Stát vybere na pokutách od podnikatelů ročně přes půl miliardy. Úředníci zůstávají beztrestní

FB AS

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) | FOTO: FB AS

Stát má nemalé příjmy ze zpřísněných sankcí podnikatelům, které vybere za nedodržení povinností u kontrolních hlášení a EET. Ročně tato částka přesahuje půl miliardy korun. Úřady vyžadují okamžité zaplacení pokut, jinak se zvyšují. Pokud ale podnikatelům způsobí nezákonně škodu úředníci, zůstávají beztrestní. 

ČTK

Vlády s účastí ANO zavedly podnikatelům nové povinnosti, které je stojí čas, zvýšené náklady, kontroly a sankce. Státní byrokracie utahuje šrouby a trestá i za drobná či neúmyslná pochybení, kdy výše pokut neodpovídá míře provinění. Sankce se stále zpřísňují. Na velké podvodníky je přitom stát krátký, zatímco trestá i poctivé plátce daní, kteří se svým povinnostem nevyhýbají.

Zločinci kontrolní hlášení nepodávají 

Andrej Babiš v roli ministra financí prosadil elektronickou evidenci tržeb. V této on-line verzi funguje jen v některých balkánských zemích v čele s Chorvatskem s mohutnou šedou ekonomikou, dvojnásobně vyšší než u nás. K jejímu snížení příliš nepomohla, zatímco přispěla ke krachu tisíců drobných prodejců – podobně jako u nás.

Dalším nástrojem jsou pravidelně podávaná kontrolní hlášení DPH, týkající se půl milionu podnikatelů. Jeho zavedení je úhrnem stálo miliardy korun, přičemž karuselové podvody, hlavní důvod této nové povinnosti, se týkají jen zlomku firem. Skuteční zločinci ovšem kontrolní hlášení nepodávají. Drtivá většina ostatních podnikatelů je podrobena zbytečné úředničině pod hrozbou drakonických sankcí.

Premiér Babiš a ministryně financí Schillerová se snaží prodávat úspěchy těchto represivních instrumentů. Jejich vliv na výběr daní je však sporný, což přiznává i Nejvyšší kontrolní úřad. Letos zůstává výběr DPH za očekáváním, tempo jeho růstu klesá a zůstává nižší než před jejich zavedením po odeznívání ekonomické krize.

Pokuty za půl miliardy

Server Podnikatel zjistil, že finanční úřady udělují každoročně podnikatelům pokuty za pochybení při podávání kontrolních hlášení v celkové výši kolem půl miliardy korun. A to přesto, že jich část nakonec promíjejí.

Podle údajů Finanční správy byly v roce 2017 (po odečtení prominutých pokut) uděleny sankce za 534 milionů korun, v roce 2018 za 449 milionů korun a letos k 3. prosinci za 441 milionů korun. Ke stejnému datu meziročně poklesl počet nejnižších pokut ve výši 1000 korun z 65 tisíc na 45 tisíc, zatímco vzrostl počet pokut 50 tisíc korun z 5775 na 6865.

Loni bylo za nesprávné či pozdní dodání kontrolních hlášení uděleno 82 737 pokut, letos k datu 3. prosince zatím 58 247. Jejich počet sice klesl, zato roste průměrná výše sankce a méně pokut se odpouští (loni 3680, letos zatím 3327).

Zpřísnění sankcí

Letos došlo ke zpřísnění sankcí od 1000 do 50 tisíc korun v případě, že podnikatel nedodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě. Ve výjimečných případech může finanční úřad udělit i pokutu ve výši až 500 tisíc korun. Současná novela daňového řádu z dílny ministryně Aleny Schillerové její užití ještě rozšiřuje.

CTK

Nejsou přitom výjimečné situace, kdy podnikatel zaplatí desítky tisíc korun i za neúmyslné pochybení, které musí napravit na výzvu finančního úřadu, ačkoli jinak řádně platí daně. Předepsaná náhradní lhůta je přitom pět dní, po jejím uplynutí sankce narůstají.

