměrná je i daňová zátěž a nesou ji hlavně zaměstnanci a důchodci.

Zadlužování státu rychle roste. Koalice jedná o opatřeních, která mají přispět ke snížení rozpočtových schodků. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že balík kroků chce představit v dubnu. Podle dostupných informací se uvažuje i o obnovení karenční doby.

„Řekl bych, že je to jedno z opatření, které se může zavést. Až se dohodne vláda, tak to definitivně představí,“ řekl Křeček. Podotkl, že se v minulých letech přijímala opatření, která zvedala výdaje. „Nevymýšlíme revoluce, chceme to vrátit zpátky,“ uvedl premiérův poradce v pořadu, který byl předtočen.

Karenční doba bez náhrady výdělku v prvních třech dnech nemoci se v Česku zavedla v roce 2008. Minulá Babišova vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů ji od července 2019 zrušila. Zaměstnavatelé začali znovu od prvního dne nemoci poskytovat nemocným pracovníkům náhradu 60 procent základu příjmu. Za to se jim snížila sazba odvodů z 25 na 24,8 procenta. Systém nemocenského pojištění byl v minulosti v plusu. V deficitu je od roku 2019.

Podle Křečka karence šetřila veřejné peníze a bránila podvádění. „Je to nedůstojné vůči těm, co jsou nemocní,“ reagoval Středula. Pokud by podle něj někdo podváděl, tak by to mohli být lékaři. Ti stanovují, jestli pracovník nemoc má, nebo ne, dodal předák. Odbory karenční dobu odmítají. Podle Středuly lidé budou kvůli výpadku výdělku chorobu přecházet, což dopadne na jejich zdraví a bude stát nakonec víc.

Křeček nesouhlasí s tím, aby se kvůli ozdravení rozpočtu zaměstnancům zvýšila daň z příjmu. „Jsem na straně zaměstnanců. Když sečteme daně a odvody, tak jsme na velice vysoké úrovni. Zaměstnanci platí většinu státního rozpočtu. Další zvyšování daní nepřipadá v úvahu,“ míní ekonom. Naopak by zvedl daně z nemovitosti či z neřesti, tedy na alkohol či tabák.

Podle Středuly jsou „největším daňovým soumarem“ v Česku zaměstnanci spolu s důchodci. Obstarávají v dani z příjmu, DPH či spotřebních daních 87 procent příjmů státu. „Z podnikatelské činnosti je 13 procent. Tento nepoměr je velmi vážný,“ podotkl Středula. Kabinet podle něj místo narovnání ale zátěž jedné skupině dál snižuje. Odbory dlouhodobě kritizují nastavení daňových paušálů či odvodů pro živnostníky.