Bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Josef Středula je kandidát, kterému sociální demokracie věří a nabízí mu svoji pomoc a podporu. Jsem přesvědčen, že Josef Středula bude velmi silným kandidátem, protože by mohl pomoci spojovat českou společnost, popisuje v rozhovoru pro deník FORUM 24 místopředseda ČSSD a bývalý ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček.
Aktuálně v České straně sociálně demokratické zastáváte pozici řadového místopředsedy. Plánujete kandidovat v některých dalších volbách?
Ano, plánuji. Chci se po zkušenosti s vládní politikou vrátit ke kořenům a znovu zkusit obhájit pozici pro sociální demokracii na komunální úrovni na Praze 3.
Jaký výsledek v komunálních volbách očekáváte?
Sociální demokracie v minulosti udělala spoustu chyb, ztratila důvěru veřejnosti, ztratila důvěru lidí. Musíme se z toho poučit. Michal Šmarda je člověk, který je schopen si chyby přiznat a neopakovat je. Věřím, že komunální volby budou prvním krokem k tomu, aby sociální demokracie nabídla novou tvář, nový způsob politiky a obhájila své pozice tam, kde máme kvalitní starosty, a zkusila se vrátit třeba i ve velkých městech, jako je Praha, krajská města. Tak abychom mohli odspodu nabídnout vizi pro Česko.
Myslím, že se nacházíme ve velmi těžké době – od energetické krize po krizi bydlení. Tady sociální demokracie musí i na úrovni obcí ukázat, že je schopna lidem pomoci. Věřím, že nabídneme v našich obcích a městech pomocnou ruku lidem, jak řešit jejich aktuální problémy.
Jaká je ta nová vize?
Měli bychom si uvědomit, kde je naše role, a hledat cestu, jak v Česku obnovit sociální smír, jak občanům pomoci čelit problémům a krizím. Česko chudne a současná vláda nedělá dost. Oceňuji to, co dělá na podporu Ukrajiny. Bezpečnostní a mezinárodní situace je určitě velmi složitá, ale mám pocit, že se trochu zapomíná na to, že dnes se s dopady inflace, nárůstu nákladů na bydlení, na energie a potraviny potýká i střední třída. Vláda nehledá nové zdroje. Nehledá cestu a nemá vizi, jak řešit některé zásadní problémy, které uprchlická vlna odkryla ve své nahotě.
Premiér Petr Fiala (ODS) často zmiňuje, že cílem jeho kabinetu je udržení sociálního smíru. Myslíte si, že dělá dost pro to, aby se mu to povedlo?
Vláda a premiér Fiala řekli, že budou vládou pro všechny. V tuto chvíli mám ale pocit, že řada lidí je pro ně neviditelná. Podívejte se, jak pomalá byla reakce na růst cen energií. Doteď ta pomoc nepřichází až pro polovinu lidí, kterým rostou náklady na bydlení. Pro polovinu občanů je bydlení 35 až 40 procent všech životních nákladů. To je dlouhodobě neudržitelné. Chybí tady vize, jak vyřešit bytovou krizi.
Doteď jsem nezaznamenal, že by vláda byla schopna říct, co bude dělat v září ve školách, které budou pod obrovským tlakem. Doteď se to zvládá nasazením dobrovolníků, tím, že učitelé a lidé kolem škol jsou schopni nabídnout pomocnou ruku. Nevidím ale nějaké koncepční řešení, programy, jak dlouhodobě zvládnout příchod ukrajinských dětí a jak zvládnout kvalitu českých škol. Tady jen připomenu, že Česko má obrovský problém s rozdílnou kvalitou českých škol. Ovlivní to fakt, jak může člověk v životě uspět, a to se pořád nedaří řešit. U vlády nevidím, že by se na to zaměřovala.
Zhruba před rokem jste se ucházel o post předsedy ČSSD, neuspěl jste a staronový šéf sociální demokracie Jan Hamáček vás odvolal z funkce ministra zahraničí. Jak na to s odstupem času vzpomínáte?
Kdybych to měl odlehčit, tak bych řekl, že manželka za to byla ráda, protože jsem měl čas na rodinu. Sociální demokracie si ale v té době vybrala sázku na jistotu a odmítla alternativu, jak před parlamentními volbami jasně veřejnosti říct, kam chce směřovat, s kým bude spolupracovat, jakou politiku chce dělat a jak se poučí z chyb včetně toho, že jsme dlouhou dobu podporovali Andreje Babiše. Bohužel ze strany sociální demokracie nezaznělo jasně, za čím stojí a v jaké vládě by do budoucna chtěla být, nebo jestli je připravena být v opozici. Myslím, že to zásadně rozhodlo o tom, jestli budou lidé vůbec sociální demokracii věřit.
