Švédsko a Finsko si uvědomily, že být mezi NATO a Ruskem je nebezpečné, říká politolog

Politolog Petr Sokol (archiv Petra Sokola)

Politolog Petr Sokol | FOTO: archiv Petra Sokola

Finský prezident Sauli Niinistö a premiérka Sanna Marinová ve čtvrtek oznámili, že podporují připojení země do Severoatlantické aliance. V rozhovoru pro deník FORUM 24 mluví politolog a politický geograf Petr Sokol o tom, kdy je reálné, aby se severská země stala členem NATO. Popisuje také, jaké vztahy panují mezi Ruskem, Finskem a Švédskem a jak se historicky vyvíjely.

Kdy je reálné, aby Finsko přistoupilo k Severoatlantické alianci?

Jsou dvě roviny. Jedna je faktická, že u země, která podá oficiální žádost, lze očekávat, že by byla vzhledem k aktuální situaci svými spojenci bráněna. Myslím si, že když ten proces půjde rychle, tak je to v řádu roku.

(Týdeník FORUM)

Finsko má s invazí Rusů na své území historické zkušenosti. Jaké měly oba státy vztahy před začátkem války na Ukrajině?

Finsku se stalo něco podobného jako Rakousku. Vnucená neutralita po druhé světové válce vedla k tomu, že tam do určité míry zdomácněla. Vždy se vypráví, že dodnes, když Finové popíjí, tak si nakonec zazpívají takovou písničku o městě Viipuri, což je dnes Vyborg v ruské Karelské republice. Historicky vztah Finů k Rusům není příliš dobrý. Neutrální status jim byl vnucen a úplně se jim nedostal pod kůži.

V rámci smlouvy, podepsané po druhé světové válce, finští vůdci pod tlakem Moskvy souhlasili, že se Finsko nepřipojí k žádnému z politických a ekonomických bloků.

Ruská armáda z Finska odešla a Sověti umožnili Finům mít politický a ekonomický systém, jako by byli západní země. Výjimkou ale byla zahraniční politika, která byla, když to zjednoduším, pod vetem Sovětského svazu. Proto se Finsko zpočátku nepodílelo na evropské integraci, nemohlo být v NATO a muselo se v zahraniční politice řídit tím, co řekne Moskva. To vedlo v 90. letech k tomu, že Finsko bylo hodně orientováno na sovětské trhy. Podařilo se to později změnit a je to jeden z důvodů, proč Finové mohou udělat bezpečnostní rozhodnutí a přistoupit k Severoatlantické alianci.

Nehrozí i díky této smlouvě zhoršení vztahů mezi Ruskem a Finskem?

Určitě se tím zhorší. Je to paradoxní situace, kdy Rusko pod záminkou zadržování Severoatlantické aliance na Ukrajině skončí tak, že NATO bude mít dva nové členy a s jedním bude Rusko přímo hraničit.

Finská premiérka Sanna Marinová (FinnishGovernment / Wikimedia Commons / CC BY 2.0)

Můžeme za tímto rozhodnutím vidět čistě pragmatismus a strach z napadení Finska Ruskem? Nebo je za ním něco víc?

Myslím si, že jde o obavu z toho, kam by ta ruská invaze mohla jít dál. Když se podíváme na různé incidenty v Baltském moři, na rusko-finských hranicích a ve vzdušném prostoru, tak si myslím, že primární rozhodnutí spočívá v bezpečnostní hrozbě. Finové si uvědomili, že být mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem bez toho, že by NATO zemi chránilo, je nebezpečné. Myslím si, že v první řadě je to bezpečnostní obava.

Co Finsko do aliance přinese, pokud dojde k jeho přistoupení?

Kromě vojenské tradice, kdy se dodnes traduje, jak se Finové v zimní válce hrdinsky bránili, je to samozřejmě územní rozšíření a další členská armáda. Víc toho asi není. Finsko není úplně velká země, ale v historii ukázala vůli se bránit a geopoliticky je zajímavě položená.

Spolu s Finskem zachovávalo vojenskou neutralitu i Švédsko. Je reálné, že do NATO vstoupí také?

Podle toho, jak se vyjadřují švédští politici, i ti ze stran, které donedávna přistoupení odmítaly, tak se zdá, že je to hotová věc. Ve Švédsku je ten příběh jiný. Nebylo k neutralitě donuceno, ale zvolilo si ji samo. Mělo model, který bychom mohli přirovnat ke Švýcarsku, ale teď se ty příběhy dvou zemí spojily kvůli ruské hrozbě.

Švédsko s Ruskem přímo nehraničí, ale vzhledem k Baltskému moři a relativní geografické blízkosti pociťuje stejnou hrozbu jako Finové a nechce zůstat jedinou neutrální zemí uprostřed skandinávských států. Čekám, že Švédové podají žádost o přistoupení stejně jako Finové. Země budou vstupovat společně. Je řada signálů, že jsou politici obou zemí v zásadě za jedno.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]