Studie: Rusko po sestřelení letu MH17 spustilo bezprecedentní dezinformační operaci

Ruští trollové během dvou dnů po sestřelení letu MH17 malajských aerolinií publikovali nejméně 65 tisíc tweetů, v nichž svalovali vinu za tuto tragédii na Ukrajinu. Vyplývá to z aktuální studie dvojice nizozemských investigativních novinářů, podle níž se jedná o nejrozsáhlejší cílenou aktivitu trollů vůbec. Od sestřelení civilního letadla nad Ukrajinou, při němž zahynulo všech 298 lidí na palubě, uplyne 17. července 5 let.

Trollové, kteří sledovali ozbrojence v Donbasu stejně jako ruská média, krátce po sestřelení stroje nejprve papouškovali jejich zvěsti o tom, že tito militanti sestřelili ukrajinské vojenské letadlo. Právě toto přiznání výrazně problematizuje následný bezprecedentní pokus trollů svalit vinu za zkázu stroje na Ukrajinu.

Nizozemští novináři Robert van der Noordaa a Coen van de Ven z renomovaného týdeníku De Groene Amsterdammer se ve svém zkoumání dezinformací o MH17 nejprve zaměřili na aktivity tzv. Agentury pro výzkum internetu – známé spíše jako ruská trollí farma – na síti Twitter. Majitel zmíněné „farmy“ se zhruba 400 zaměstnanci Jevgenij Prigožin je bývalý pouliční kriminálník a nyní oligarcha, který se díky vazbám na Vladimira Putina vypracoval k miliardovému jmění. Putinovi vděčí mimo jiné za státní zakázky pro jeho výrobny, které dodávaly jídlo jak armádě, tak i školám.

Přestože Twitter v roce 2018 zveřejnil na 9 milionů tweetů vzbuzujících podezření, že měly sloužit k ovlivnění amerických prezidentských voleb, výše zmíněná studie nizozemských novinářů dokládá, že největší vlna aktivity trollů se vzedmula v souvislosti se zkázou letu MH17. Činnosti trollů v den sestřelení letounu ani jejich aktivitám během následujících dvou dnů se podle zjištění investigativců dosud nic nevyrovnalo.

Jenže první tweety, jak známo, vypovídaly o něčem úplně jiném.  Během několika minut od sestřelení boeingu ruská televize a další média šířila zprávu o tom, že ozbrojenci v Donbasu sestřelili ukrajinské vojenské letadlo, a dokonce ukázala i záběry doutnajících trosek. Tyto záběry však najednou militanti ze sociálních sítí stahovali i spolu s vítězoslavnými prohlášeními. Stejně tak je přestala šířit i ruská státní média, když Kreml zjistil, že žádné ukrajinské letadlo toho dne sestřeleno nebylo a videa šířená ruskými ozbrojenci nezachycují trosky vojenského Antonova, nýbrž dokládají sestřelení civilního Boeingu 777 z linky MH17.

Podobně zmateně působily i tweety trollů. První z nich, jak už bylo řečeno, zmiňovaly sestřelení ukrajinského letadla, což vydávaly za úspěch ozbrojenců. Následně v 17.40 kyjevského času (18 minut od zásahu letadla) jeden z trollů sdílel zprávu státní tiskové agentury o tom, že „zřícené“ letadlo bylo Malajských aerolinií.  Následoval ještě tweet jednoho nepříliš bystrého trolla, který v 18.14 napsal, že byl sestřelen ukrajinský Antonov AN26, ovšem zprávu doprovodil hashtagem #MH17. O tři minuty později už trollové obviňovali Ukrajinu, nebo šířili pochybnosti o tom, kdo zkázu letadla přivodil.

První tweet s touto strategií je v ruštině, a má formu otázky: Jak dlouho ještě bude tato chunta rozpoutávat krveprolití?, přičemž také používá hashtag MH17. Protiukrajinských příspěvků přibývalo a 18. července ráno Ukrajince vinily z toho, že malajsijské civilní letadlo sestřelili záměrně jako „provokaci“.  Kolem 11. hodiny trollové vyrukovali s hashtagy v ruštině #КиевСбилБоинг (“Kyjev sestřelil boeing“); „Provokace Kyjeva“ a „Kyjeve, řekni pravdu“.  Bezmála tři čtvrtiny (71 procent) všech tweetů z trollí farmy (téměř 41 000) bylo 18. července opatřeno alespoň jedním z těchto hashtagů a bezmála 25 tisíc jich následovalo příštího rána. Tato „operace“ nicméně trvala pouhých 24 hodin, po jejichž uplynutí náhle skončila.