Volby byly referendem o Andreji Babišovi, a pokud nemáte odpověď a nenabízíte jasná vyjádření, tak jste pro lidi naprosto nepochopitelní. Bohužel selhala snaha o navázání spolupráce s dalšími levicovými a středolevicovými stranami, jako byla například Strana zelených, což mohlo nabídnout třetí alternativu ve střetu populistických stran, jako je ANO a SPD, a takzvaného demokratického bloku.
Kdyby sociální demokracie přijala vaši alternativu, dokázala by ve volbách uspět?
Kdybych tomu nevěřil, tak bych nekandidoval. Věřil jsem tomu, že můžeme nabídnout třetí cestu pro Česko. Cestu, kterou nabízí celá řada našich partnerských organizací. Když se podívám do Německa, kde SPD vyhrála volby v podobném termínu, jako sociální demokracie vypadla ze sněmovny, tak to bylo s jasným důrazem na sociální a ekonomický rozvoj Německa. Uvědomme si, kam Německo patří, jaká je bezpečnostní situace ve světě. To myslím, že je často právě ta nejednoznačnost na straně ČSSD, která přispěla ke ztrátě důvěry občanů.
Částečně tedy za váš neúspěch mohla vládní spolupráce s Andrejem Babišem a hnutím ANO?
Určitě za to do značné míry mohla spolupráce s hnutím ANO. Já jsem před sjezdem jasně říkal, že dvakrát a dost a že po volbách musíme jasně říct, že už s hnutím ANO nechceme spolupracovat a že jsme připraveni pracovat z opozice.
Po volbách Andrej Babiš prohlásil, že voliči už sociální demokracii nepotřebují a že jejich zájmy bude hájit on.
A jak je hájí? Tím, že jezdí v obytňáku po republice a ve sněmovně nedělá nic? Andrej Babiš určitě nehájí zájmy občanů, kteří v tuto chvíli čelí obtížné životní situaci. Dopadá na ně drahota a nevidí vizi. Od Andreje Babiše zaznívá, ať vláda pomůže firmám a dá miliardy z ČEZu podnikatelům. Konkrétní a realizovatelné návrhy, jak pomoci domácnostem, mladým lidem, samostatně žijícím seniorům, kteří dnes už nemají na bydlení, od něj nezaznívají.
Ve čtvrtek na celostátním zasedání Hospodářské komory ČR, kde Andrej Babiš mluvil o pomoci firmám, také prohlásil, že zachránil podnikatele před ČSSD ve své vládě. Co tím myslel?
Sociální demokracie není strana, která by byla proti podnikatelům, živnostníkům. Říkáme, že musíme najít cestu, jak vyvážit zájmy zaměstnanců a podnikatelů. Není možné upřednostnit zájmy podnikatelské sféry na úkor růstu mezd zaměstnanců, ochrany jejich práv, což bylo pro Andreje Babiše často velmi cizí. Podívejte se na debaty o minimální mzdě. To značí, kde se jako Česko nacházíme. Chlubení se makroekonomickými výsledky neznamená, že se lidem žije dobře.
Sociální demokracie si po neúspěšných volbách zvolila nové vedení. Kam strana pod Michalem Šmardou směřuje?
Sociální demokracie byla a měla by být stranou levého středu. To dnes v poslanecké sněmovně chybí. Dnešní opozice není schopna vést konstruktivní dialog s vládou, ovlivňovat to, co dělá vláda, která se s opozicí ani nechce bavit. Vidíme paralyzovanou sněmovnu, která je v době, kdy by měla pracovat na plné obrátky, zaseklá a řeší zástupné problémy. Nevidím ani u opozice, ani u koalice vizi, jak dostat Česko z krize, jak připravit veřejnost na to, že může být dlouhá.
Válka na Ukrajině bude pravděpodobně dlouhá a bude mít další dopady. Bavíme se třeba i o potravinové krizi a to samozřejmě může dále zvýšit tlak na nárůst cen potravin i u nás. Debata o tom, jestli jsme schopni najít 17 miliard korun na snížení DPH na základní potraviny, se nevede. Andrej Babiš zkombinoval pravicový a levicový populismus dohromady a má pocit, že stát může fungovat jako perpetuum mobile, kde může zároveň snižovat daně a zvyšovat výdaje. Takhle to nemůže fungovat.
Sociální demokracie vždy říkala, že pokud chceme zajistit sociální smír, udržet kvalitu veřejných služeb, tak na to někde musíme vzít. V případě státu musíme najít zdroje v podobě daní, které nezatíží ty, kteří se už dnes na konci měsíce potýkají s tím, jestli zaplatí, nebo nezaplatí složenky, ale přeneseme daňovou zátěž na ty, kteří si to dovolit můžou. Pro část těch nejbohatších není cena základních potravin tím, co by je trápilo. Pro lidi střední třídy je to dnes už téma.
