Bernd Posselt je bývalý europoslanec a dnes šéf Sudetoněmeckého krajanského sdružení. FOTO: Wikimedia Commons (volné dílo)
FOTO: Wikimedia Commons (volné dílo)
Uspořádání sjezdu sudetských Němců v Brně v příštím roce pokládá šéf Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) Bernd Posselt za logický krok v rámci harmonického vývoje vzájemných vztahů mezi ČR a Německem v poslední době. Posselt to uvedl na dnešní výroční konferenci Česko-německého diskusního fóra na ministerstvu zahraničních věcí v Praze.
Sdružení, které zastupuje zájmy Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků, oznámilo plán uspořádat sjezd v Brně tento týden. Do Brna sudetské Němce v červnu na sjezdu v Řezně pozvala iniciativa Meeting Brno. Bude to poprvé, co se sudetoněmecký sjezd bude konat v Česku.
Posselt dnes v Praze řekl, že uspořádání sjezdu v Brně je logickým krokem v rámci harmonického vývoje vzájemných vztahů v posledních letech. Naváže na menší akce, které se už v Česku konaly. „Je to normální krok v rámci občanské společnosti. Jak se k tomu postaví politici, to si musí rozhodnout každý sám za sebe,“ uvedl. Všichni podle něj dostanou pozvání a sami se rozhodnou, zda dorazí.
V Praze a v Brně protestovalo koncem října proti možnému sjezdu sudetských Němců dohromady asi 150 lidí. Varovali před pokusy o revizi dějin. Brněnský magistrát také obdržel „Deklaraci proti sjezdu Sudetoněmců v Brně“. „Žádáme Magistrát města Brna, aby zastavil veškeré kroky k uspořádání sjezdu tzv. Sudetoněmců, nazývaných též landsmany a některými politiky nepravdivě ‚našimi krajany‘,“ stojí v deklaraci, která je dostupná na webu Klubu českého pohraničí. Klub sdružuje zejména bývalé příslušníky, pomocníky a pracovníky československé pohraniční stráže.
Vztahy mezi sudetskými Němci a Českem se v posledních letech výrazně zlepšily. Přispělo k tomu i to, že Sudetoněmecké krajanské sdružení ze svých stanov vypustilo zmínku o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům při poválečném odsunu z Československa zkonfiskován. Řadu smířlivých kroků učinila také česká strana. Důležitý byl mimo jiné mnichovský projev tehdejšího premiéra Petra Nečase, v němž v roce 2013 vyjádřil lítost Česka nad příkořím způsobeným sudetským Němcům při vysídlení po druhé světové válce.
Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Sudetští Němci proces označují za vyhnání. Podle česko-německé komise historiků tehdy přišlo o život 15–30 tisíc lidí. Za předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320–350 tisíc obyvatel někdejšího Československa, tedy včetně Slovenska a Zakarpatské Ukrajiny. Značnou část z nich (více než 270 tisíc) podle informací z otevřených zdrojů tvořili Židé a Romové. Na území tehdejšího tzv. protektorátu Čechy a Morava zahynulo mezi 115–125 tisíci obyvatel, z nichž bylo 75–80 tisíc Židů.
