
Ruská vojska, ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock

Příměří na Ukrajině může časem přinést novou válku jinde v Evropě. Hrozbu pro země NATO by v takovém případě představovaly také stovky tisíc traumatizovaných ruských vojáků, kteří po skončení bojů nebudou schopni znovu se začlenit do ruské společnosti. Upozornil na to Thomas Nilsson, šéf švédské Vojenské zpravodajské a bezpečnostní služby (MUST).
Co se týká ruské hrozby, švédští vojenští zpravodajci předpovídají podobný vývoj jako jejich dánští kolegové. Jak již deník FORUM 24 informoval, dánská obranná zpravodajská služba (FE) aktualizovala své hodnocení hrozby ze strany Ruska v návaznosti na prohlášení Donalda Trumpa týkající se Ukrajiny.
Podle ní bude Rusko pravděpodobně ochotnější použít vojenskou sílu v regionální válce proti jedné nebo více evropským zemím NATO, pokud bude vnímat spojence jako vojensky oslabené nebo politicky rozdělené. „Pokud se válka na Ukrajině zastaví nebo zamrzne, Rusko by mohlo uvolnit značné vojenské zdroje a zvýšit tak svou vojenskou kapacitu, aby mohlo představovat přímou hrozbu pro NATO,“ stojí v aktualizované zprávě FE.
V takovém případě FE odhaduje, že Rusko by v průběhu zhruba šesti měsíců bylo schopno vést lokalizovanou válku v zemi, která s ním sousedí, přibližně za dva roky bude představovat reálnou hrozbu pro jednu nebo více zemí NATO, a bude tak připraveno na regionální válku proti několika zemím v oblasti Baltského moře.
Zhruba do pěti let by mohlo být připraveno na rozsáhlou válku na evropském kontinentu. Časové horizonty předpokládají, že USA nepřijdou na pomoc a že NATO nebude zbrojit stejným tempem jako Rusko.
Šéf MUST Thomas Nilsson upozornil, že jedním z faktorů, které by mohly v krátkodobém horizontu hrozbu ruského útoku zvýšit, budou stovky tisíc vojáků, kteří nyní bojují na Ukrajině. Podle něj bude záležet na tom, co s nimi Rusko zamýšlí udělat, jakmile bude uzavřeno příměří.
Podle informací švédské veřejnoprávní televize SVT země NATO momentálně počítají s tím, že Rusko má na Ukrajině 400 000 vojáků a 100 000 branců zapojených do války na ruském území. Existují obavy, že budou traumatizováni a může být obtížné je znovu začlenit do ruské společnosti.
„Je možné, že část z nich bude dále využita ve vojenských jednotkách, které mohou být přesunuty do jiných oblastí v naší blízkosti,“ řekl Nilsson s tím, že by mohlo jít o záležitost několika let, než budou Rusové schopni přerozdělit zdroje – dnes vázané na Ukrajině – včetně vojáků s bojovými zkušenostmi.