Koncem loňského roku podaly organizace zabývající se ženskoprávní problematikou kolektivní stížnost na výroky lékaře a čestného předsedy Společnosti pro plánování rodiny, MUDr. Radima Uzla, CSc.. Negativní ohlasy vzbudila zejména Uzlova slova v pořadu DVTV, kde obhajoval sexuální násilí pod vlivem alkoholu a prohlásil, že znásilnění někdy bývá vinou oběti a ženy by měly počítat s tím, že chlap je od přírody zvíře. Česká lékařská komora stížnost odmítla. Pro deník FORUM 24 problém objasnila zakladatelka organizace Beat Sexism.

„Dlouhodobě nás znepokojují výroky Radima Uzla k tématům sexuálního a domácího násilí, ve kterých zlehčuje nejen sexuální násilí vůči ženám, ale šíří mýty a nepravdy o znásilnění a sexuálním obtěžování, degraduje muže na pudy ovládaná zvířata a podporuje nezdravé chování mužů,“ objasňuje důvody podané stížnosti zakladatelka organizace Beat Sexism Blerta Sejdija.

Podle organizace je chování doktora Uzla v rozporu s Etickým kodexem České lékařské komory, dle kterého si lékař má být vědom své občanské úlohy i vlivu na okolí. Jenže chování doktora Uzla, který často veřejně vystupuje v médiích či dokonce ve školách, by mohlo negativně ovlivnit pohledy členů společnosti na mravní hlediska lidské sexuality.  „Takové chování přispívá k takzvané rape culture, tedy kultuře, ve které je sexuální násilí a obtěžování tolerováno a bráno jako normální, a která odporuje myšlence rovnosti žen a mužů,“ vysvětluje Sejdija.

Problém zastaralého systému aneb podhoubí pro sexismus

Po více než pěti měsících zareagovala Česká lékařská komora na kolektivní stížnost na výroky doktora Uzla. Stížnost byla odmítnuta, protože „…řízení v tomto případě není v kompetenci disciplinárních orgánů České lékařské komory a současně není ani jiný orgán, kterému by bylo možné věc postoupit,“ píše v rozhodnutí pověřená členka revizní komise České lékařské komory Jana Vedralová.

Reakce ČLK však organizaci, která společně s dalšími stížnost podala, nepřekvapila. Podle organizace takto široké pojetí svobody projevu ze strany ČLK, které připouští vyjadřování extrémních názorů, posiluje schopnost tolerance sexistických projevů ve společnosti.

„V naší organizaci se domníváme, že toto rozhodnutí reflektuje chyby v našem systému, který takové chování nijak nereguluje a dál tak vytváří podhoubí pro sexistickou kulturu. Výše popsané jednání Radima Uzla je vysoce neprofesionální, není v souladu s aktuálními poznatky vědy a společnosti a škodí dobré pověsti ČLK a lékařského povolání obecně,“ reaguje na rozhodnutí zakladatelka organizace Beat Sexism.

Jako důvod odmítnutí vnímá organizace především zastaralý systém, pod kterým komora jedná a působí navenek. Jako velmi negativní se také organizaci jeví to, jak je sexistické chování Radima Uzla tolerováno ve jménu ČLK, a to sice dost diskutabilním způsobem, skrze hájení jeho svobody slova. „Abychom mohli eliminovat sexismus v naší společnosti, je třeba začít reformou právě u institucí, které operují se zastaralými systémy nehodícími se do dnešní (postmateriální) doby,“ vysvětluje Sejdija.

Proplétání lidských vztahů jako omluva pro nepřijatelné chování

„Doufali jsme, že i pro ČLK bude jednání doktora Uzla nepřípustné a vyvodí z něj náležité důsledky. Bohužel se tak nestalo. Například Česká advokátní komora se zabývá výroky svých členů. Mám na mysli především kárnou komisi, která projednává kárné žaloby a může při zjištění kárného provinění ukládat kárná opatření,“ vysvětluje Blerta Sejdija.

O znepokojivém chování ze strany doktora Uzla není pochyb, jelikož, jak víme ze zmíněného rozhovoru, zastává názor, že „…plácání kolegyně po zadku může představovat proteplení lidských vztahů“, a sám přiznal, že „…za 50 roků své praxe v gynekologii a porodnictví těch poplácaných sestřiččích zadků bylo možná i několik desítek“.

Ale možná právě toto zdánlivě nevinné „poplácání po zadku“ může vést k tomu, že se ženy ze strachu mají na pozoru. „Mezinárodní výzkum ‚Violence against women‛ ukázal, že ženy se v důsledku strachu z fyzického nebo sexuálního napadení vyhýbají určitým místům nebo situacím. V Česku se podle tohoto průzkumu nějakému místu či situaci vyhnulo 66 % žen, což je jedno z nejvyšších čísel v rámci Evropské unie, kde⁠ průměr tvoří 53 %,“ doložily již dříve organizace.

Nejedná se přitom o problém jen v České republice. Doktor Uzel určitě není jediným zastáncem takového chování. Naopak. „Bezpochyby se jedná o globální problém. Feminismus není passé, je stále relevantní a pořád se mu nepodařilo rozbít patriarchální struktury v každodenním životě lidí. A očividně se tak nedaří ani v profesních komorách, kde se sexismus a zlehčování znásilnění obhajuje svobodou slova,“ uzavírá zakladatelka organizace Beat Sexism.