Koalice SPOLU vstoupila do vlády s tím, že nebude zvyšovat daně. Měla by toto rozhodnutí přehodnotit?
Určitě by to přehodnotit měla, pokud se chce chovat zodpovědně. Tady vidím otazník u toho, jestli je Fialova vláda pro všechny, nebo jen pro některé. Má to potom dopad na zbytek společnosti, pokud nemáte peníze na to, abyste zlepšili situaci ve školství, abyste zaplatili kvalitní zdravotnictví. Vláda rozhodla, schválila, že sníží příspěvek na státní pojištěnce. To bude mít na kvalitu zdravotnictví dopad.
To samé bychom mohli jmenovat v dalších oblastech. Kde je plán vlády, jak zajistit dostupné bydlení? Více a více lidí na vlastnické bydlení dnes nemá. Nájemní bydlení meziročně zdražilo o 18 procent. To je obrovský skok. Po tolika letech v opozici bych od vlády očekával jasnější vizi a plán. Krize způsobená ruskou agresí vůči Ukrajině může leccos změnit, ale minimálně bychom měli mít nějaké vodítko, kam chceme směřovat.
Je Michal Šmarda dost viditelný?
Vzhledem k tomu, že sociální demokracie vypadla ze sněmovny, tak máme problém získat prostor v médiích. Michal Šmarda ale dělá dost pro to, aby představil konkrétní návrhy, které mohou pomoci lidem. Máme návrhy, jak řešit situaci se zdražující se elektřinou. Stát má v rukou nástroje, ale nechce je použít. To samé platí u nákladů na potraviny. To je opět věc, kdy by stát mohl lidem pomoci. Stálo by to peníze v době, kdy chce vláda šetřit, tomu rozumím, ale nevidím cestu, jak se z této krize můžeme prospořit. Sociální demokracie si také musí udělat pořádek doma. Udělali jsme spoustu chyb. Máme obrovské dluhy, které musíme zaplatit, abychom ukázali, že umíme hospodařit s naším vlastním majetkem.
Když se Michal Šmarda stal novým předsedou ČSSD, slíbil straně změny, které budou bolet. Už ty změny přišly?
Změny probíhají. Hovořil jsem o tom, že musíme vyřešit naše dluhy. To je bohužel dědictví, které jsme přebrali a dlouhou dobu se neřešilo. Bolí to a řada členů z toho není úplně nadšená. Jsme politická strana a musíme se soustředit na to, jakou vizi chceme Česku nabídnout. Byl bych velmi nerad, abychom skončili jako Národní socialisté, kteří začali řešit svůj vlastní majetek a zapomněli na to, že jsou tu také pro lidi.
Říká se, že stranám, které se jednou nedostanou do poslanecké sněmovny, se špatně vrací. Jakou máte strategii, aby se vám to v dalších volbách povedlo?
Nebude to jednoduchá cesta a jsme si toho vědomi. V první řadě je to o důvěryhodnosti. Udělali jsme mraky chyb, spousta lidí měla oprávněně dojem, že volit sociální demokracii nemá smysl, protože nesplnila sliby z minulosti, měla na triku spoustu různých kauz. Dnes je to o tom, stranu očistit a zajistit, že se ty věci nebudou opakovat.
Potom musíme ukázat, že to tak je a že lidé, kteří byli s těmito problémy spojeni, už nemají vliv na chod a politiku strany, a že jsme se nezapouzdřili. To byl velký problém, kdy jsme se hádali o to, co máme dělat, přistupovali jsme k politice jako k boji o voliče místo toho, že politika je střet myšlenek, představ, jak se má naše společnost dál rozvíjet. Přestali jsme dělat věci pro lidi a nebyli jsme potřební a užiteční.
Za poslední rok přišla ČSSD o zhruba dva tisíce členů. Co to značí?
Značí to fakt, že někteří členové strany ztratili víru, ale může to být také přirozený proces obnovy. Vidím příležitost, že budou přicházet noví členové, kteří budou mít nové ideály. Musíme je chtít zapojit.
Takže vás ten úbytek členů neznervózňuje?
Budu rád, když budou přicházet noví členové. Měli bychom být hlavně hnutí, které vychází z naší občanské společnosti, spolupracuje s odbory. Neměli bychom se toho bát.
Už dříve váš předseda Michal Šmarda řekl, že by chtěl, aby se hlavou státu stal odborář Josef Středula. Podpoří ho ČSSD v boji o Hrad?
Josef Středula je kandidát, kterému sociální demokracie věří a nabízí mu svoji pomoc a podporu. Jsem přesvědčen, že Josef Středula bude velmi silným kandidátem, protože by mohl pomoci spojovat českou společnost. Je to člověk, který je proevropský, zároveň se ale soustředí na ekonomický rozvoj naší země a budoucnost Česka. Nepouští se možná tolik do kulturních válek, které lidi pouze rozdělují.
