Před necelými čtyřmi lety vpadlo v šest hodin ráno do bytu mladé ženy a její patnáctiměsíční dcery policejní komando, které ženu zatklo. Žena pracovala jako účetní a byla podezřelá, že účtovala o penězích pocházejících z trestné činnosti, kterou měl spáchat její klient. Byla jí dána možnost jediného telefonátu, buď příteli, který by se postaral o dceru, nebo advokátovi. Pokud by si vybrala telefonát advokátovi, měla policie v záloze sociální pracovnici, která byla připravena dceru odebrat.  Pak následovala domovní prohlídka a výslech do jedné hodiny v noci. Poté policejní cela, prohlídka tělesných dutin a návrh na vazbu. Soud na ženu vazbu k velké zlosti státního zastupitelství neuvalil a žena se mohla po 70 hodinách se svojí dcerou znova setkat. Po třech letech soud konstatoval, že ženino jednání nebylo vůbec trestným činem a obžaloby jí zprostil. 

Přibližně ve stejnou dobu, kdy zasahovala police ve výše uvedeném případu, vtrhlo lehce po čtvrté hodině ranní policejní komando i do bytu brigádního generála, dvojitého válečného veterána, nositele mnoha vyznamenání, a bývalého zástupce České republiky při NATO Vladimíra Halenky. I v jeho bytě byly při zásahu malé děti. Po domovní prohlídce, které trvala do páté hodiny odpoledne, byl generál Halenka odvezen v poutech na neznámé místo. Dalšího dne ve tři hodiny ráno byl generál Halenka policií vysazen na ulici 130 km od svého bydliště. Generál byl obviněn z toho, že prodával pod cenou armádní techniku. V přípravném řízení policie a možná i státní zastupitelství zatajovalo důkazy, popř. je přímo falšovalo. I kauza generála Halenky skočila zproštěním obžaloby, byť dosud nepravomocným. 

Bývalý ředitel Ředitelství silnic a dálnic Michal Hala byl obviněn z korupce při pronajímání dálničních odpočívadel strávil kvůli tomu osm měsíců ve vazbě. V průběhu jeho vazebního stíhání byl obviněn ještě z držení dětské pornografie. Následně přidělený vyšetřovatel pak u soudu prohlásil, že dozorující státní zástupkyně mu měla sdělit, že držení dětské pornografie a korupční kauzu je třeba vyšetřovat společně, protože držení pornografie je to jediné, co na Michala Halu v současné době státní zastupitelství má. Jak v případě korupční kauzy, tak v případě držení pornografie byl Michal Hala pravomocně zproštěn obžaloby. Vyšetřovatel, který na nezákonnosti upozorňoval, byl rovněž stíhán i u něj se objevila dětská pornografie. Zmiňované kauzy měly mimořádně silné mediální pokrytí, které po celou dobu vyznívalo po obviněné mimořádně negativně.

Výše uvedené případy se nestaly v padesátých letech minulého století skutečným nebo domnělým odpůrcům komunistické diktatury. Nestaly se ani v sedmdesátých nebo osmdesátých letech disidentům, oponujícím Sověty dosazeným satrapům. Staly se nedávno ve státě, který se označuje jako právní, demokratický a svobodný.

Všechny výše uvedené kauzy spojuje ale to, že je iniciovaly policejní útvary, které někteří novináři z důvodů, které znají jen oni sami, označují jako elitní, a dozorovaly je státní zastupitelství z nejvyšších pater celé soustavy. Došlo tak k paradoxní situaci, že některé složky policie jsou nebezpečnější než zločinci, které mají stíhat, a to i kdyby se jednalo o zločince skutečné a nikoli pouze vyfabulované. 

Vždy budou existovat úřední osoby, které budou zneužívat svoji pravomoc, a to i jen z důvodu uspokojení svého mocenského apetitu. Četnost těchto případů a úroveň krytí nezákonností ze strany vysokých státních orgánů však naznačuje, že se Česká republika posunula do zcela jiné úrovně, kterou bychom mohli označit jako policejně gangsterský stát.

Gangsterský stát je něčím jiným než státem zkorumpovaným, protože zločinecké struktury v něm nabývají zcela nový potenciál. Jedná se o stát, jehož představitelé kontrolují velké a mocné kriminální sítě, které mohou splývat s represivními složkami státní moci, za účelem ochrany zájmů svých a zájmů spřízněných osob.

V gangsterském státě tedy neovládají zločinci stát prostřednictvím úplatků a vydírání veřejných osob, ale je to právě stát, který kontroluje zločineckou infrastrukturu. Tato infrastruktura pak funguje ku prospěchu vyvolených úředních osob a osob pod jejich ochranou.

Na první pohled by se mohlo zdát, že ze stíhání výše uvedených osob nemůže nikdo profitovat, ale opak je pravdou. Profituje ta část represivního státního aparátu, která chce demonstrovat svoji moc a zmírnit tak komplexy a frustrace některých svých členů. I výběr obviněných připomíná zdánlivou iracionalitu obětí padesátých let. Musí se jednak jednat o lidi náhodně vybrané, aby bylo zřejmé, že se postih může týkat skutečně všech, a musí se jednat i o lidi vysoce postavené, aby bylo zřejmé, že demonstrovaná moc je mocí nejsilnější. 

V gangsterském státě se státem řízená invaze do privátní sféry stává systematickou. Organizace gangsterského státu je pyramidová a je založena na patronství a loajalitě, která se soustředí okolo hlavy celého systému. Organizovaná nelegální činnost zločineckých struktur je nahrazena výkonem legalizované veřejné autority státní moci. 

Vládní garnitura si možná toto nebezpečí uvědomuje, ale není schopna tuto část represivních složek podřídit své demokratické kontrole. Částečně je to proto, že se i díky nim dostala k moci. Je to ale i tím, že je vrcholný představitel státní administrativy vystaven trestnímu stíhání. Musí se mít před nimi obzvláště na pozoru, protože dobře ví, kdo je pánem přípravného řízení.  

Jedinou složkou, která gangsterskému státu v České republice zatím odolává, je justice. Pokud i tato hradba padne, stane se z České republiky policejní autokratický stát s bezobsažnou demokratickou fasádou.