Podobná situace je kolem kontrol používání EET, které se bude v příštím roce vztahovat na dalších zhruba 300 tisíc podnikatelů. Jen za první dva roky fungování systému do listopadu 2018 udělila Finanční a Celní správa celkem 13 tisíc pokut v celkové výši 130 milionů korun, přičemž provedly 160 tisíc kontrol.

Průměrná výše těchto sankcí se pohybuje kolem 10 tisíc korun, nejsou však výjimečné případy, kdy jejich výše budí údiv vzhledem k míře provinění. Jedním z nejkřiklavějších příkladů je pokuta ve výši 15 tisíc korun za neúmyslné nezaevidování účtenky za krabičku bonbónů Tic-Tac v ceně 15 korun v jedné trafice na Zlínsku.

Nezákonně poškozené firmy

Ostrý kontrast je patrný u stovek případů, kdy se podnikatelé soudí kvůli státem neoprávněně vydaným zajišťovacím příkazům. Finanční správa jimi obstavuje majetek firmy při podezření z nezaplacení daní a často ji tím zlikviduje.

Ředitelka Finanční správy Tatjana Richterová se dodnes potýká s dědictvím neblaze proslulého předchůdce Martina Janečka. V září informovala poslance rozpočtového výboru o situaci kolem zajišťovacích příkazů. Přiznala, že z dosavadního počtu 278 soudních sporů jich bylo ukončeno 169 a zhruba v jedné třetině uspěli majitelé firem.

Soudy tak v desítkách případů, jejichž počet není konečný, rozhodly o nezákonném použití zajišťovacích příkazů a zabavení majetku firmy. Zatím však žádná z nich nemá soudně potvrzenou výši škody.

Stát je v těchto případech povinen podnikateli vyplatit zvýšený regresivní úrok ze zadržené částky, na kterém od roku 2014 vyplatila celkem 167 milionů korun. To však nevylučuje, aby mohl podnikatel po státu požadovat i náhradu škody za zničený majetek, ušlý zisk a podobně.

Nikdo za to nemůže

Podle zjištění Hospodářských novin zatím takto postižené firmy požadují po státu 808 milionů korun, ale dá se očekávat, že nakonec půjde o miliardové částky.

archiv

Poslancům se nelíbilo, že za nezákonný postup úřadů nikdo nenese odpovědnost. „Stály za tím i lidské tragédie. Teď jsem se dozvěděl, že za to nebyl nikdo postižen, že za to nikdo nemůže,“ kritizoval tehdy i koaliční poslanec Václav Votava (ČSSD).

Jaká byla reakce Finanční správy? „Jelikož dosud nebyla soudně nikomu přiznána náhrada škody v souvislosti se zajišťovacími příkazy, nebylo v rámci platného práva možno ani prověřovat eventuální regresní náhrady vůči zaměstnancům Finanční správy,“ uvedla v tiskovém prohlášení.

Arogance moci

Jak je to možné? Podnikatele, kteří se nespokojí se sankčním úrokem, který nyní mimochodem Schillerová trojnásobně snižuje, čeká další soudní martýrium s nejistým výsledkem.

Stát opravdu nerad připouští vlastní pochybení. Je schopen využívat všech odvolacích řízení, aby nemusel za jím způsobenou škodu zaplatit. Takové soudy mohou trvat pět až šest, ale někdy i deset let. Přiznaná částka navíc bývá mnohem nižší než požadovaná, takže si mnozí podnikatelé rozmyslí, zda se jim to vůbec vyplatí.

Pokud dnes Finanční správa obhajuje beztrestnost svých úředníků tím, že dosud nikomu nebyla přiznána soudní náhrada, je to jen arogance moci. Nezákonně vydané zajišťovací příkazy se škodou až stovek milionů korun nestačí?

Stát po svých občanech důsledně požaduje dodržování přísných zákonů, a pokud je poruší, ve velmi krátké době je trestá tvrdými sankcemi. Pokud ale poruší zákon státní úředník a často nevratně podnikatele poškodí, nemá se čeho obávat.

 

 

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner