Letoun F-16 . Ilustrační foto FOTO: Wikimedia Commons/ TSgt Charles Vaughn/ Public Domain
FOTO: Wikimedia Commons/ TSgt Charles Vaughn/ Public Domain
USA již nevyužívají omezení pomoci Ukrajině, která dříve zavedl Bílý dům a která se vztahovala i na evropské spojence. V Bruselu to při setkání s novináři řekla velvyslankyně Ukrajiny při NATO Aljona Hetmančuková.
„Za Bidena dostali evropští spojenci určitý strop ve formátech pomoci a ostatní země se musely tohoto stropu držet, ale v žádném případě ho nepřekročit. Nyní naopak Trumpova administrativa povzbuzuje Evropany, aby ukázali, co jsou připraveni udělat pro svou vlastní bezpečnost a v otázkách podpory Ukrajiny,“ poznamenala Hetmančuková.
Velvyslankyně zdůraznila, že nejde jen o evropskou pomoc, protože dodávky zbraní z Evropy nemohou americkou vojenskou podporu zcela nahradit, ale i o pomoc přímo z USA.
„USA mají zbraně, které jiné země nemohou duplikovat – ať už co do typu, nebo co do množství a dostupnosti, tedy tak, aby byly již k dispozici ve skladech a mohly být rychle dodány na Ukrajinu,“ vysvětlila Hetmančuková, jak v současné době vypadá situace.
Proto Ukrajina ve všech kontaktech s partnery, včetně zasedání ministrů obrany NATO v Bruselu, upřednostňuje otázku financování nákupu zbraní od USA v rámci iniciativy NATO „Seznam prioritních požadavků na Ukrajinu“, tzv. PURL.
„Když evropští partneři vidí, že u některých pozic uzavíráme prostřednictvím PURL devadesát nebo i více procent, stává se to pro ně vážným argumentem, aby zvážili svůj příspěvek k této iniciativě,“ dodala Hetmačuková.
Americký velvyslanec při NATO Matthew Whitaker dříve oznámil, že oznámení o nových dodávkách zbraní Ukrajině v rámci dohody PURL se očekává tento týden.
Iniciativa PURL, dohodnutá v červenci na setkání generálního tajemníka NATO Marka Rutteho a amerického prezidenta Donalda Trumpa, umožňuje NATO nakupovat pro Ukrajinu zbraně připravené k použití z amerických zásob, financované ostatními členskými státy. Do srpna se do iniciativy zapojilo osm zemí NATO, včetně Belgie, Dánska, Kanady, Německa, Lotyšska, Nizozemska, Norska a Švédska, které přispěly celkovou částkou 1,9 miliardy eur.