Stát si nepůjčuje jen na mimořádnou situaci, ale i na svůj běžný chod. Jinými slovy, kdyby nebyla válka ani pandemie, stejně bychom měli obrovský problém, říká ekonom z Metropolitní univerzity Praha Dominik Stroukal. V rozhovoru pro deník FORUM 24 mluví mimo jiné i o tom, jestli existuje šance, aby Česká republika hospodařila v blízké budoucnosti s vyrovnaným rozpočtem, i o tom, zda by takzvaná windfall tax měla platit i pro letošní rok.
Návrh státního rozpočtu, který ve středu schválila v prvním čtení poslanecká sněmovna, počítá s příjmy 1,928 bilionu korun a s výdaji 2,223 bilionu korun. Plánovaný schodek 295 miliard korun má být tak o 80 miliard korun nižší než letos. Jak se na tento rozpočet díváte? Je podle vás skutečně v současné situaci nutné, aby byla Česká republika v deficitu skoro 300 miliard korun?
Je potřeba odlišit dvě věci. Zaprvé mimořádné výdaje a případně mimořádné poklesy příjmů. Tam rozumíme tomu, že je dnes doba turbulentní, a ve špatných časech se může zadlužit jednotlivec, rodina i stát. Horší je ale ta druhá část schodku, tedy jeho strukturální výše, která se vymyká kontrole. Stát si nepůjčuje jen na mimořádnou situaci, ale i na svůj běžný chod. Jinými slovy, kdyby nebyla válka ani pandemie, stejně bychom měli obrovský problém.
Rozšířené vydání knihy Pavla Šafra Češi mezi pravdou a lží je tady. Navíc s kapitolami o Babišovi i Rusku
číst článek »Je ten rozpočet založený na realitě? Podle Aleny Schillerové totiž reálný schodek není 295 miliard, ale 470 miliard.
Rozpočet má skutečně dva sporné body. Prvním je započítání příjmů, které ještě nemá vláda schválené zákonem, ale tam to není o tom, že by ty peníze nedorazily, spíš se tím porušuje standardní postup. To bychom v mimořádné situaci asi dokázali odpustit, ale větší problém je, jakým způsobem se spočítal výnos daně z mimořádných zisků. Tam nikdo neví, jaký bude, ale osobně se domnívám, že bude výrazně nižší, než si ministerstvo projektuje.
Existuje vůbec šance, aby Česká republika měla v následujících letech vyrovnaný rozpočet?
Nevěřím tomu, ale nechci házet flintu do žita. Potřebovali bychom najít 220 miliard, což je řádově velikost našeho veřejného školství. Musely by se výrazně zvýšit daně, případně najít zhruba 50 položek státního rozpočtu, kde by se výrazně škrtalo. To ještě nikdo v české politice nikdy neudělal, takže výsledek je jasný, odnese to zadlužení. Ale dejme vládě šanci ukázat, že to s hledáním škrtů myslí vážně, třeba nás všechny překvapí.
Hodně se debatuje o tom, že by stát měl začít škrtat na výdajové stránce rozpočtu ještě před tím, než začne zvyšovat příjmy. Jaké možnosti má v tomto ohledu vláda Petra Fialy?
Z NERVu vládě doputuje zhruba 20 stránek nápadů na hledání příjmů a škrtání výdajů státního rozpočtu. Možností je celá řada, otázkou je jen politická vůle. Stále věřím, že vláda splní to, co slibovala. My jim k tomu chceme podat pomocnou ruku.
„Od února musíme čelit následkům války na Ukrajině a s ní související energetické krizi,“ prohlásil v rozpravě premiér Petr Fiala (ODS). Z toho vyjádření předsedy vlády se může zdát, že za deficit 295 miliard korun může z velké části ruská agrese na Ukrajině. Je to pravda?
Jistě za výdaje a nižší příjmy z velké části může válka. V rozpočtu se ale schovává i 220 miliard strukturálního schodku, který je plně nezávislý na válce. Zčásti je to tedy pravda, ale strukturální problém si tím neobhájíte. A jistě, i některé mimořádné výdaje, jako byla pomoc s energiemi či příspěvky na děti, by se daly dělat cíleně a levněji. To je ale oproti tomu strukturálnímu problému detail.
Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) označil rozpočet za protikrizový a solidární. Souhlasíte s ním? Je rozpočet na příští rok opravdu protikrizový a solidární?
