Od roku 2000 připomíná pamětní deska na budově Městského úřadu v Rychvaldě bratry Gemrotovy, kteří se aktivně zapojili do boje proti nacistům. Fridolín jako příslušník RAF, Josef jako parašutista vysazený v rámci skupiny Calcium do vlasti z Londýna. Právě od Josefova narození uplyne 27. prosince 114 let, v srpnu to bylo navíc sedmdesát let od jeho smrti.

Josef Gemrot se narodil 27. prosince 1911 v rodině šafáře zemědělského statku v Loukách nad Olší Jana Gemrota. Matka Anna (roz. Foltýnová) byla v domácnosti a starala se o rozrůstající se rodinu. Josef měl nakonec tři bratry a čtyři sestry. Nedlouho po jeho narození se přestěhovali do Rychvaldu, kde absolvoval obecnou školu a tři roky měšťanky. Poté se vyučil truhlářem a řemeslo vykonával až do nástupu prezenční vojenské služby v listopadu 1933. Sloužil u pěšího pluku 8 v Místku a službu měl dvakrát přerušenou, takže dosluhoval až v prosinci 1936. Poté nastoupil k policii jako strážník.

Dále čtěte

Hrdinové z Konojed. Příběh protinacistických odbojářů Anny a Miroslava Moravcových

HISTORIE / Řekne-li se odboj za druhé světové války, většina lidí si vybaví parašutisty, atentát na Heydricha nebo…

Spolu s bratrem Fridolínem, který byl o sedm let mladší, narodil se 2. listopadu 1918, se po okupaci v břenu 1939 rozhodli opustit protektorát a bojovat proti nacistům se zbraní v ruce. 21. června 1939 přešli v jim velmi dobře známém terénu u Heřmanic do Polska. Poté je čekala tradiční cesta Čechoslováků. Přes Krakov a Malé Bronowice odjeli do Francie, kde podepsali závazek cizinecké legii, který v okamžiku vypuknutí války přestal platit, a mohli tak vstoupit do řad československé zahraniční armády. Bojů na frontě se již nezúčastnili a po evakuaci do Anglie se jejich cesty rozdělily.

Oba se přihlásili k RAF, ale Josef nebyl přijat. Jako důvod byl uveden jeho „vysoký“ věk 29 let. Fridolín byl vycvičen jako navigátor a radiooperátor a stal se příslušníkem 68. noční stíhací perutě. Za dobu války se podílel na dvou potvrzených sestřelech německých letounů, jeden letoun má přiznán jako „pravděpodobně sestřelen“ a jistě sestřelil i jednu raketovou střelu V-1.

Josef v létě 1941 zahájil ve Skotsku výcvik v kurzu pro zvláštní úkoly a poté i parakurz STS 51 v Ringway. V srpnu 1942 byl zařazen k výsadku Calcium, s nímž se přesunul nejprve v listopadu 1943 do Alžíru a počátkem roku 1944 pak do Itálie, odkud byl 4. dubna 1944 vysazen krátce po půlnoci poblíž Čejkovic. Spolu s velitelem výsadku JUDr. Jaroslavem Odstrčilem se ukrýval u Netína, kde byli 23. června 1944 přepadeni gestapem. Jaroslav Odstrčil byl v přestřelce zabit, Josefu Gemrotovi, ač byl zraněn, se podařilo prchnout a později se ukrýval na Moravě. V květnu 1945 se účastnil bojů u Nasavrk a podílel se na zakládání národního výboru v této obci.

Dále čtěte

Děkujeme, že jste s námi! Demokracii budeme společně bránit i letos

Vážení a milí čtenáři, nebyl to jednoduchý rok, zejména ne pro ty, kteří si přejí, abychom žili v civilizované, prozápadní…

Po válce se v březnu 1946 vrátil do řad státní policie a v Ostravě pracoval jako instruktor střelby. Po komunistickém puči byl v roce 1951 od policie vyhozen a musel nastoupit do dolů. 11. srpna 1955 podlehl zhoubné nemoci.

Jeho bratr Fridolín pracoval po návratu do vlasti v roce 1945 jako palubní radiotelegrafista u Československých aerolinií, ale na počátku 50. let byl komunisty jako politicky nespolehlivý propuštěn a musel se živit výhradně v manuálních profesích. Kromě jiného pracoval v Uranových dolech v Jáchymově a od roku 1959 byl zaměstnán v dolech v Hrušově a Paskově na Frýdeckomístecku. Nositel mnoha československých i britských vojenských vyznamenání zemřel 6. ledna 1990 v Ostravě.