Americký prezident Donald Trump FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Zatímco v euroamerickém prostoru stále silněji rezonuje tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa na získání Grónska, jeho mysl se již delší čas zaobírá jinou a podstatně větší zemí. Ta podle něj rovněž oslabuje bezpečnost Spojených států. S myšlenkami na ni se měl opakovaně v soukromí svěřit svým poradcům. A také v tomto případě hovoří o tom, že v případě ruského nebo čínského útoku nebude mít šanci ubránit své hranice.
Prezident Donald Trump v soukromí stupňuje svůj zájem o jiný cíl na západní polokouli a ve stále větší míře si v posledních týdnech stěžuje svým poradcům na Kanadu, informovaly stránky americké televize NBC News. Znepokojuje ho údajně zejména zranitelnost této země vůči nepřátelům USA v Arktidě. Potvrdilo to až šest významných představitelů z Trumpova okolí.
Zatímco prezidentovi poradci pracují na jeho cíli v podobě získání Grónska, on sám se soukromě začal mnohem více zajímat o to, co pokládá za neschopnost Kanady obránit své hranice proti plíživému postupu Ruska nebo Číny. Obzvlášť silně prý zastává názor, že Kanada potřebuje investovat více do své bezpečnosti. Prezidentův tlak podle jeho poradců akceleroval interní debatu o širší strategii v Arktidě. Hovoří se také o možném dosažení dohody s Kanadou ještě v letošním roce, aby posílila obranu své severní hranice.
Obrana severních hranic Kanady je klíčovou součástí plánu Trumpa a jeho vrcholných poradců na opevnění západní polokoule, což jde ruku v ruce také s jeho plánem na získání Grónska. Smyslem této vize má být zabránit Rusku a Číně v další přítomnosti v Arktidě. Kanada má ovšem s USA napjaté vztahy a silně spolupracuje s evropskými partnery NATO. Kanadský premiér Mark Carney řekl, že je na Grónsku a Dánsku, aby rozhodly o svém osudu, a že Kanada stojí za Dánskem jakožto spojencem v rámci aliance NATO.
Trump zatím podle poradců usiluje o zajištění svobody plavby a americkou dominanci nad arktickými plavebními cestami. Přestože dříve vyvolal roztržku se severním sousedem, když Kanadě navrhl, aby se stala 51. státem v rámci USA, na rozdíl od Grónska v jejím případě vyloučil možnost vojenské intervence. Namísto toho má úmysl nakoupit více ledoborců a provádět více námořních hlídek v oblasti, což by mohlo patřit mezi nové náklady na arktickou bezpečnost v příštím roce.