Má šanci vyhrát?
Myslím, že ano. Může být velmi silným protikandidátem, pokud by prezidentskou kandidaturu oznámil Andrej Babiš nebo někteří jiní. Slýchám, že někteří lidé si myslí, že je to kandidát Miloše Zemana, ale není tomu tak. Miloš Zeman ho podpořil, ale zároveň ho podpořila řada lidí z jiných politických táborů, kteří věří, že je to člověk, který má možnost reprezentovat naši zemi a přemýšlet o tom, jak by mohl pomoci vrátit společný směr celé společnosti.
Dlouhou dobu to vypadalo, že prezident Miloš Zeman bude jako svého nástupce podporovat Andreje Babiše. Nakonec se ale, jak jste zmínil, rozhodl podpořit Josefa Středulu. Může se jednat o jakési opětovné sblížení Miloše Zemana a sociální demokracie?
Nemyslím si, že jde o sblížení. Miloš Zeman se se sociální demokracií už dávno rozešel. Vždy jsem byl zastáncem toho, že bychom se neměli snažit přibližovat Miloši Zemanovi, ale držet si korektní odstup. Je to prezident, tak s ním musíme spolupracovat a vést debatu, ale nedělat jeho politiku. V tom jsem se možná rozdělil s Janem Hamáčkem, který si myslel, že Miloš Zeman může být pro ČSSD přínosem. Já jsem k tomu byl vždy skeptický. Myslím si, že musíme jít svojí cestou bez ohledu na Miloše Zemana a jeho pohrobky.
V poslední době světem otřásá ruská invaze na Ukrajinu. O možném útoku se mluvilo dlouho a nakonec přišel. Překvapilo vás to?
Varování, že Rusko může napadnout Ukrajinu, zde bylo. Je pravda, že to byl extrémní příklad a stále jsem byl přesvědčen, že se Rusko bude chovat obezřetněji. To se nenaplnilo. Ukazuje to, kam se posunul kremelský režim. Není to předvídatelný partner. Pouze to ukončilo dohady, jestli s Ruskem můžeme mít jako celá Evropská unie seriózní vztahy. Prostor pro diplomacii 24. února v zásadě skončil. Rusko teď není připraveno svoji agresi zastavit, trvá na svých iracionálních podmínkách a je velkým otazníkem, co se může stát.
Myslíte si, že je možné, aby se v budoucnu vztahy mezi Evropskou unií, Českem a Ruskem normalizovaly?
Měli bychom se začít bavit o tom, jaké vztahy chceme v budoucnu s Ruskem mít a za jakých podmínek jsme ochotni s ním spolupracovat. V tuto chvíli dochází k odpoutávání se od Ruska v energetice. Po letech diskuzí se začíná reálně naplňovat potřeba snížit závislost na ruském plynu a ropě. Začíná vznikat obrovský příkop mezi Unií a Ruskem.
Upozorňovali jsme na to, že s Ruskem Vladimira Putina budeme těžko budovat nějaké vztahy založené na vzájemném respektu, když jsme viděli, co Rusko dělalo směrem k ovlivňování politických procesů v EU, jak působily ruské tajné služby. Samotný vnitropolitický vývoj v Rusku ukazoval, že nesměřuje ke spolupráci s Evropou. Rusko se rozhodlo se nám vzdalovat a více a více se vzdaluje základním hodnotám, na kterých naše společnost stojí.
Státy Evropské unie teď jednají o šestém balíku sankcí, který by měl obsahovat i embargo na ruskou ropu. Jaký vliv mají sankce na průběh války?
Uvědomme si, že ze států Evropské unie jdou do Ruska stále miliardy eur. Velká část toho skončí v ruském státním rozpočtu a ten dnes financuje ruskou válku na Ukrajině. Pokud bychom byli schopni dále stupňovat ekonomický tlak tak, aby se ruská schopnost financovat válku zhoršovala, může to změnit kontext, kdy Rusko není připraveno agresi ukončit a vést mírové debaty. Nemůžeme zprostředkovat mírový dialog, protože podporujeme Ukrajinu, ale máme vytvářet podmínky pro to, aby jednou Ukrajina mohla žít v míru, který bude garantovat její územní celistvost a nezávislost.
Měla by Evropská unie pokračovat v tomto úsilí a připravit například další balíky sankcí?
Měli bychom jednat o tom, jak dál zvýšit ekonomický tlak na Rusko, jak vyslat signál, že dokud bude pokračovat invaze, tak je Evropská unie připravena využít veškeré ekonomické nástroje, které má. Bude nás také čekat debata, jak pomoci Ukrajině s rekonstrukcí. Rusové napáchali neskutečné škody na infrastruktuře, městech a obávám se, že nakonec může s obnovou pomoci jen Evropská unie.
