Štefánia Lorándová alias Margita Demeterová. Židovská odbojářka pomohla přežít desítkám lidí

Štefánia Lorándová (Post Bellum / se souhlasem)

Štefánia Lorándová | FOTO: Post Bellum / se souhlasem

Štefánia Lorándová zemřela 26. října 2012. Když jsem ji kdysi poprvé navštívil, bylo jí devadesát, bydlela v nejvyšším patře jednoho starého vinohradského činžáku a skoro nikdo za ní nechodil. Její dávnou minulost zpravidla znali jen lidé, kteří se profesně zabývali tématem holocaustu, a staří známí, kterých už moc nezbývalo. Byla to žena neobvykle statečná a obětavá, prodloužila život mnoha uprchlíkům před nacismem – a je pravděpodobné, že mnohé z nich zachránila.

Štefánia pocházela ze Slovenska. Narodila se v Košicích 22. listopadu 1919, do zámožné židovské rodiny. S ironickým úsměvem říkala: „Byli jsme to, čemu se říká ´lepší lidé´.“ Lorándovi žili v Michalovcích, otec Ludvík pracoval jako ředitel elektrárny a parního mlýna, matka Margita zůstávala doma s dětmi, Štefánií a její sestrou Magdalenou. Ludvík měl v Michalovcích spousty příbuzných, na rozdíl od své ženy pocházel z prostředí hluboce věřících Židů.

(Týdeník FORUM)

Lorándovi měli košer domácnost, Ludvík pravidelně chodil do synagogy. Roku 1928 však náhle zemřel, bylo mu 43 let. Matka se na naléhání sourozenců přestěhovala s dětmi do Žiliny a brzy se přiklonila k liberálnímu způsobu života – příkazy, vyplývající z víry, přestala dodržovat.

Hnutí mladých sionistů

Štefánia, hezká vysoká dívka s výjimečným jazykovým nadáním, studovala gymnázium, ale už v šestnácti letech nastoupila jako úřednice v žilinské Legiobance, maturitu dodělala soukromě. A v bance zůstala až do svých devatenácti – přesně do té doby, kdy vznikl Slovenský štát, kdy nacistické Německo okupovalo zbytek Československa, a Židům začaly nejhorší časy.

Štefánia tehdy patřila k výrazně levicovému hnutí mladých sionistů Hašomer Hacair (Mladý strážce). Nejdřív se spolu s přáteli připravovala na přestěhování do Palestiny, ale po anšlusu a především po rozpadu Československa pochopili, že se to může podařit nejvýš jednotlivcům. Začali se soustředit spíš na záchranu svých bližních, nejdřív uprchlíků z Rakouska.

Alexej Čepička jako ministr národní obrany  (Vojenský historický ústav Praha / se svolením)

Když v roce 1942 zahájily slovenské úřady deportace Židů, rozhodli se lidé z Hašomeru, že se pokusí dostat co nejvíc lidí do Maďarska, kde byla snesitelnější situace než na Slovensku. Štefánii vyslali do Budapešti, aby tam, stejně jako další „agenti“, připravovala pro uprchlíky zázemí. Hranice překročila tajně v doprovodu pašeráků 9. března 1942.

„Margitiny“ úkoly

V Maďarsku, v Budapešti, žila Štefánia pod falešným jménem Margita Demeterová. Měla tři hlavní povinnosti: zajišťovat pro uprchlíky doklady, ubytování a peníze. Pomáhalo jí, že uměla několik jazyků (maďarsky, slovensky, německy), navíc nevypadala jako Židovka.

Podařilo se jí tedy oklamat maďarské úředníky a získávat od nich rodné listy se jmény skutečných osob. Vydávala se za Maďarku, byla neodbytná, vynalézavá, vymýšlela si věrohodná zdůvodnění, nakonec dokázala získávat i policejní přihlášky k pobytu. Všechny dokumenty posléze pozměňovala (zaměňovala a přepisovala písmena ve jménech) a desítkám lidí tak zajistila novou identitu. Peníze obstarávala s pomocí židovské organizace JOINT.

Převzato s laskavým svolením redakce serveru HlídacíPes.org.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu freeczechmedi[email protected]

Související články