Ilustrační foto FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Ombudsman Stanislav Křeček předpokládá, že se v letošním roce bude věnovat převážně případům spojeným se sociálním zabezpečením a stížnostem lidí na úřady kvůli stavbám. Předmětem zájmu podle něj také zůstanou důchody a v procesu příprav je novela zákona o veřejném ochránci práv, která zahrnuje i očekávaný vznik dětského ombudsmana.
„Předpokládám, že i letos se budeme zabývat dotazy na aktuální změny v důchodech. Velkou neznámou je pak připravovaná reforma sociálních dávek. Až její návrh ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejní, čeká nás analýza a práce na připomínkách. Budeme sledovat, jak se plánované změny dotknou lidí v nouzi, kteří bez pomoci státu sami nezvládnou zaplatit bydlení a další základní potřeby,“ vysvětlil veřejný ochránce práv Stanislav Křeček.
Největšími změnami pro úřad ombudsmana, které jsou již déle diskutované, by podle Křečka a zástupce ombudsmana Víta Alexandera Schorma mohl být možný vznik dětského ombudsmana a proměna veřejného ochránce práv v takzvanou národní lidskoprávní instituci (NHRI). Obojí zahrnuje připravovaná novela zákona o veřejném ochránci práv. „Na úkoly spojené s případnými novými agendami i na jiný způsob práce, který by se s nimi pojil, se jako instituce už delší dobu připravujeme. Ani dětský ombudsman, ani NHRI by rozhodně nezačínali ve vakuu. Budou mít na co navázat,“ shodují se Křeček a Schorm.
Ombudsman se obecně zabývá tématy týkajícími se ochrany práv dětí i lidských práv. Chrání například před špatným zacházením lidi omezené na svobodě, monitoruje práva lidí s postižením nebo už 15 let prosazuje právo na rovné zacházení a chrání před diskriminací. Právě patnácté výročí přijetí antidiskriminačního zákona si letos plánuje veřejný ochránce práv také připomenout.
Nadále bude úřad veřejného ochránce práv také s politiky a dalšími aktéry řešit situaci lidí s postižením. „Ať už jde o nutné změny v systému sociálních služeb spojené s rušením velkých ústavů, zvýšení příspěvku na péči nebo přístupnost služeb i budov pro lidi s postižením,“ přiblížil a zdůraznil, že zásadním pro úřad zůstává vtahovat ty, kterých se to přímo dotýká, do debat a příprav. „Oni sami nejlíp vědí, s jakými výzvami se v životě potýkají a co by jim mohlo pomoci žít nezávislý a důstojný život,“ upozornil Vít Alexander Schorm.
Křeček očekává, že se řady lidí dotknou také změny stavebního zákona, který od července přinese spoustu novinek, včetně zavedení jediného povolení pro stavbu. „Podobné změny předpisů se postupem času projeví na počtu dotazů a stížností,“ předpokládá. Jako ombudsman může ovšem přistoupit k prověřování postupů úřadů až tehdy, když lidé vyčerpají ostatní možnosti obrany proti rozhodnutí nebo průtahům. V souvislosti s novým stavebním zákonem dodal, že by rád aktualizoval ombudsmanského rádce pro stavebníky Domek po lopatě.
