Pokud se zvýší napětí mezi Kosovem a sousedním Srbskem, je Severoatlantická aliance připravena posílit svou mírovou misi KFOR. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg to prohlásil po středečním setkání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem. S ním jednal kvůli nedávnému napětí na kosovsko-srbské hranici. Informovala o tom agentura Reuters.

„Nyní máme v Kosovu významnou misi, vojenskou přítomnost blížící se 4000 vojáků,“ řekl Stoltenberg. „V případě potřeby přesuneme síly, rozmístíme je tam, kde to bude potřeba, a zvýšíme naši přítomnost. Již jsme zvýšili přítomnost na severu. Jsme připraveni udělat více,“ dodal.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM: Kdo zametá na Hradě stopy? A proč?

V novém čísle Týdeníku FORUM nabízí šéf bezpečnostního výboru poslanecké sněmovny Pavel Žáček zajímavé srovnání. Podle něj likvidace státních dokumentů…

„Přestože se situace na místě uklidnila, je odpovědností všech stran – zejména představitelů Bělehradu a Prištiny – zabránit opětovné eskalaci,“ řekl Stoltenberg na společné tiskové konferenci s Vučičem v Bruselu. „Vyzývám všechny strany, aby projevily zdrženlivost a zdržely se násilí. NATO nadále pozorně sleduje situaci na místě,“ uvedl generální tajemník. „V případě ohrožení stability je KFOR připravena zasáhnout,“ dodal.

Vučić řekl, že ve čtvrtek očekává obtížné rozhovory s kosovským premiérem Albinem Kurtim, protože se neshodnou téměř na ničem. Dodal, že mír a stabilita jsou ale zásadní. Srbský prezident podotkl, že obě strany za sebou mají historii, která není jednoduchá, ale chtějí posílit spolupráci a vyhnout se konfliktu.

Srbsko neuznává nezávislost Kosova a stále ho považuje za nedílnou součást svého území. Popírá, že by tam Srbové vyvolávali napětí a konflikty, a obviňuje Prištinu z pošlapávání práv srbské menšiny. Etničtí Srbové představují pět procent z 1,8 milionu obyvatel Kosova, které z 90 procent tvoří etničtí Albánci.

Vučić uvedl, že Srbsko se chce vyhnout jakékoli eskalaci situace, ale je důležité pochopit, že existuje „nová generace mladých mužů“, kteří považují Kosovo za srbské území a již nebudou „snášet teror“.

Kurti, který se sešel se Stoltenbergem po Vučičovi, zdůraznil odhodlání Kosova stát se členem NATO. „Hrozby, rizika a výzvy, kterým NATO v současném bezpečnostním prostředí čelí, pociťuje i naše země,“ řekl novinářům a naznačil, že tyto problémy souvisí s vlivem Ruska. „Kosovské instituce a občané mají v současné situaci důvod být ostražití kvůli (destruktivnímu) přístupu našeho severního souseda ke Kosovu a regionu obecně v rámci škodlivé ruské agendy vůči Evropě a Balkánu,“ řekl Kurti.

Vučiče ve čtvrtek čeká jednání s Kurtim o zlepšení vzájemných vztahů. Oba přijme šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Napětí mezi oběma balkánskými zeměmi vyvolala na přelomu července a srpna snaha Prištiny zavést nová pravidla pro srbské automobilové registrační značky a doklady totožnosti potřebné pro překročení hranic země. Kosovo je chce po odkladu vymáhat od 1. září.

Mise KFOR čítá asi 3770 vojáků ze tří desítek zemí a jejím úkolem je zmírňovat přetrvávající napětí mezi většinovými kosovskými Albánci a menšinovými Srby. Od zahájení mise, tedy od července 1999, se na ní podílí i česká armáda. Podle webových stránek českého ministerstva obrany má nyní v rámci velitelství KFOR v kosovské Prištině sedm vojáků.