Státní zástupce Jaroslav Šaroch přichází na schůzi sněmovního mandátového a imunitního výboru FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Státní zástupce Šaroch, který v září překvapivě zastavil stíhání premiéra Babiše, rozhodl v jeho prospěch i v jiném případě. V kauze sedláka Rady, který zpochybňoval vydání akcií své firmy Agrofertu, se přiklonil na stranu Babišova holdingu. Jeho rozhodnutí je právně sporné.
Tento případ souvisí s mediálně známými obchodními spory sedláka Bohumíra Rady s Agrofertem, který za výhodných podmínek převzal Radovu firmu Agro Jevišovice. Babišovým přičiněním se dostala do insolvence, přičemž používal predátorské praktiky, kvůli nimž Rada vedl a dosud vede s holdingem několik soudních řízení.
Spory o Agro Jevišovice
Rada vybudoval jeden z největších zemědělských podniků v zemi, Agro Jevišovice. Do konfliktu s Babišem se dostal už v roce 2011 poté, co odmítl jeho návrh na koupi Agra. Netušil tehdy, co může způsobit taková „nerozvážnost“, když nevyhoví zájmu mocného agrobarona. Zvláště když na něm byl do značné míry obchodně závislý.
Agro Jevišovice dodávalo téměř sto procent produkce kuřat do Kosteleckých uzenin. Babiš mu původně slíbil, že je bude odebírat za průměr rakouských a německých cen. Jenže poté, co nepadla jeho nabídka na odkup celého podniku na úrodnou půdu, došlo k obratu. Babiš začal proti dohodě snižovat výkupní ceny kuřat a zvedl cenu krmiv, která Agru dodával.
Radovy protesty byly marné. Ocitl se v pasti, jelikož ho měl Agrofert odběratelsky v hrsti. Agro Jevišovice se dostalo do problémů se splácením úvěru, Babiš tuto pohledávku koupil a nakonec byl Rada pod tlakem donucen svoji zadluženou firmu prodat. Tím však jejich spory neskončily, o čemž svědčí známý příběh z května 2015.
Tehdy zaměstnanci již Babišova podniku Agro Jevišovice zničili herbicidem Roundup úrodu pšenice na poli pronajatém Radovi. Sedlák tehdy vyčíslil škodu na 4 miliony korun. Agrofert namítal, že mu skončila podnájemní smlouva, jenže Rada argumentoval dohodou o předání Agra obsahující závazek, že může na některých pozemcích hospodařit. Babiš tuto dohodu údajně porušil a sedlák se dodnes soudí s holdingem o právo užívat svůj majetek.
Univerzální notář Procházka
Jeden z Radových obchodních sporů řešil Jaroslav Šaroch, podle Městského státního zastupitelství v Praze jen shodou okolností. Tuto informaci přinesl server Neovlivní. Kromě dotačního podvodu Farmy Čapí hnízdo se mu tak dostal na stůl další případ související s Babišovým impériem. Rozhodoval o tom, zda se jeho lidé zapojení do „nepřátelského“ převzetí Agra Jevišovice nedopustili trestného činu.
Šlo především o dlouholetého spolupracovníka Agrofertu, notáře Stanislava Procházku, který shodou okolností významně figuroval i v kauze Čapí hnízdo. Procházkova kancelář sídlí na stejné adrese jako Babišův holding. 22. listopadu 2007 ji navštívili manažeři Agrofertu, kteří Procházku požádali, aby změnil dceřinou společnost Agro ZZN Pelhřimov na samostatnou společnost Farmu Čapí hnízdo, která v únoru 2008 požádala o spornou padesátimilionovou dotaci.
Neoprávněné vydání akcií Agra
V případu Agro Jevišovice šlo o to, že Procházka vydal akcie původně Radovy společnosti firmě Navos z Babišova holdingu. Podle Šarocha tak porušil své povinnosti, ale ve svém rozhodnutí z loňského srpna konstatoval, že „ne každé porušení právní povinnosti zakládá trestní odpovědnost jednající osoby ze spáchání trestného činu“. Nebyly tak prý shledány dostatečné podmínky pro zahájení trestního stíhání.
Zatímco v kauze Čapí hnízdo Šaroch jednal nejen v rozporu s názorem policie, která navrhla Babiše obžalovat, ale i se závěry evropského úřadu OLAF, v případě Agra i policie tvrdí, že za toto pochybení nikoho stíhat nelze.
Jenže tady se nelze ubránit pochybnostem, že už mohly zafungovat nové poměry po plošných čistkách v policii. Jestliže Babišův spřízněný notář vydal akcie ve vlastnictví Bohumíra Rady firmě Navos předčasně či neoprávněné, je Šarochovo rozhodnutí sporné.
Trestný čin zpronevěry?
Takové jednání advokátů, kteří z depozita vydají peníze nebo věci bez toho, že by byly naplněny podmínky pro vydání, a způsobí tím jedné ze stran škodu, je podle právních expertů posuzováno jako trestný čin zpronevěry, eventuálně porušení povinnosti při správě cizího majetku.
Důvody, proč Šaroch rozhodl jinak, nejsou známy. Až příliš ale připomínají odůvodnění zastavení trestního stíhání Andreje Babiše a dalších obviněných v kauze Čapí hnízdo. Dozorový žalobce přitom dlouho držel vyšetřovací verzi, dvakrát posvětil žádost policie o vydání Babiše Sněmovnou k trestnímu stíhání a loni nevyhověl žádosti obhajoby o zastavení jeho stíhání.
Kauza prošla řadou prověrek, žádná nenašla problém s důvodností stíhání. Dvakrát byl prodloužen termín ukončení vyšetřování, což vyvolalo jisté očekávání. A nakonec to vypadá, že dal Šaroch na poslední chvíli za pravdu obhajobě, když zcela převzal její argumenty.
Agro stejně jako Čapí hnízdo
Formulace je ve vnitřně rozporném usnesení obdobná jako v kauze sedláka Rady. Státní zástupce přiznává, že obvinění jednali „vědomě účelově“, aby společnost dotaci získala, ale trestný čin se podle něj neprokázal. Přestože konstatoval, že se uvedený skutek stal, existovalo propojení mezi farmou a Agrofertem, a to nejen prostřednictvím rodinných příslušníků.
I z těchto důvodů lze nahlížet na definitivní konec kauzy dotačního podvodu Farmy Čapí hnízdo s jistou skepsí. Zastavení trestního stíhání přezkoumává pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, která měla celou dobu nad kauzou dohled, a nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.
Zeman může Šarochovo kontroverzní rozhodnutí potvrdit, nebo zrušit a vrátit mu spis s pokyny pro obnovení vyšetřování. V takovém případě by však musel uvést velmi silné důvody, aby Šarocha přiměl ke změně názoru a podání obžaloby. Nejpozději do poloviny prosince se ukáže, zda není celý přezkum Čapího hnízda jen divadlem pro veřejnost.
