Švédský velvyslanec v České republice Fredrik Jörgensen. FOTO: Alena Spálenská
FOTO: Alena Spálenská
Dalším velvyslancem, který poskytl rozhovor deníku FORUM 24, je švédský ambasador Fredrik Jörgensen, který přijel do Prahy teprve v září. Kromě vzájemných vztahů a světových otázek jsme samozřejmě hovořili o tzv. švédské cestě boje s koronavirem nebo o migrační krizi, kterou Švédsko řeší jako země, do níž stále míří mnoho uprchlíků.
Nejste v České republice příliš dlouho. Co se vám zatím nejvíc líbí?
Přijel jsem v září. Začal jsem tedy v průběhu koronavirové pandemie, což má na moji práci značný vliv. Snažím se setkávat s tolika lidmi, jak je to jen možné. Jako nový velvyslanec je nutné udělat takových schůzek co nejvíc. Vídám důležité osobnosti, lidi, s nimiž budu pracovat v budoucnu, abychom se zkrátka poznali. Takže nyní se setkávám s politickými stranami, s politiky, s mými kolegy z ministerstva zahraničí, s dalšími velvyslanci a samozřejmě s novináři, jako jste vy. Je to kvůli tomu, abych si o České republice udělal obrázek. Co je to za zemi? Jak funguje? A abych se s ní sblížil. Takže jsem v procesu učení se. A je to velmi zajímavé.
Je něco, co vás překvapilo nebo obzvláště zaujalo?
Češi jsou velmi otevření a mají zájem, jsou zvědaví, řekl bych. To je skvělé.
Co považujete za svůj největší úkol v souvislosti s česko-švédskými vztahy?
Obecně řečeno se samozřejmě budeme snažit zlepšovat a rozvíjet naši spolupráci tak, abychom si byli jisti, že máme vztah, který je výhodný pro obě strany. Naše vztahy jsou již nyní velmi těsné. Naše země jsou si podobné. Máme přibližně deset a půl milionu obyvatel, vy také. Máme podobný typ společnosti, podobný typ průmyslu. Pracujeme podobně. Na evropská témata, na mnoho věcí, které se řeší v Bruselu, se často taktéž díváme ze stejného úhlu pohledu. Jistěže spolu nesouhlasíme úplně ve všem, ale i tak jsme si skutečně velmi blízcí. To je potřeba zejména v době, kdy jeden spojenec odchází. Jedni z našich nejlepších přátel, Britové, opouštějí Evropskou unii. Takže se znovu díváme na mapu Evropy a přemýšlíme, co dál. A v tomto ohledu je pro nás Česká republika důležitá.
Zmiňujete brexit, téma, které řeší celá Evropská unie. Všechny oči se ale momentálně upírají také na Polsko a Maďarsko v souvislosti s blokováním rozpočtu kvůli nesouhlasu s tzv. podmínkou vlády práva. Jak tuto situaci hodnotíte?
Myslím, že je velmi nešťastná. Vydírání není dobrá cesta, jak něco vyjednat. Měli bychom diskutovat, to je to nejzásadnější. Doufám, že se celá věc vyřeší. Bude se to řešit na summitu v prosinci.
Vraťme se ještě na chvíli k česko-švédským vztahům. Jak byste je popsal? V čem nejvíce spolupracujeme?
Češi mají o Švédsko velký zájem. O jeho přírodu a krajinu, o kulturu, o literaturu. Dětské knihy! Astrid Lindgrenová, tu Češi milují. Když mluvím o přírodě – ta je pro obyvatele obou našich zemí zásadní. Ptala jste se, co mě překvapilo: Čechy tolik fascinují lesy. A houby! Národní sport zvaný houbaření. Mnoho Čechů má ráda Švédsko právě kvůli velkým lesům. Myslím si, že tíhneme k podobnému způsobu života. Také sociálně jsme podobní. Ani jeden národ nemá ty nejotevřenější lidi, nejsme extroverti. Ale když si najdete blízkého českého nebo švédského přítele, bude to dlouhý a hluboký vztah, ve kterém bude vládnout důvěra. To je něco, čeho si ve Švédsku ceníme. Důvěry mezi lidmi.
Během posledních měsíců se Švédsko objevovalo v českých médiích hlavně v souvislosti se způsobem, jakým bojuje proti nemoci covid-19. Psalo se o tzv. švédské cestě a z našeho pohledu se někdy zdálo, že ve Švédsku snad nejsou žádná opatření. Jak je to doopravdy?
Není pravdou, že by neexistovaly žádné restrikce. Náš způsob boje s pandemií je trochu jiný. Zásadní je totiž udržet si víru. Nejdůležitější je ochrana starších spoluobčanů a těch slabších, například vážně nemocných. Společnost ale musí fungovat i během krize, jako je tato. Rozdíl je v tom, že jsme neměli tolik zákonem nařízených opatření. Měli jsme silná doporučení od úřadů, od státu, od vlády. Týkala se toho, co dělat a co nedělat, a to zasáhlo stejné oblasti jako v České republice. Zatím nevíme, která cesta je správná. A není to žádná soutěž. Ale nakonec se budeme porovnávat s dalšími zeměmi. Dnes vidíme, že Česká republika byla velmi striktní, nastal lockdown, ale počet těch, kteří zemřeli na covid-19, je nyní v České republice vyšší než ve Švédsku. Dnes nemůžeme říct, co se mělo nebo nemělo udělat, ale musíme počkat.