To jsou slova, která jako ekonom nemám jak posoudit. Určitě by se ale dalo za stejné peníze lépe zasáhnout ty nejpostiženější domácnosti, v současnosti rozhazujeme mraky peněz za pomoc bohatým. Mě osobně se současné problémy zatím příliš nedotkly, mám dobře zafixované energie, pasivní byt, vydělávám slušné peníze, a od vlády už jsem dostal několik dárečků. Byl bych mnohem radši, kdyby je vláda ušetřila nebo poslala potřebným.
A je ten rozpočet protiinflační, jak ve sněmovně tvrdil premiér Fiala?
Vlády jsou systematicky proinflační. Protože v televizi spíše sledujeme politiky než centrální bankéře, máme tendenci chtít krocení inflace po nich. Hlavní nástroje mají ale v rukou centrální banky. Vlády by jim to alespoň neměly významně kazit. Výrazné navýšení důchodů je třeba proinflační, fixace energií jsou ale zase technicky protiinflační, i když skutečnou inflaci nemění, jen ji zákonem schovají.
Rostou také výdaje na správu státního dluhu. Zatímco loni to bylo 42 miliard, letos půjde o 50 miliard a příští rok již to bude podle odhadu 73 miliard. V roce 2024 by mělo jít o částku 85 miliard a v roce 2025 dokonce 100 miliard korun. Jak velký problém to pro českou ekonomiku a budoucí rozpočty je?
Utáhneme to, ale je to škoda. Kdybychom tyto náklady neměli, tak bychom v roce 2025 mohli všem učitelům jen tak zdvojnásobit platy. Tak velká je to škoda.
Herec Prachař, spisovatel Kosatík a další už hlasovali. Připojte se k nim, zapojte se do ankety Perly Česka
číst článek »Bývalé ministryni Aleně Schillerové (hnutí ANO) na návrhu státního rozpočtu vadilo to, že vláda počítá s příjmy ve výši 150 miliard korun, jež nejsou legislativně podloženy, například z takzvané windfall tax. Je to běžná praxe, že vláda počítá v rozpočtu s příjmy, které se možná nepodaří vybrat?
Není to běžná praxe, nemělo by se to dít, ale během pandemie jsme vládě také odpustili spoustu nestandardních věcí, stejně tak bychom k tomu mohli přistoupit i během války. Je to problém, ale není to největší problém, který máme.
U windfall tax se v posledních dnech debatovalo o tom, jestli by měla platit už od letošního roku, nebo až od začátku toho příštího. Vláda se nakonec shodla, že bude platit až od roku 2023. Není to chyba? Neměla by vláda zavést tu mimořádnou daň už letos, protože většina těch mimořádných příjmů proběhne a proběhla v letošním roce?
Já osobně s windfall tax filozoficky vůbec nesouhlasím. Pokud je ale cílem vybrat co nejvíc peněz, tak to vláda nedělá úplně chytře.
Vláda před volbami slibovala konsolidaci veřejných financí. Jak se jí to daří?
Zatím je příspěvek vlády ke konsolidaci veřejných financí spíše negativní. Nicméně mají před sebou ještě pár let, kdy se můžou obrátit k „meníčku“ návrhů NERVu a do konsolidace se vší silou opřít. My pro to děláme všechno, co umíme, politické rozhodnutí a exekutivu potom ale vždycky musí udělat oni. Není to jednoduché a bude to bolet, ale je to práce, kterou si vybrali a za kterou je platíme.
Petr Fiala (ODS) stále opakuje to, že vláda koalice SPOLU a Pirátů se Starosty nechce zvyšovat daně. Není už ale načase daně zvýšit?
Vyřešit problémy našich veřejných financí by bylo mnohem jednodušší několika změnami v daních než desítkami výdajových škrtů. Já osobně nejsem fanoušek vyšších daní, ale chápu, že prakticky to může být jednodušší cesta. Vláda ale slíbila, že k tomu nepřistoupí, tak jsem velmi zvědavý, jak zodpovědně přistoupí k hledání stovek nebo alespoň desítek miliard na výdajích. Nebude to jednoduché, ale držím jim palce.
Dominik Stroukal je hlavní ekonom Platební instituce Roger a přednáší na Metropolitní univerzitě. Je autorem několika knih, členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a ekonomickým poradcem SatoshiLabs.
