Ilustrační foto FOTO: Rostislav Kaplan, se souhlasem
FOTO: Rostislav Kaplan, se souhlasem
Česká středoškolská unie upozornila na pozměňovací návrh k zákonu lex Ukrajina, který bude ve středu projednávat senát. Umožňuje totiž pozdější termín zápisu do první třídy pro děti s odlišným státním občanstvím. Podle středoškoláků je návrh nespravedlivý a diskriminující. Poslankyně Renáta Zajíčková (ODS), která za návrhem stojí, to ale odmítá.
Pozměňovací návrh poslankyně Zajíčkové k vládnímu návrhu zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem – Ukrajina – EU dává možnost ředitelům základních škol v dohodě se zřizovatelem stanovit další termín zápisu do prvních tříd výhradně pro cizince.
Podle Zajíčkové návrh umožní rovnoměrnější rozložení žáků mezi jednotlivé školy a pomůže zmírnit tlak na školy v přetížených lokalitách. „Naše školy dokázaly v době ruské válečné agrese poskytnout zázemí pro více než 100 000 dětí z válkou zmítané Ukrajiny. To je obdivuhodné a všem v našich školách za to patří velký dík, v této podpoře musíme pokračovat,“ odůvodnila návrh.
Upozornila, že v některých regionech vysoká koncentrace žáků s odlišným mateřským jazykem způsobuje problémy, které negativně ovlivňují kvalitu výuky i samotné začleňování. „Nesmíme ignorovat každodenní realitu ve školách. Některé školy v přetížených regionech čelí složité situaci, vzniká nový typ spádové turistiky, který vytváří tlak na složení tříd – to má samozřejmě negativní dopad na kvalitu výuky. Za těchto podmínek není možné účinně zvládnout začleňování a podporu dětí,“ uvedla.
Středoškoláci jsou proti
S návrhem ale nesouhlasí Česká středoškolská unie, která sdružuje žáky středních škol. „My tento návrh vnímáme jako nespravedlivý a diskriminující. Nemyslíme si, že by dvojí zápisy pomohly k integraci dětí, spíše naopak. Jestliže základní školy přijmou v první řadě děti s českým občanstvím, je pravděpodobnější, že nezbyde dostatek míst pro ostatní děti (zejména ve větších městech s ohledem na hraniční kapacity škol),“ napsali středoškoláci v tiskové zprávě.
„Jako studenti a studentky jsme už od začátku války na Ukrajině aktivně zapojovali do
dobrovolnické pomoci. Pomáhali jsme v iniciativách na Hlavním nádraží, doučovali děti z Ukrajiny, organizovali výtvarné kroužky a další aktivity. Věříme, že naše společnost má na to, těmto dětem pomoci začlenit se a vytvořit prostředí, ve kterém se budou cítit bezpečně. A nejedná se pouze o děti s ukrajinským státním občanstvím, přestože aktuálně tvoří největší procento cizinců,“ uvedli.
Apelovali proto na senátorky a senátory, aby návrh nepodpořili. „Vaše rozhodnutí může být klíčové pro budoucnost mnoha dětí, které hledají bezpečné zázemí a příležitosti k rozvoji,“ upozornili. Iniciativu ČSU podpořila i vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
Absolutní nepochopení situace, tvrdí Zajíčková
Zajíčková ale s kritikou nesouhlasí. „Tam, kde neexistuje integrace, tak nemůže existovat diskriminace. A integrace prostě v Praze nefunguje. Ředitelé, starostové píšou na magistrát, vyzývají ministerstvo školství, aby prostě pomohlo,“ popsala situaci.
„Já Jsem v kontaktu s ukrajinskými iniciativami, s kterými to projednávám a vysvětluji jim to. A zpětná vazba od nich je, že tomu pozměňovacímu návrhu úplně rozumí. A dokonce jsem o tom jednala i se středoškolskou unií, vysvětlovala jsem jim to, jaké jsou moje motivy, pohnutky a tak dále,“ řekla.
„A znovu říkám, tam, kde nefunguje integrace, nemůže být diskriminace. A prostě integrace nefunguje. Máte třídy, kde je 30 procent ukrajinských dětí, vytváří skupinky sedmi, osmi, desetičlenné a vlastně se izolují a ta integrace neprobíhá.“
Připomněla, že stejný pozměňovací návrh už byl zaveden před několika lety a následně byl zrušen, přičemž nezpůsoboval žádné problémy a všechny děti byly umístěny.
„My jim to právo na vzdělání nebereme, my jim ho zaručíme, dáme jim místo v základní škole, ale nebude to třeba ta nejbližší,” uvedla Zajíčková. “My tady máme nějakou spádovost pro české děti, která se řídí trvalým bydlištěm. Protože se předpokládá, že dítě tam žije, chodí tam do školky, má tam kamarády a tak dále. A pokud bychom třeba ohledně zápisu losovali a vybrali ukrajinské dítě, tak tomu českému tuhle vazby zpřetrháme,“ vysvětlila.
„Když jsem mluvila s ukrajinskou iniciativou, tak to naprosto chápali. Počítá se, že ukrajinské děti tu nebudou chodit do školy třeba po celých 9 let, počítá se s tím, že válka na Ukrajině skončí a že se ty děti vrátí. A přímo cituji, co mi řekl jeden z členů té ukrajinské iniciativy: ‘Našim ukrajinským dětem jedno, do které školy chodí. Oni tam ty vazby nemají. My tomu úplně rozumíme a chápeme to.’ Takže Ukrajinci jsou s tímhle tím principem absolutně v pohodě a některé naše lidskoprávní organizace a tak dále se k tomu vyjadřují tak, jak se vyjadřují, ale podle mě to je absolutní nepochopení té situace,“ dodala.
Návrhy je součástí zákona přezdívaného lex Ukrajina, který má umožnit další prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí nebo možnost zvláštního dlouhodobého pobytu pro Ukrajince, kteří by se rozhodli v Česku usadit a ochranu nepotřebují. Novela po zásahu sněmovny obsahuje také přísnější pravidla pro nabývání českého občanství občany Ruské federace a nový trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc, za který by mělo hrozit v základní sazbě až pětileté vězení.
