Ministryně financí Alena Schillerová vypustila mediální balonek, že chce zrušit stravenky a nahradit je finančním paušálem. „Stravenkovou revoluci“ doprovází bombastická kampaň v Babišově tisku, odvádějící pozornost od problémů vlády. Rozumnější by bylo snížit daně všem zaměstnancům.

[ctete postid=“263806″ title=“Vládní „dobro“ pro živnostníky. Zavede paušální daň, ale hodlá jim zvýšit odvody“ image=“https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2019/08/Maláčová-Schillerová-385×230.jpeg“ excerpt=“Vláda dokončuje návrh jednotného daňového paušálu, který má podle Aleny Schillerové a “ permalink=“https://www.forum24.cz/vladni-dobro-pro-zivnostniky-zavede-pausalni-dan-ale-hodla-jim-zvysit-odvody/“]263806[/ctete]

Schillerová přišla počátkem srpna s myšlenkou postavit současnému systému stravenek alternativu v podobě stravenkového paušálu vypláceného přímo zaměstnancům. Dostalo se jí velké pozornosti médií, jako by šlo o zcela zásadní změnu daňového systému. Ve skutečnosti jde o variaci jedné z mnoha desítek daňových výjimek, přičemž současní uživatelé stravenek na ní nic nevydělají.

Stát má hlídat stravování?

Stravenkový systém dnes funguje tak, že 55 procent ceny jednoho jídla (stravenky) platí zaměstnavatel, který si ji může uplatnit jako daňově uznatelný náklad. Zbylých 45 procent je zaměstnanci strháváno z čisté mzdy. Podle Schillerové by byl princip daňové úlevy pro firmy zachován, jen by se zaměstnancům vyplácel v plné výši.

Ministryně spatřuje výhody v tom, že by na finanční paušál mohl dosáhnout i milion zaměstnanců, kterým dnes zaměstnavatelé stravenky neposkytují. Vadí jí, že firmy provozující stravenkový byznys dostávají od hospodských a prodejců provizi (až 5 procent) a vyvádějí stovky milionů korun do zahraničí mateřským společnostem.

Tento záměr vyvolal bouřlivou odezvu. Zásadně proti se pochopitelně postavily stravenkové firmy, které by přišly o miliardové tržby. Poněkud překvapivější je ostrá reakce odborů v čele s Josefem Středulou. Je tak nápadná a nezvykle „tržní“ (státu nic není do marží a soukromých vztahů mezi firmami), že vyvolává otazníky, zda někteří odboráři nemají ke stravenkovému byznysu blíže, než se zdá.

Jejich společný hlavní argument, že by došlo k porušení stravovacích návyků zaměstnanců, jelikož by využívali peníze na něco jiného, je ovšem sporný.

Stát nemá co kontrolovat a de facto nařizovat, zda zaměstnanci chodí pravidelně na oběd a neutrácejí svoje peníze za něco jiného. To ostatně platí i pro současné stravenky, jimiž se může „platit“ i v řadě obchodů, a to nejen za potraviny.

Mnoho malých firem dnes stravenky jako benefit neposkytuje, protože je neutáhne. Nemluvě o milionu živnostníků, kteří si práci organizují podle svého. Lidé jsou svéprávní a sami nesou odpovědnost za svůj životní styl.

Zvýší se administrativa?

Správná je ovšem Středulova námitka, že pokud stát něco daňově zvýhodňuje, také si nejspíše bude hlídat, zda jsou tyto peníze využity ke správnému účelu.

„V praxi tedy bude nejspíš muset takový zaměstnavatel skladovat jednotlivé účtenky. To nikomu nepřeji,“ prohlašuje odborářský boss. Pokud to bude jinak, nelze hovořit o „stravenkovém“ paušálu, jelikož se tyto peníze stanou volnou součástí čisté mzdy.

