Generální tajemník NATO Mark Rutte FOTO: NATO / se souhlasem
FOTO: NATO / se souhlasem
Generální tajemník NATO Mark Rutte v rozhovoru pro Financial Times vyjádřil obavy z přijetí „špatného míru“ na Ukrajině. Podle něj by to mělo pro USA tragické následky. Jeho slova nepřímo potvrdil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v rozhovoru pro japonskou agenturu popsal Putinovy spojenecké vztahy s Íránem, Severní Koreou, ale i Čínou.
„Špatná mírová dohoda pro Ukrajinu by znamenala „high five“ mezi vůdci Ruska, Číny, Íránu a Severní Koreje. Takový výsledek ale pro USA představuje strašnou hrozbu,“ varoval v rozhovoru Mark Rutte, podle kterého by vedoucí představitelé NATO měli zaměřit veškeré své úsilí na vyslání více zbraní na Ukrajinu, aby mohla vstoupit do případných mírových rozhovorů „z pozice síly“ a „netrávila čas přemýšlením o jiných iniciativách“.
Před zmiňovaným nebezpečím varuje šéf NATO i Donalda Trumpa, jenž se v lednu ujme úřadu amerického prezidenta a svým dosavadním vystupováním naznačuje, že chce válku na Ukrajině ukončit za každou cenu. Co by to pro Ukrajinu znamenalo, popsal pro The Telegraph bývalý Trumpův poradce pro národní bezpečnost John Bolton. Forum 24 informovalo zde.
Mark Rutte zdůraznil, že spolupráce mezi Íránem, Severní Koreou, Čínou a Ruskem znamená, že „tyto různé části světa, kde dochází ke konfliktům, se stále více propojují“. Naznačil, že zvláště Si Ťin-pching „velmi pozorně sleduje, co z toho vzejde“. A pokud Rusko dosáhne svým postupem významného úspěchu ve válce proti Ukrajině, „může být Si Ťin-pching odvážnější a může použít sílu proti Tchaj-wanu“.
Mark Rutte reagoval na text uveřejněný 6. listopadu v The Wall Street Journal, kde se psalo, že poradci Donalda Trumpa předložili různé verze plánu na „účinné zmrazení konfliktu“ na Ukrajině. Tento plán zahrnuje zmrazení frontové linie a vytvoření téměř 1300 km dlouhé demilitarizované zóny s ponecháním zhruba 20 % území Ukrajiny Rusku a také omezení vstupu Ukrajiny do NATO.
V tuto chvíli mezi členy Severoatlantické aliance neexistuje podle zdrojů agentur Reuters a Deutsche Welle žádná shoda, že by se na příštím zasedání ministrů zahraničí rozhodlo o přizvání Ukrajiny do NATO. „Bude to trvat týdny a měsíce, než se dosáhne nějakého konsensu. Nemyslím si, že se to zítra stane, byl bych velmi překvapen,“ uvedl jeden z vysokých diplomatů NATO. Ukrajinské ministerstvo zahraničí však oznámilo oficiální stanovisko, že Kyjev odmítne jakékoli alternativní formáty k plnému členství. „Jsme přesvědčeni, že jedinou skutečnou zárukou bezpečnosti pro Ukrajinu, stejně jako odstrašujícím prostředkem pro další ruskou agresi proti Ukrajině a dalším státům, je plné členství Ukrajiny v NATO,“ píše se v dokumentu.
Slova Marka Rutteho podpořil v rozhovoru pro japonskou agenturu Kyodo i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj potřebuje Putin „efektivnější vojenské spojenectví ve válce proti Ukrajině“. Proto se Moskva již pevně spojila s Íránem a Severní Koreou a vzájemné vztahy s Ruskem kvůli této válce posiluje podle Zelenského i Čína.
Podle ukrajinského prezidenta je stále zřejmější, že Rusové nejsou spokojeni s počtem úmrtí ruských občanů ve válce. „Putin nechce ztratit podporu své společnosti. Nebude tedy dodávat ruskou potravu pro děla, ale nakrmí je Severokorejci. Pokud by to nestačilo, obrátí se i na další země. Jeho cílem je snížit sociální tlak, který již v jeho zemi existuje,“ řekl Zelenskyj o Putinových snahách.
