Strach z migrantů nutí lidi stavět naprosto zbytečné zdi

Eric Drooker

Globalizace měla odstranit všechny bariéry, ale obavy o bezpečnost a rozšířená nechuť pomáhat migrantům a uprchlíkům vyvolaly po celém světě novou vlnu výstavby zdí. A to přes to, že odborníci pochybují o jejich dlouhodobé účinnosti, napsala agentura AFP.

Hraničních plotů rychle přibývá 

Když před čtvrtstoletím padla Berlínská zeď, existovalo na světě 16 hraničních plotů. Dnes jich podle Elisabeth Valletové z univerzity v kanadském Québecu stojí nebo se staví 65.
Od izraelské bariéry, kterou Palestinci označují za zeď apartheidu, přes 4000 kilometrů dlouhý plot s ostnatým drátem podél indické hranice s Bangladéšem až po obrovský písečný val, který dělí Maroko od povstalci ovládaných částí Západní Sahary. Zdi a ploty získávají u mnoha politiků, kteří nejsou nakloněni migraci, stále větší popularitu.

Zabránit uprchlíkům chce USA i Maďarsko

Kandidát na prezidenta USA Donald Trump učinil z plánů na vytvoření zdi podél hranice s Mexikem, za níž chce držet údajné „zločince, drogové dealery a násilníky“, ústřední bod své kampaně.

V červenci začala pravicová vláda v Maďarsku se stavbou čtyři metry vysokého plotu podél hranice se Srbskem, aby zastavila příliv uprchlíků ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu. „Není to tak dávno, co jsme v Evropě zdi odstraňovali, neměli bychom je znovu stavět,“ reagoval podrážděně mluvčí Evropské unie.

Plot poskytuje jen zdánlivý pocit bezpečí

Ploty staví ve snaze zabránit pronikání islamistů ze Somálska, Iráku a Sýrie do svých zemí také Keňa, Saúdská Arábie a Turecko. Navzdory agresivní symbolice není ale jasné, zda jsou zdi vůbec účinné.
„Vše, co mají tyto zdi společné, je to, že jejich hlavní funkcí je dělat divadlo,“ říká Marcello Di Cintio, autor knihy Zdi: Cesty podél barikád. „Nelze tu iluzi zcela zatracovat, pro lidi je důležitá, ale (ploty) poskytují jen zdánlivý pocit bezpečí, nikoli skutečné bezpečí,“ dodává.

Hranice účinnosti zdí a plotů jsou podle něj vidět všude. Migranti se do svých vysněných destinací stále dostávají. Kokain stále končí na stolcích uživatelů na Manhattanu. Obávanou Berlínskou zeď i v době nejvyšší ostrahy překonaly tisíce lidí.

Lidé za zdí podléhají depresi a alkoholismu

Příznivci zdí říkají, že pár kapek je lepší než povodeň. Podle Di Cintia je ale nutné vzít v úvahu i psychologickou daň, kterou si bariéry vybírají. Upozorňuje například na zkušenosti indiánského kmene Tohono O’odham, jehož stařešinové začali umírat v okamžiku, kdy je plot na americko-mexické hranici oddělil od jejich posvátných míst.

Jejich příběh nese známky nemoci Mauerkrankheit, kterou popsal v 70. letech berlínský psycholog Dietfried Müller-Hegemann poté, co zjistil na u lidí žijících ve stínu zdi zvýšený výskyt depresí, alkoholismu a domácího násilí.

Di Cintio hovořil rovněž s bangladéšskými farmáři, které plot náhle oddělil od jejich indických sousedů. Během několika měsíců se prý začali vyjadřovat o „těch lidech na druhé straně“ s nedůvěrou a odporem. „Vždy mě překvapilo, jak dokáže mít stavba tak jednoduchá, jako je zeď či plot, tak hluboké psychologické následky,“ říká Di Cintio.

Na teroristy žádné zábrany neplatí

Zdi mají vliv především na ty nejchudší a nejzoufalejší, říká Reece Jones, profesor Havajské univerzity a autor knihy Hraniční zdi: Bezpečnost a válka s terorismem ve Spojených státech, Indii a Izraeli. „Na dobře financované drogové kartely a teroristické organizace nemají zdi vliv,“ dodává. Uzavírání hraničních přechodů podle něj jen nutí migranty nacházet mnohem nebezpečnější trasy pouštěmi amerického jihozápadu či vodami Středozemního moře. „Snadno předvídatelným důsledkem je výrazný nárůst počtu mrtvých,“ říká Jones.

Dlouhodobě pomůže sdílení informací, ne hranice

Od roku 2000 do loňska zahynulo podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) asi 40.000 migrantů.
Skutečná kontrola hranic je možná jen díky zdlouhavé, mravenčí práci na budování vazeb a sdílení informací mezi jednotlivými zeměmi, říká Emmanuel Brunet-Jailly z kanadské univerzity ve Victorii. „Vzhledem k obrovským přesunům lidí, kterých jsme v současnosti svědky, politici asi zdi potřebují. Zůstávají totiž v zajetí starých mýtů, že hranice je ‚čára v písku‘, k níž se lidé vztahují,“ říká. „Pro většinu lidí je složité přijmout fakt, že diplomatická spolupráce a sdílení informací jsou z dlouhodobého hlediska mnohem účinnější,“ dodává Jones.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner