Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Sir Keir Starmer FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Britský premiér Keir Starmer po rozsáhlém izraelském útoku na Írán vyzval ke zdrženlivosti a návratu k diplomacii. Británie se spojenci podle něj pracují na snížení napětí. Páteční izraelský úder označil za znepokojivý, informují média. Také Francie vyzývá ke zdrženlivosti a zamezení jakékoli eskalaci, která by ohrozila stabilitu v regionu, uvedl francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Šéf NATO Mark Rutte prohlásil, že je zásadní, aby spojenci v NATO včetně USA usilovali o uklidnění situace na Blízkém východě, píše agentura Reuters. Izraelský útok na Írán odsoudily Japonsko, Čína, Turecko nebo Pákistán.
„Eskalace nikomu v regionu neprospěje,“ cituje předsedu britské vlády server stanice BBC. Šéf britské diplomacie David Lammy zdůraznil, že stabilita na Blízkém východě je životně důležitá pro globální bezpečnost. „Toto je nebezpečný okamžik a já vyzývám všechny strany ke zdrženlivosti,“ řekl.
Francouzský ministr zahraničí Barrot na sociální síti X vyzval k využití všech diplomatických prostředků k uklidnění napětí. „Opakovaně jsme vyjádřili své hluboké znepokojení nad íránským jaderným programem,“ napsal rovněž šéf francouzské diplomacie a uvedl, že Paříž znovu zdůrazňuje „právo Izraele bránit se proti jakýmkoli útokům“.
Francouzský prezident Emmanuel Macron následně na X zveřejnil podobné vyjádření jako Barrot. Vyzval ke zdrženlivosti a uvedl, že Francie potvrzuje právo Izraele na sebeobranu. Dodal, že dnes hovořil s řadou světových lídrů včetně německého kancléře Friedricha Merze, britského premiéra Starmera, amerického prezidenta Donalda Trumpa a korunního prince Saúdské Arábie Muhammada bin Salmána.
Generální tajemník NATO Rutte vyzval ke spolupráci spojenců na zmírnění napětí. „Jednalo se o jednostranný krok Izraele. Domnívám se proto, že je pro mnoho spojenců, včetně Spojených států, zásadní, aby v tuto chvíli pracovali na uklidnění situace,“ prohlásil Rutte na společné tiskové konferenci se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem ve Stockholmu.
Velvyslanectví Izraele v České republice na sociální síti X napsalo, že „íránský režim už léta otevřeně vyhrožuje, že Izrael a jeho spojence vymaže z mapy. Nedovolíme jim to.“
Japonský ministr zahraničí Takeši Iwaja útok Izraele na íránská jaderná a vojenská zařízení důrazně odsoudil, píše agentura Kjódó. Je „nanejvýš politováníhodné“, že Izrael podnikl vojenskou akci navzdory probíhajícím jaderným rozhovorům mezi Washingtonem a Teheránem, řekl Iwaja s tím, že Izrael útokem vyostřil situaci.
Čína podle agentury AFP vyjádřila velké znepokojení v souvislosti s rozsáhlými izraelskými údery na Írán, odsoudila porušení suverenity Íránu a vyjádřila ochotu přispět k uklidnění napětí. Peking je „hluboce znepokojen závažnými důsledky“, které by kroky Izraele mohly mít, sdělil novinářům mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien.
Turecko izraelskou akci důrazně odsoudilo a označilo ji za provokaci, která porušuje mezinárodní právo a hrozí dalším stupňováním napětí v regionu, píše Reuters. „Izrael musí okamžitě ukončit své agresivní kroky, které by mohly vést k novým konfliktům,“ uvedlo turecké ministerstvo zahraničí.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan uvedl, že vláda izraelského premiéra Benjamina Netanjahua svými kroky žene celý region ke katastrofě. „Útoky Netanjahua, které rozdmýchávají plameny napříč celým naším regionem, musí být zastaveny,“ uvedl Erdogan v příspěvku na síti X a dodal, že Ankara bedlivě sleduje vývoj v regionu.
Vlnu izraelských útoků rovněž odsoudil Pákistán, soused Íránu a jediná muslimská země, která vlastní jaderné zbraně. „Důrazně odsuzujeme neopodstatněné izraelské útoky na Íránskou islámskou republiku,“ uvedlo pákistánské ministerstvo zahraničí na sociální síti X s tím, že Írán má právo na sebeobranu v souladu s Chartou OSN.
Arménský premiér Nikol Pašinjan v pátek v Praze na bezpečnostní konferenci Globsec vyjádřil v souvislosti s izraelským úderem znepokojení. „Zpochybňuje to křehkou stabilitu v regionu,“ podotkl.
Izrael v noci na pátek proti Íránu podnikl zřejmě největší útok, jakému islámská republika čelila od války s Irákem v 80. letech. Obětí dnešního útoku se staly desítky vysoce postavených íránských velitelů, včetně šéfa elitních revolučních gard Hosejna Salámího, náčelníka generálního štábu íránské armády Mohammada Bagherího a také několik íránských jaderných vědců.
