Petru Štěpánkovi nevyšel jeho vytoužený sen dostat se do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a jako pravý gentleman svého druhu se pustil do veřejného pláče. Použil přitom slovník momentální hlavy státu.

Když vysvětluje, proč to s jeho kandidaturou tak neslavně dopadlo, sdělil na Parlamentních listech: „Abych kandidoval za situace, kdy někteří poslanci hnutí, které mě navrhuje, se s prominutím podělali pod tím nátlakem a deklarují, že mě nebudou volit, tak ta moje kandidatura postrádá logiku.“

Ono se tedy ukázalo, že ani poslanci ANO neznali některé jeho nedávné výroky o jejich straně a o potřebě odpálit Českou televizi. Na jejich názor pak nemusely mít vliv nějaké velké vnější tlaky. Štěpánek má ale ohledně spiknutí jasno: „Podlehli hrubému politickému nátlaku, který rozfoukaly kruhy finančně napojené na Českou televizi.“

Když už se do toho pustil, měl by tedy říci, jaké „kruhy finančně napojené na Českou televizi“ to jsou, jací konkrétní lidé ovlivnili konkrétní poslance, kdy a kde. To se ale sotva dočkáme. Některé lidi samozřejmě vzrušuje, když v souvislostí s televizí slyší výrazy jako „finanční toky“, kolem televizní krize v roce 2000 jsme to slyšeli do omrzení. Tato osobnost ale přílišnou skromností netrpí. O sobě říká, že ony „kruhy“ se bojí „pouze toho, že to umím, že se v tom vyznám a že nejsem posera“. A že by byl závislý na ODS? Ale kdepak. Teď pozor: „Mě ODS nikdy neřídila. Ono to vlastně bývalo naopak, co se týká mediálních věcí, řídil jsem minulou ODS spíše já.“

Jen na okraj, kdyby televizní krize tehdy dopadla podle představ činitelů opoziční smlouvy a Štěpánka, řídila by zpravodajství ČT Jana Bobošíková. To soudným lidem celkem říká všechno.