Třebaže trollové o MH17 psali dál, nikdy už tak nečinili v takovém rozsahu jako v dny těsně po tragédii a už nikdy také nepoužili uvedené hashtagy. Změna spočívala i v tom, že psali více vlastních příspěvků, než kopírovali a šířili z už publikovaných názorů, které chtěli prosazovat. Tak postupují běžně u ostatních témat, jako byl teroristický útok v Bruselu nebo debata o očkování. V tomto případě však trollové psali vlastní tweety nebo texty vkládali do platformy Livejournal (tu osazenstvo trollí farmy hojně využívá a následně na ně sdílí odkazy na twitteru. Autoři studie odhalili, že 14 procent všech tweetů z trollí farmy z následujícího dne po sestřelení letadla MH17, odkazovalo na Livejournal. Více než třetinu z těchto sdílených příspěvků ovšem kdosi mezitím  odebral.

Autoři studie ilustrují postupy trollů na příkladu nejúspěšnějšího příspěvku z 18. července. Ten pocházel z blogu jisté „Káti Timofejevy “ a popisoval údajné svědectví údajného španělského letového dispečera Carlose, který prý krátce po sestřelení letadla tweetnul zmínku o dvou ukrajinských stihačkách, které měl vidět v blízkosti MH17. Během šesti minut od chvíle, kdy „Timofejevá“, která sama ani neměla mnoho sledujících,  uveřejnila svůj tweet, tento příspěvek zaznamenal bezmála 100 sdílení. Není jediný důvod si myslet, že by šlo o pouhou náhodu. Španělská stanice RT, což je jedna z odnoží Kremlem zřízeného kanálu, odvysílala rozhovor s „Carlosem“, který měl dříve pět let pracovat v Kyjevě jako letový dispečer. V březnu 2018 Rádio Svobodná Evropa předložilo důkazy, že dotyčný se nejmenuje Carlos a nebyl letovým dispečerem. Domnělý Carlos také potvrdil, že byl odsouzený za zpronevěru a že ho vyšetřovali v domovském Rumunsku i ve Španělsku.

Rusko nikoli náhodou vynaložilo značné úsilí k šíření dezinformací o MH17 a zároveň v Bezpečnostní radě OSN vetovalo návrh na vyšetřování této katastrofy. Vloni 24. května mezinárodní vyšetřovací tým uveřejnil zprávu, podle níž „střela Buk, která 17. července 2014 sestřelila malajský letoun MH17, pocházela z 53. protivzdušné brigády ruské armády z Kursku“.  Vyšetřovatelé dále uvedli, že tým „předpokládá, že v 53. brigádě a v blízkých kruzích mají lidé povědomí o této operaci, při níž byla odpálena konkrétní střela BUK-TELAR, a vědí, kdo se na ní podílel.“

To, že střela, která nad Ruskem ovládaným územím Ukrajiny zapříčinila zkázu letadla MH17 pocházela z Ruska, vyšetřovatelé potvrdili už v září  2016. Až loni však doložili, že patřila ruským ozbrojeným silám, a ubezpečili, že kombinace důkazů, které to potvrzují, jsou „natolik jedinečným dokladem, že odpovídají otisku prstu“.

Z důkazu vyplývá, že Rusko dodalo zbraně použité k sestřelení civilního letadla, čímž porušilo Montrealskou úmluvu z roku 1971 i Mezinárodní úmluvu o potlačování financování terorismu.

Rusko čelí dvěma kolektivním žalobám u Mezinárodního soudního dvora v Haagu. Obě skupiny žalují Rusko podle článku 2 (právo na život) pro odpovědnost za sestřelení letadla linky MH17 a smrt svých příbuzných, ať už přímo, či prostřednictvím jím kontrolovaných proruských separatistů. Obžaloba rovněž viní Rusko ze selhání, když nezajistilo řádné vyšetřování a nedovedlo podezřelé osoby k zodpovědnosti, a zároveň z toho, že odmítá poskytovat součinnost vyšetřovatelům vedeným Nizozemským bezpečnostním úřadem a mezinárodnímu vyšetřovacímu týmu v Nizozemsku.