Stranický systém v Česku už roky čelí škodlivému trendu, letošní volby mohou přinést obrat k lepšímu

Poslanecká sněmovna, ilustrační foto (Rostislav Kaplan / Se svolením autora)

Poslanecká sněmovna, ilustrační foto | FOTO: Rostislav Kaplan / Se svolením autora

Stranický systém v České republice v posledních více než deseti letech prochází výraznou proměnou. Změny, které zažíváme, nejsou v žádném případě k lepšímu, naopak. V poslanecké sněmovně přibývá protestních a populistických uskupení a zvětšuje se také počet subjektů, které v dolní komoře parlamentu působí, což má řadu negativních efektů. Přinesou letošní volby obrat k lepšímu, nebo budou pokračováním těchto škodlivých trendů? Co by byla jednoznačná známka toho, že se vývoj obrací správným směrem?

Udělejme si pro začátek malou bilanci toho, jak se náš stranický systém vyvíjel doposud. V roce 1996 se do sněmovny dostalo celkem šest uskupení: ODS, ČSSD, ODA, KDU-ČSL, KSČM a SPR-RSČ Miroslava Sládka. Vítězní občanští demokraté získali 29,62 procenta hlasů a druzí v pořadí sociální demokraté 26,44 procenta. V roce 1998 se počet politických stran ustálil na pěti: ČSSD (32,31 procenta), ODS (27,74 procenta), KSČM (11,03 procenta), KDU-ČSL a Unie svobody. Za zmínku stojí to, že vypadnutí Sládkových republikánů doprovázel nárůst preferencí sociální demokracie.

Ivan Bartoš a Petr Fiala (FB Ivana Bartoše)

V roce 2002 si ve sněmovně rozdělilo poslanecké mandáty rovněž pět stran: tradičně uspěla ČSSD (30,2 procenta) a ODS (24,48 procenta) a svůj nejlepší výsledek v historii České republiky zaznamenali komunisté (18,51 procenta), dále se do dolní komory parlamentu jako dvoukoalice dostala KDU-ČSL a US-DEU (14,27 procenta). Zajímavý je také souběžný pokles podpory u sociálních demokratů a nárůst u KSČM. S tím souvisí i propad volební účasti z 74,03 procenta v roce 1996 na 58 procent v roce 2002.

O čtyři roky později pak ve sněmovně opět usedla pětice stran: ODS (35,38 procenta), ČSSD (32,32 procenta), KSČM (12,81 procenta), KDU-ČSL a Strana zelených. Podpora občanských demokratů a sociální demokracie v té době dosáhla svého vrcholu. Výrazná změna ale nastala v roce 2010, do sněmovny sice znovu proniklo pět stran, výrazným způsobem se však propadly preference ČSSD (22,08 procenta) a ODS (20,22 procenta) a na scéně se objevila TOP 09 (16,7 procenta) a Věci veřejné (10,88 procenta), dále uspěli komunisté (11,27 procenta) a sněmovnu naopak na jedno volební období opustili křesťanští demokraté.

Stabilizace stranického systému

V roce 2013 změny v našem stranickém systémy ještě nabraly na obrátkách. Nejenom že se na scéně objevilo hnutí ANO Andreje Babiše, které se umístilo jako druhé s 18,65 procenty za ČSSD s 20,45 procenty, ale do sněmovny se poprvé probojovalo celkem sedm uskupení, kromě zmíněných dále TOP 09 (11,99 procenta), ODS (7,72 procenta), KDU-ČSL, KSČM (14,91 procenta) a Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury (6,88 procenta).

()

Změny se ovšem nezastavily a pokračovaly i ve volbách v roce 2017, kdy se do sněmovny dostalo dokonce celkem devět subjektů. Pozoruhodné je, že pouze hnutí ANO mělo více než 12 procent hlasů, a to celých 29,64 procenta a ODS jako druhá v pořadí pak obdržela jenom 11,32 procenta. Dále potom pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do sněmovny překročili Piráti, Okamurova SPD, komunisté, sociální demokraté a hned tři strany se pohybovaly mezi pěti až šesti procenty – TOP 09, hnutí STAN a lidovci.

To hlavní, co je nutné v letošních volbách sledovat, je samozřejmě to, kolik subjektů se nakonec do poslanecké sněmovny dostane. Pokud by šlo o hnutí ANO, koalici SPOLU, koalici Pirátské strany a Starostů a nezávislých a SPD Tomia Okamury, byl by to výrazný posun směrem ke stabilizaci našeho stranického systému. Byť bychom stále hovořili o tom, že ve skutečnosti máme v dolní komoře parlamentu celkem sedm subjektů, z nichž pět kandiduje v rámci dvojice koalic, což rozhodně není málo.

Přehlednost a předvídatelnost

V každém případě by to byla známka toho, že se snižuje roztříštěnost našeho stranického systému. Zásadní by bylo také to, že by se do sněmovny nedostala žádná z nových partají, jako je Přísaha Roberta Šlachty, koalice hnutí Trikolóra, Svobodných a Strany soukromníků ČR nebo Volný blok.

FORUM 24 (archiv)

Bylo by to poprvé po bezmála dvaceti letech, kdy by do dolní komory parlamentu neproniklo nějaké nové uskupení. Svědčilo by to o tom, že podpora voličů se po delší době začala usazovat a občané přestali mít potřebu neustále experimentovat se stále novými a novými subjekty, což by byl rozhodně pozitivní jev.

Zároveň ale hrozí i scénář, kdy kromě výše zmíněných sedmi politických uskupení se do poslanecké sněmovny dostanou třeba ještě další tři pohybující se kolem pěti procent, takže celkový počet sněmovních stran by narostl z devíti na deset. A není vyloučeno ani to, že by se do dolní komory dostal ne jeden, nýbrž třeba i dva nové subjekty.

To by naopak znamenalo, že výše popsanému škodlivému trendu z posledních let stále ještě není konec a jeho negativní efekty se dále prohlubují. Doufejme však v pozitivní scénář, který bude dokladem toho, že nastal obrat k lepšímu a náš stranický systém nastoupil cestu k větší přehlednosti a předvídatelnosti.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]