Jaká je ve Švédsku situace nyní, během druhé vlny?
Opět máme velmi silná doporučení. Nemělo by se setkávat více než osm lidí, jsou zrušeny všechny akce a oslavy. Obchody jsou otevřeny, ale samozřejmě s omezeními. Snažíme se udržet počet nakupujících na minimu. Cestovat můžete ve Švédsku bez omezení, ale vláda doporučuje snažit se zůstat pokud možno doma a omezit předvánoční návštěvy rodiny. To je velmi těžké a máme pro to pochopení.
V mnoha zemích koronavirová krize mění politiku, projevuje se to ve volebních výsledcích. Jak je tomu ve Švédsku, změní se podle vás politická mapa?
Vidíme, že během pandemie vláda čelí mnoha výzvám a opozice ji kritizuje, což je její role. Opozice má vládu hlídat, ale je logické, že v této situaci je to mnohem opatrnější kritika. Až krize skončí, myslím si, že se vrátíme do normálního politického provozu.
Už jsme mluvili o Evropské unii, je to ještě jedno závažné téma – Green New Deal. Někteří čeští politici jsou k němu velmi kritičtí. Jak je to ve Švédsku?
My máme ke Green Dealu pozitivnější přístup. Ale Česká republika je konstruktivní a názor Prahy musí být brán vážně. Návrh musí být přijatelný pro všechny země. Věřím, že najdeme kompromis. Naše země se na tuto otázku dívají z různých úhlů, Česká republika je opatrnější, ale i to je legitimní.
Hlavním argumentem bývá nastupující ekonomická krize. Jaké dopady covidu-19 na ekonomiku pociťujete nyní ve Švédsku?
Ekonomika byla zasažena. Ale nyní začínáme být optimističtější. Velké průmyslové firmy se na budoucnost dívají pozitivně. My se z toho dostaneme. Důležité je situaci zvládnout a to bude něco stát. Stejně jako v Česku, i ve Švédsku zde budou velké dopady na rozpočtový schodek například. Ale musíme udělat všechno pro to, aby se naše země dostaly zpět do normální situace. Je nutné hlavně podporovat firmy, které se během krize dostaly do problémů, aby přežily a mohly brzy fungovat dál.
Ještě je tu jedna krize – krize migrační. V některých českých médiích, často v takových, která jsou zasažena ruskou propagandou, v posledních pěti letech čteme o Švédsku děsivé zprávy. O tom, že země je zasažena uprchlickou vlnou, kterou nezvládla, a podobně. Jak je to doopravdy?
Je to velmi zásadní téma švédské politické agendy. Samozřejmě že existují problémy s integrací a s hledáním pracovních míst pro ty, kteří k nám přicházejí. A státní finance jsou nyní pod tlakem. Ale děláme všechno pro to, aby nově příchozí mohli najít práci, což je to nejtěžší. Jistěže to není jednoduché, proč to nepřiznat.
A co kriminalita?
Vidíme nárůst některých typů kriminality, ale není to nic, co by státní autority a policie nezvládaly. Je nicméně pravda, že se potýkáme především se sílící organizovanou trestnou činností. V nejbližších letech se proto výrazně rozšíří policejní výcvik.
Řešíte ve Švédsku problémy s ruskou propagandou v souvislosti s tímto tématem?
Je to celosvětový problém a týká se fake news a ruské propagandy nejen u tohoto tématu. Je to nový fenomén, kterému čelíme a jehož řešení hledáme. Dezinformace, podivné kampaně na sociálních sítích, kyberkriminalita… To je mimochodem téma, ve kterém s Českou republikou velmi úzce spolupracujeme. Ano, samozřejmě je velký problém, když se někdo snaží popisovat události nepravdivě a ještě to šíří.
Chtěla bych se zeptat na švédskou královskou rodinu, která v Česku možná není tolik známá jako třeba ta britská. Jaká je její role?
Královská rodina je pro nás důležitá. Zejména v dobách krize jde o o to, aby král a královna občany podpořili a spojili. Je to právě ta spojující síla, kterou v nich máme. Nemají politickou roli, ta hlavní je symbolická. Dva členové královské rodiny onemocněli koronavirem. To ukazuje, že se to může stát skutečně každému, a tak nemoc musíme porazit společně. Král dělá všechno pro to, aby Švédy podpořil.
Jak jste strávil první vlnu koronaviru?
Na jaře jsem byl ještě velvyslancem v Dánsku. I tam byla opatření podobná těm v Česku. Doufal jsem, že Česká republika se druhé vlně vyhne. Když jsem na počátku září přijel, vypadalo to tak. Bohužel se tak nestalo, takže jsem vlastně přijel do podobné situace, jakou jsem v Dánsku opustil. Z lockdownu do lockdownu.
Víte, rolí ambasády je vytváření diskuze a prostoru k setkávání lidí. Takže musíme hledat nové cesty, jak to během pandemie dělat. Je to složité, zvlášť když máme tak nádhernou rezidenci, kam bychom rádi zvali hosty. Snad se to podaří příští rok.