Tento problém vnímají i zaměstnavatelé, kteří se paradoxně obávají navýšení administrativy, pokud by museli státu při finančních kontrolách dokazovat, že vyplacená hotovost byla skutečně použita na stravování. Jiní zástupci podnikatelů naopak tuto změnu opatrně vítají, pokud bude skutečně znamenat úbytek administrativních povinností spojených se stravenkami.

Zásadní slabinou „stravenkové revoluce“ je její spuštění v médiích, aniž o ní byl předem informován koaliční partner. Je to sice běžný způsob komunikace mezi hnutím ANO a sociální demokracií, ale často naráží na svoje mantinely.

Populistický krok

„Je to spíš takový populistický krok. Seznamovat s takovým úmyslem dříve veřejnost než koaličního partnera není korektní,“ dává najevo nelibost poslanec ČSSD Václav Votava, odborný mluvčí pro ekonomiku. „Nelíbí se mi to. Příspěvek je primárně určen na stravování. Když dám lidem místo poukázky peníze, použijí je leckdy spíš na cokoliv jiného,“ opakuje přitom argumentaci odborů.

Schillerovou ještě čeká ostrý střet. Kvůli nejednoznačné reakci „stravenkovou revoluci“ poněkud brzdí a v rozhovoru pro Lidové noviny (19. 8. 2019) zdůrazňuje, že stravenky rušit nechce, pouze nabízí volbu.

„My máme v návrhu tři varianty. Stravenky, stravenkový paušál nebo závodní jídelnu. A bude záležet na dohodě mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, co si vyberou. Pokud někdo chce oblíbené papírky, tak je bude provozovat dál. Nikoho nenutíme ke změně,“ uvádí. Věří ale, že stravenkový paušál zabere.

Havlíček byl proti paušálu

V této souvislosti bude zajímavý postoj ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka. Ještě v pozici předsedy Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR patřil mezi kritiky rušení stravenek v době, kdy se začalo poprvé uvažovat o změně zákona o dani z příjmů.

„Máme velkou obavu, že změnou zákona by mohlo dojít k tomu, že padnou stravenky,“ prohlásil loni v listopadu. Podle něj mají hospody v době oběda ze stravenek až polovinu tržeb a hrozí tak, že by o ně přišly, pokud by si zákazníci kupovali něco jiného.

[ctete postid=“264490″ title=“Vláda připravuje zdanění vytápění uhlím a plynem. Snaží se to zastřít“ image=“https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2019/04/Schillerová-Babiš-Hamáček-Brabec-385×230.jpeg“ excerpt=“Vláda připravuje uhlíkovou daň, která zdraží vytápění uhlím a plynem statisícům “ permalink=“https://www.forum24.cz/vlada-pripravuje-zdaneni-vytapeni-uhlim-a-plynem-snazi-se-to-zastrit/“]264490[/ctete]

Havlíčkovi se tehdy nelíbil ani paušální benefit, jaký dnes navrhuje Schillerová. „Je to zbytečné, protože tam není jakákoli motivace utratit to za pokrm a podpořit tak restauratéry. Navíc se ztrácí psychologický efekt benefitu – když zaměstnavatel každý měsíc stravenky předává, má dotyčný pocit, že mu firma něco poskytuje,“ doplnil.

Jak se Havlíček zachová dnes? Vzpomene si na svoje tehdejší výroky, nebo nebude vládní kolegyni Schillerové křížit cestu? Zatím to nikdy neučinil a pustil jí bez mrknutí oka i zvýšení daní o 30 miliard korun, zatěžující mnohé podnikatele.

Osud revoluce nejistý

Osud stravenkové revoluce je ve hvězdách. Rozumnější a administrativně čistší by přitom bylo snížit daň z příjmu všem zaměstnancům bez rozdílu a zároveň skutečně zjednodušit daňový systém, zaplevelený mnoha výjimkami.

Vykopnutím tématu stravenek do veřejného prostoru se však minimálně podařilo „vrtěti psem“, odvádět pozornost od ústavní krize a hádek o podobu státního rozpočtu. To byl zřejmě jeden z hlavních cílů této marketingové operace.