Největší důvěře občanů se v Česku nadále těší hasiči. Věří jim téměř kompletní dospělá populace. Následují policie, Česká národní banka, místní samosprávy a armáda. Na opačném konci jsou členové vlády, kterým důvěřuje necelá třetina lidí. Nízkou důvěru mají i Sněmovna a Senát. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM. Konal se v lednu a zúčastnilo se ho 1061 lidí.

Hasičům důvěřuje 95 procent Čechů. V případě policie a České národní banky je to shodně 77 procent, u obecních nebo městských úřadů 75 procent a armáda má důvěru 74 procent lidí. Vysokou důvěru mají rovněž Česká obchodní inspekce (ČOI), krajské úřady nebo městská policie.

Dále čtěte

Zrušíme sněmovnu a vládu? Patrik Nacher se vytáhl s průzkumem – a už zase použil dvojí metr

Místopředseda Poslanecké sněmovny a jeden z architektů zrušení veřejnoprávních médií Patrik Nacher (ANO) se opřel o průzkum veřejného mínění agentury…

„Mezi nejdůvěryhodnější instituce v české společnosti se dlouhodobě řadí bezpečnostní složky. Míra důvěry v Policii ČR a Armádu ČR se v posledních deseti letech stabilně pohybovala kolem 70 procent,“ uvedla agentura. Upozorňuje ale, že přístup k různým institucím je podmíněn politickými postoji. Například u příznivců koalice Spolu, hnutí STAN nebo Pirátů má armáda důvěru 90 procent, v případě příznivců SPD je to 55 procent.

Nadpoloviční míru důvěry veřejnosti mají také kontrolní nebo soudní instituce. Vedle ČOI je to Nejvyšší kontrolní úřad, Nejvyšší soud, ombudsman či Ústavní soud. Z mezinárodních institucí důvěřuje nadpoloviční podíl veřejnosti Severoatlantické alianci (NATO) a Mezinárodnímu měnovému fondu. Naopak pod 50 procenty jsou OSN a Evropská unie.

Z veřejnoprávních médií věří Českému rozhlasu 56 procent občanů. V případě České televize se důvěra nad polovinu nedostala, kladně odpovědělo 48 procent dotázaných.

„Nejnižší míru důvěry mezi sledovanými institucemi dlouhodobě pozorujeme u politických institucí,“ podotkli statistici. Vládě důvěřuje 32 procent lidí, Sněmovně 34 procent a Senátu 40 procent. Po loňských volbách se ale důvěra ve vládu zvýšila o sedm procentních bodů, ve Sněmovnu o tři procentní body. „V případě Sněmovny a vlády jde o odraz výměny politické reprezentace, což pochopitelně postupně proměňuje strukturu těch, kteří mají v českou vládu důvěru,“ uvedla analytička STEM Jitka Uhrová.

Dále čtěte

Co je teď úkolem demokratů? Vyhrát příští volby a ukončit éru Andreje Babiše. A začít se musí hned

VÝZVA / Petr Fiala, ačkoli nakonec nebude sestavovat vládu a nebude pokračovat jako premiér, měl velice dobrý finiš předvolební kampaně.

Odlišnou pozici od uvedených politických institucí má podle STEM prezident, kterému v lednu důvěřovalo 56 procent Čechů. Od zvolení Petra Pavla se důvěra v hlavu státu drží nad 50 procenty. U příznivců Spolu, STAN a Pirátů je zhruba na 90 procentech, důvěřuje mu ale také 32 procent příznivců ANO a 46 procent příznivců Motoristů. V případě SPD je to pouze 11 procent lidí. Průzkum se konal ještě před konfliktem prezidenta s předsedou Motoristů Petrem Macinkou kvůli SMS zprávám, které Pavel označil za vydírání, s čímž Macinka nesouhlasí.