NÁZOR / Historicky první sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení na našem území, který se koncem května uskuteční v Brně, už nyní vyvolává velké vášně a reminiscence na minulost. Jeden politický tábor, v jehož čele stojí SPD a Rajchlova strana PRO, si u nás konání sjezdu nepřejí a krajanské sdružení považují za nástupnickou organizaci Sudetoněmecké strany Konrada Henleina, jak podotkl na Facebooku Jindřich Rajchl. Druhý tábor, reprezentovaný například lidovci, to vidí opačně, a vyzývá ke gestu národního smíření. Přišel už na ně čas?

Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení, který vede Bernd Posselt, stačil vyvolat v naší společnosti protikladné emoce. Tomu se asi nedá vzhledem k historii vzájemných vztahů příliš divit. Ale dějiny nejsou černobílé a tyto vztahy je potřeba posuzovat ze všech možných úhlů i z pohledu současnosti. A stejně tak je nutno přistupovat k Sudetoněmeckému krajanskému sdružení, které se za svou existenci poměrně dost proměnilo. Zejména v tom, že již v roce 2015 zrušilo výslovný požadavek na navrácení majetku, což bylo největším zdrojem kontroverzí.

Dále čtěte

Podle Konečné prý nejsou Benešovy dekrety přežitek. Především je přežitkem ona a její bizarní strana

NÁZOR / Kateřina Konečná je politička se vzácným „talentem“. Dokáže z čehokoliv, včetně maďarských voleb, vytáhnout…

To byl jeden z klíčových předělů v činnosti této organizace, který naznačuje vstřícnost směrem k České republice, protože ta už na něm netrvá a vypustila jej ze svých stanov. Změnila se též Posseltova kdysi útočná rétorika směrem k tzv. Benešovým dekretům. Ta rovněž doznala změn. Navíc Benešovy dekrety jsou neprolomitelné, jsou trvalou součástí našeho právního řádu, dřívější požadavek Sudetoněmeckého krajanského sdružení na jejich zrušení byl v praxi nevymahatelný.

V posledních letech tak začíná organizace zřetelněji prosazovat navázání bližšího dialogu a spolupráce s českou stranu. Zdůrazňuje přitom smír s naší zemí po letech, kdy si obě strany vyměňovaly ostré vzkazy. Nastal tedy čas na vyrovnání mezi Sudetoněmeckým krajanským sdružením a Českou republikou, jako mezi naší zemí a Německem v rámci Česko-německé deklarace z ledna 1997?

Dále čtěte

Sudetští Němci míří do Brna. Sjezd v Česku považují za logický

Uspořádání sjezdu sudetských Němců v Brně v příštím roce pokládá šéf Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) Bernd Posselt za logický krok…

I když je to může být pro nemálo lidí hořkým soustem, ten čas už tu je. Pokud má druhá strana o smíření či sblížení zájem, navíc došlo ke zrušení či znatelnému zmírnění jejích požadavků, tak by se měla i Česká republika k tomu oficiálně postavit čelem a na podanou ruku reagovat. Krajanské sdružení totiž není v žádném případě pokračovatelkou Sudetoněmecké strany ze 30. let, kterou vedl již zmíněný Henlein, a jejíž činnost směřovala nejprve zastřeně a pak už zcela otevřeně k rozbití tehdejší Československé republiky.

Krajanské sdružení není stranou, jde o spolek poválečných vyhnanců a vysídlenců. Navíc jeho vliv je v praxi vlastně zanedbatelný, nemá žádnou výkonnou moc, jedná se o zájmovou organizaci, jejíž vliv na německou spolkovou vládu je velmi omezený. Rozhodně nemá nic společného s nacismem.

Dále čtěte

„Je to facka všem občanům.“ SPD a komunistům vadí chystaný sjezd sudetských Němců v Brně

GLOSA / Úterní zasedání brněnského zastupitelstva provázely silné emoce. Desítky občanů přišly dát najevo svůj nesouhlas s chystaným sjezdem sudetských…

Gesta smíření mají v dnešní době a na této úrovni stále velkou váhu, byť přirozeně dozrávají postupně. Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně může vykročit ze stínu dřívější oboustranné nedůvěry, která byla pochopitelná, a takovým gestem být. Nezapomínejme na minulost, ale dívejme se současně také do budoucnosti, protože česko-německé vztahy se už jako takové významně posunuly.