Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Odborový předák Josef Středula teprve nedávno oznámil, že chce usilovat o to stát se prezidentským kandidátem v lednové volbě hlavy státu. Už teď se ukazuje, na jaké voliče se chce předseda Českomoravské konfederace odborových svazů zaměřit. Neklade si přitom malé cíle. Pokud si bude počínat šikovně, mohl by se vyhoupnout mezi favority a zatopit nejenom Andreji Babišovi.
Velkou Středulovou výhodou je, že do prezidentského klání vstupuje v situaci, kdy tady máme dva hlavní favority volby – předsedu hnutí ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše a generála ve výslužbě a někdejšího náčelníka Generálního štábu Armády ČR Petra Pavla. Josef Středula se tak mezi nimi může pohybovat jako štika, která není zatížená tím, že je v pozici favorita, na kterého jsou kladená vysoká očekávání.
A jak víme, čím větší očekávání, tím větší tlak a riziko jejich nenaplnění. Odborář Středula je od toho osvobozen, o to víc se může zakousnout do koláče potenciálních voličů svých konkurentů a hlavně těch, kteří svého kandidáta ještě nemají – v tuhle chvíli je jich stále většina.
Z toho, jak se Josef Středula zatím profiluje, je vidět, že se skutečně vydal cestou této strategie a pokouší se stát se právě zmíněnou štikou v rybníce, která půjde po kořisti v různých jeho částech – snad s výjimkou těch nejhlubších a nejvíce zatuchlých tůněk – a bude využívat všechny své silné stránky i podmínky a charakteristiky terénu, ve kterém se pohybuje.
Samozřejmě bude záležet na tom, zda se mu to povede a nakolik v tom bude přesvědčivý pro veřejnost, což se teprve ukáže, ale už teď si můžeme všímat toho, že Středula ví, co dělá, má určitou strategii a taktiku a zároveň má velké zkušenosti z práce odborářského bosse – umí se vyjadřovat, komunikovat s novináři, nenechat se nepříjemnými otázkami zatlačit do kouta a vybruslit z nich s velkou elegancí. Zkrátka má zvládnutý mediální provoz, což je pro prezidentského kandidáta velká výhoda.
Koule na noze
Tohle všechno názorně předvedl i v úterním rozhovoru pro Aktuálně.cz, kde se nejprve distancoval od prezidenta Miloše Zemana, byť o něm zároveň hovořil s velkým respektem. Následně se vůči němu nepřímo vymezil i tím, že popsal svoji představu výkonu prezidentské funkce. Chtěl by ho zcivilnit a otevřít lidem bez ohledu na jejich názory a vytvořit z Pražského hradu kulturně-sociálně-politické centrum střední Evropy.
Určité vyhranění se vůči prezidentovi Zemanovi je v případě Středuly velmi taktickou záležitostí. Miloš Zeman podpořil jeho prezidentskou kandidaturu na nedávném sjezdu odborů, čímž vlastně stál na jejím úplném začátku. A pokud odborářský předák nechce, aby to pro něj byla koule na noze vzhledem k tomu, že značná část občanů Zemana nemůže vystát a jeho podpora celkově výrazně poklesla, je nutné si od něj zachovávat distanc, což Středula dělá.
Stejně tak nechce nikoho nechat na pochybách o tom, že je prozápadní a proevropský, což rovněž v rozhovoru zdůraznil. Kromě toho zmínil, že o ruském a čínském komunismu má naprosto jasno, přitom si však dokáže vážit každého poctivého komunisty. „I my v podniku jsme měli spoustu poctivých lidí. Pokud byli komunisti, tak to umím oddělit,“ uvedl Středula. Od první chvíle po listopadu 1989 měl ovšem jasno také v tom, že chce z firmy, kde působil, vyhodit komunisty, Lidové milice i Socialistický svaz mládeže.
Pro manželství párů stejného pohlaví
Klíčové je ale to, co Středula prohlašuje v této pasáži: „Dlouhodobě hájím lidi bez ohledu na to, co si myslí politici, kteří často spoléhají na marketing. Já jejich marketing používat nebudu, vždycky říkám to, co si skutečně myslím. Beru ochranu lidí smrtelně vážně. Bez ohledu na to, jestli to je zaměstnanec, poctivý zaměstnavatel nebo třeba důchodce. Chci oslovit všechny lidi bez ohledu na to, čí jsou voliči. A skutečně věřím, že se mi to povede.“
Předseda ČMKOS se tak snaží stavět svou podporu na té části voličů, u které se dá předpokládat, že by mohl mít šanci. Tedy těch, jejichž zájmy jako odborářský předák hájí, a těch, kteří měli v minulosti tendenci volit levicové strany a dnes se kloní k hnutí ANO. Zároveň si však chce otevřít dveře i k dalším částem společnosti. Proto vyzdvihuje svou prozápadní a proevropskou orientaci. Jeho liberální zaměření pak podtrhuje, že je pro manželství párů stejného pohlaví.
Středula tak může těžit z toho, že na rozdíl od Andreje Babiše i Petra Pavla nikdy nebyl členem KSČ. Další jeho výhodou je, že klíčovými tématy prezidentské volby budou pravděpodobně ta, která jsou mu velmi blízká – tedy ta sociální a ekonomická. V neposlední řadě mu pak může nahrát, že vládní koalice stále přešlapuje a lavíruje kolem toho, jakým způsobem se k volbě prezidenta postaví. Tohle vzduchoprázdno může využít právě šéf odborů, který sice k voličům vládní koalice nemá nejblíže, ale přeci jen jejich určité části se může zamlouvat více než právě Babiš či Pavel.
Když to shrneme, platí, že je dobré Josefa Středulu pozorně sledovat, protože je vidět, že má své počínání velmi dobře promyšlené. Otázka samozřejmě bude, zda v poloze, kdy se snaží oslovit úplně všechny, dokáže být pro voliče věrohodný.
