Termín „post“ má význam místa – tedy bodu styku občana se státem i okolním světem. Dokud neexistovala jiná komunikace, byly pošty místem základního a někdy jediného styku místních obyvatel s úřady i se zbytkem světa. Když vznikl telegraf, bylo samozřejmé, že telegrafní stanice bude na poště. Když byla zavedena telefonní síť, dřív než telefonní přístroje pronikly do domácností a do telefonních budek na ulicích, byly dostupné ve veřejných telefonních stanicích opět na poštách. Pošty tak byly nejen místem, kam lidé chodili podávat dopisy a vyzvedávat si balíky, ale byly kontaktním místem pro všechny ostatní existující typy komunikace.

Množství poštovních úřadů je unikátní a skýtá obrovské možnosti, jak tuto síť využít. Ovšem to by musel stát být natolik inteligentní, aby to pochopil. Místo toho stát přihlíží tomu, jak vedle pošty vznikají další a další doručovací služby a výdejny zásilek. Jediná reakce na to je defenzíva. Zkracování provozní doby a uzavírání poboček. Co asi může přinést horší nabídka a zmenšení sítě? Jedině další pokles zájmu lidí o poštu, pokles obratu pošty a rozvoj konkurence. Místo využití unikátnosti sítě a nabídce unikátních služeb se poštovním úředníkům zadává prodej veteše, která je k dostání v každé večerce na rohu. Představa, že když jdete podat složenku, současně uzavřete pojištění domácnosti, které vám poštovní úřednice z povinnosti nabídne, je absurdní. Ví to ona, víte to vy, ale někdo jí přikázal, aby je nabízela.

Dále čtěte

Jak agrolobby vydělává na zdražení potravin? Čtěte nový Týdeník FORUM

Velký článek o tom, kteří agrobaroni vydělávají v Česku na enormním zdražení potravin, přináší čtvrteční vydání Týdeníku FORUM. Nepřekvapí…

Je nepochopitelné, proč se stát nepoučí z minulosti a nevyužije pošty jako kontaktní místa, tak jako je v minulosti použil pro telefon nebo telegraf. Místo posílení přepážek Czech pointů v poštovních úřadech začal vedle nich budovat paralelní síť. Když stát nutí podnikatelům datové schránky, které mnozí nemohou obsluhovat, protože na to nemají ani vybavení, ani schopnosti, proč současně nezřídí na poštách místo, kam by živnostník mohl přijít a datovou schránku s pomocí vyškoleného úředníka použít? Proč nemohou být na poštách detašovaná pracoviště všech těch úřadů, kam stát nutí lidi chodit? I kdyby byla agenda konečně digitalizována, jak stát už desítky let slibuje, stejně vždy bude určité množství lidí, kteří digitálního styku s úřady nebudou schopni. Stát má ideální možnost, jak využít pošty, ale raději je zruší.

Navíc se pošta zbavuje i toho, co patřilo do její základní činnosti. Tak si před několika lety neschopným postupem nebyla schopna udržet roznášku předplatného novin a časopisů, která jí pomáhala vytěžovat poštovní doručovatele.

Jsou země, kde si na poštách můžete objednat výměnu občanky či pasu nebo vyřídit registraci auta. Pošta je plně vybavena k tomu, aby nejen přijala takové zadání, pokud je nechcete nebo nemůžete zadat on-line, ale také k tomu, aby fyzické doklady či značky k autu doručila.

Stát ale takto uvažovat neumí. Jeho představa pošty je 19. století, a jen se diví, že už to nefunguje. K záchraně pošty je třeba přistupovat disruptivně. Stará náplň končí a už nikdy fungovat nebude. Je třeba uvažovat v kategorii příležitostí, které unikátní síť pošt poskytuje. Ale to je asi nad mentální možnosti státního systému rozhodování, takže budeme jen přihlížet, jak pošta nenávratně míří k svému zániku, a současně bude stát hledat možnosti, jak k lidem doručit své služby.