Ilustrační foto (Návštěva ukrajinského ministra spravedlnosti ve věznici v roce 2019). FOTO: Wikimedia Commons/ Ministerstvo spravedlnosti Ukrajiny/ CC BY-SA 4.0
FOTO: Wikimedia Commons/ Ministerstvo spravedlnosti Ukrajiny/ CC BY-SA 4.0
Jaký postih hrozí ukrajinským mužům, kteří odmítnou splnit svou zákonnou povinnost bránit svou zemi se zbraní v ruce proti ruské agresi? Ukrajinští novináři se rozhodli podívat se zblízka na praxi ukrajinských soudů. Zjistili, že se o žádné drakonické tresty nejedná, a zřejmě ani jednat nebude. Vězení se ale často dotyční nevyhnuli. Z výkonu trestu se naopak přihlásily tisíce mužů se žádostí o podmínečné propuštění. Chtějí jít bojovat proti ruským okupantům.
Na statistiky trestních případů projednávaných ukrajinskými soudy v roce 2023 si posvítili redaktoři ukrajinského webu Slidstvo. Zaměřili se na to, jak soudci trestali odpírače vojenské služby. Zjistili, že zatímco v roce 2022 bylo podle paragrafu 336 ukrajinského trestního zákoníku (tedy za vyhýbání se mobilizaci) odsouzeno jen 186 mužů, o rok později bylo podobných případů již 930, tedy zhruba pětkrát více.
Typicky šlo o muže, kteří prošli lékařskou prohlídkou, byli shledáni způsobilými pro službu, ale když dostali vojenské předvolání, už se nedostavili. V případě Volodymyra Lavryšyna z Ivano-Frankivské oblasti to muž zdůvodnil tím, že měl strach. Před soudem svou vinu uznal a svého činu (či spíše nečinnosti) litoval. Byl odsouzen ke třem letům odnětí svobody.
Stejný trest potkal také Jurije Legkuna z Ternopilské oblasti. Ten obdržel předvolání již na začátku roku 2023, ale rovněž se nedostavil. Nereagoval ani v květnu, kdy ho povolali podruhé. Legkun tvrdil, že není připraven sloužit v armádě a bojovat nepůjde, protože má údajně nemocné srdce a musí se postarat o svou nemocnou matku (o její ani o své nemoci ale nepředložil žádné důkazy).
Podle třetího ze souzených mužů, Olega Chmelova z Charkova, je pak rovnou lepší jít před soud a do vězení než nastoupit do armády. Chmelov tvrdil, že ho ke zdravotní prohlídce odvedli proti jeho vůli a že bez ohledu na případné předvolání bojovat nepůjde. Také on nakonec skončil ve vězení na tři roky nepodmíněně.
V některých případech byly soudy mírnější a pokud existovaly polehčující okolnosti, branci skončili s podmínkou. Všechny tresty se přitom pohybovaly pod horní hranicí možného trestu, který pro osoby vyhýbající se vojenské službě činí na Ukrajině až pět let vězení.
Novela zákona o mobilizaci nyní nově dává odvodovému komisariátu pravomoc pokutovat brance, kteří si neaktualizují své údaje v evidenci, až do výše 25 500 ukrajinských hřiven (14 500 korun). Dříve o těchto pokutách musel rozhodovat soud. Trestní odpovědnost vzniká teprve u osob, které byly shledány schopnými služby u lékařské komise, ale ve chvíli, kdy obdržely předvolání, se bez pádného důvodu nedostavily.
Vězni chtějí do války
Zatímco tedy patrně stovky Ukrajinců skončily ve vězení za odmítání vojenské služby, podle ukrajinského deníku The Kyiv Independent až tři tisíce ukrajinských vězňů požádaly o možnost jít bojovat proti ruským agresorům výměnou za podmínečné propuštění z výkonu trestu.
Informovala o tom zástupkyně ministra spravedlnosti Olena Vysocká. Celkové množství trestaných osob, kterým může být poskytnuto podmínečné propuštění, ovšem závisí na zákonných omezeních pro jejich službu, na jejich zdravotním stavu a také na mínění velitelů jednotek, ve kterých mají sloužit. Do armády například nesmí být přijati vězni odsouzení za úkladnou vraždu, sexuální násilí, obchod s drogami nebo za zločiny proti národní bezpečnosti. Na vstup do armády mohou také zapomenout zákonodárci či vysoce postavení úředníci odsouzení za korupci.
Novela zákona o mobilizaci nabyla účinnosti v sobotu 18. května. Vedle jiného snižuje věk pro odvod do armády z původních 27 na 25 let a zakotvuje povinnou registraci mužů v odvodovém věku u vojenských odvodových komisariátů. Ukrajinci si od změn slibují nový příliv sil do armády. Nechali se již slyšet, že z nových mužů hodlají vytvořit až deset nových brigád.
