Svět v boji s čínskou špionáží přitvrzuje. Jen Česko prohlubuje „pragmatickou spolupráci“

repro: m.qv67.com

Ilustrační foto | FOTO: repro: m.qv67.com

Zatímco české ministerstvo průmyslu a obchodu jednalo letos v červenci s Číňany o budování mechanismů sdílení informací, jež by mohly být v rozporu s evropskými pravidly, Západ se k čínské hrozbě staví čelem.

Po Spojených státech Čínskému režimu oficiálně vytklo státem řízenou průmyslovou špionáž i Německo. Tamní Ministerstvo vnitra podezřívá Čínu, že ve velkém slídí u německých firem, kde se snaží získat cenné know how a další informace. S ohledem na to prozatím zřídilo kontaktní místo pro kybernetickou bezpečnost a pozadu nezůstalo ani na poli diplomacie.

O něco rychleji reagovaly Spojené státy, jejichž úřady koncem loňského roku obvinily Čínu z průmyslové špionáže. Státem řízení hackeři totiž napadli tamní počítačové systémy. Čína proti tomuto nařčení protestovala. Stejně nyní reagovalo Spolkové ministerstvo vnitra, které čínskou vládu nařklo z hospodářské špionáže v rámci jejího strategického plánu „Made in China 2025″. Informaci o tom přinesl deník Handelsblatt.

Pokročilé technologické koncerny a lídři na světových trzích jsou podle německého ministerstva často předmětem zájmu zřejmě čínských kyberšpionů. „Čínské tajné služby se při zadáních a prováděních kybernetických útoků zjevně zaměřují na národní i celosvětové iniciativy čínské vlády a slouží tak i nelegitimnímu převodu vědomostí, s jejichž pomocí posiluje vybraná hospodářská odvětví,“ vytýká podle deníku Handelsblatt Německo Číně.

Česko postupuje přesně opačně. Zástupcům čínského režimu čeští úředníci podepsali zprávu, která hovoří obligátně o „prohlubování pragmatické spolupráce“, což v čínské diplomatické řeči podle sinoložky Olgy Lomové označuje spolupráci, která ignoruje jakékoliv vlastní hodnotové ohledy a dává za pravdu čínskému modelu. Sinoložka o tom pojednala v článku pro Deník Referendum.

Tvrzení obsažená v nařčení ze strany ministerstva nepřímo potvrzuje fakt, že hackeři pravidelně po celém světě napadají podniky působící v oblastech, na nichž staví již zmíněná strategie „Made-in-China 2025“.

Německo se s Čínou před třemi lety dohodlo na každoročních setkáních k tématu kybernetické bezpečnosti. Zrovna dnes tyto konzultace pokračují v Pekingu a řeč by měla být také o chystaném kontaktním místu k rychlé výměně informací o situaci v oblasti kybernetické bezpečnosti.

archiv

Součástí plánu „Made-in-China 2025“, který vyhlásil čínský premiér je ambice, aby se Čína stala v následujících letech technologickým lídrem ve vícero klíčových odvětvích. O tom, že k tomuto cíli využívá i kybernetické špionáže, vypovídají i němečtí průmyslníci. „Čína své pětiletky (hospodářské plány centralizované bolševické ekonomiky, pozn. red.) naplňuje strukturovaně,“ popsal deníku Handelsblatt šéf Německé organizace pro kynbernetickou bezpečnost Gunnar Siebert. Kromě nákupu strategicky významných společností jako je výrobce montážních robotů Kuka, podle něj hraje pro režim v Pekingu důležitou roli i digitální hospodářská špionáž.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner