Obhájce svobodných médií v Česku to jistě nepotěší. Vládní koalice dělá první kroky k tomu, jak si podřídit veřejnoprávní média u nás a udělat z nich svůj služebný nástroj. U Patrika Nachera, který se stal místopředsedou sněmovny, vznikl dokument nazvaný Plán na sloučení veřejnoprávních médií. Má zhruba šedesát stran. Podle dobře informovaného zdroje, jenž si nepřál být jmenován, se dokument zabývá zánikem současného modelu veřejnoprávních médií v Česku. „Jo, dával jsem to dohromady,“ potvrdil deníku FORUM 24 Patrik Nacher z hnutí ANO.

Šéf České televize Hynek Chudárek na nedávném senátním semináři prohlásil, že nevěří ve sloučení České televize a Českého rozhlasu do jedné instituce. Podle informací deníku FORUM 24 se ale přesně takový krok připravuje. V návrhu programového prohlášení budoucí vlády, na němž se shodli politici ANO, SPD a Motoristů sobě, se píše: „Zrušíme poplatky za veřejnoprávní média, čímž snížíme zátěž pro občany a firmy.“ Právě to zohledňuje i koncepční dokument, na jehož existenci deník FORUM 24 upozornili lidé, kteří měli možnost ho číst. Neznají ho dosud ani ti, kterých se týká – tedy obě veřejnoprávní média.

Dále čtěte

Média, plačte! Tykač může do MAFRY, protože Babiš už sahá po mocnějším nástroji

KOMENTÁŘ / Čerstvá zpráva, že kontroverzní podnikatel Pavel Tykač se stal spoluvlastníkem vydavatelství MAFRA, velkou změnu neslibuje. Mladá fronta Dnes…

Co se v dokumentu píše? Podle našeho zdroje by se kromě sloučení obou institucí měly zredukovat i kanály na ČT. Zcela jistě se počítá se zpravodajským vysíláním ČT 24, Déčkem pro děti a ČT sport. Komerčněji zaměřené kanály – ČT1 a ČT2, které vysílají především filmy, seriály, vlastní tvorbu a zábavu, stejně jako umělecký Art by mohly skončit. Jejich vypnutí ale Patrik Nacher odmítá. „Z hlediska obsahu vnímáme, že funkce veřejnoprávní televize je vzdělávat, informovat a teprve až pak bavit. Taková je naše strategie, ale rušení kanálů tam není. Ty tři prvně zmiňované kanály dokument vyzdvihuje jako priority, které nelze obejít a které státní televize má mít.“ Je ovšem otázka, jestli mohou ČT1 a ČT2 v novém modelu přežít.

Otázka přežití

Televize spolu s rozhlasem si totiž podle dokumentu budou muset vystačit s mnohem menším objemem peněz, než jaký mají dnes. „Finance by měly odpovídat zhruba tomu, co měla veřejnoprávní média před zvýšením koncesionářských poplatků,“ říká Nacher, aniž by dokázal upřesnit nějaké konkrétní číslo. Například v roce 2023 měla televize z poplatků necelých šest miliard, Český rozhlas přes dvě miliardy.

Koncesionářské poplatky se u ČT zvedaly letos poprvé od roku 2008, u ČRo dokonce od roku 2005. Jak to tak vypadá, z nárůstu financí se už dlouho těšit nebudou. Rozpočty jim navíc navyšoval prodej reklamy. Ovšem i s reklamou se v nové koncepci příliš nepočítá – případně bude povolena ještě v omezenější míře než dnes. Celkově tak přechod od koncesionářských poplatků ke státnímu modelu financování postaví obě stanice před nutnost drasticky šetřit.

Nezávislost jako vtip

Nejhorší dopady se ovšem dají čekat v oblasti redakční nezávislosti. Slova Patrika Nachera, že nový model financování omezí u veřejnoprávních stanic vliv politiků, působí spíš jako vtip. Jak už jsme mnohokrát napsali, údajná inspirace skandinávskými zeměmi je jen zástěrka. Ve Skandinávii jsou sice veřejnoprávní stanice placeny státem, ale televizní či rozhlasová daň bývá oddělená od státního rozpočtu a navíc tam panuje zcela odlišná politická kultura. Norsko, Švédsko, Finsko a Dánsko zaujímají čelné příčky v indexu svobody médií. Naproti tomu politici vznikající koalice dávají vůči našim médiím veřejné služby najevo tvrdý odpor. Například ČT v minulosti označovali za mediální žumpu, zkorumpovanou, probruselskou nebo v lepším případě neobjektivní. V Polsku, Maďarsku nebo na Slovensku vedly změny financování veřejnoprávních médií k tomu, že se z nich stala hlásná trouba vládnoucích stran. V našem regionu prostě platí, že ten, kdo má v rukou finance, kontroluje i obsah vysílání.

Dále čtěte

Místo politiky vládne cibule. Veřejnoprávní televize si v hlavním vysílacím čase uvařila vlastní normalizaci

KOMENTÁŘ / Hlavní zpravodajská relace ČT Události se proměnila v pořad, kde místo politiky a světových konfliktů vládne cibule, zelí…

Stěhování z Vinohrad prý nehrozí

Patrik Nacher rovněž tvrdí, že nehrozí stěhování Českého rozhlasu na Kavčí hory, což je podle našeho zdroje další kontroverzní pasáž, která se v dokumentu nachází. „Ne, to je úplná blbost. To už jsem někde slyšel, to kdyby někdo navrhoval, tak je to průšvih.“ Připomeňme, že budova Českého rozhlasu na Vinohradské třídě je národní kulturní památka, která odráží pohnutou historii našich dějin. Například 5. května 1945 bylo výzvou rozhlasu zahájeno Pražské povstání. Podobně jako v závěru druhé světové války došlo k boji o rozhlas i 21. srpna 1968. Střet Pražanů a pracovníků rozhlasu se sovětskými vojáky nepřežilo 15 lidí.

Jak to bude s realizací dokumentu dál? Patrik Nacher, který jeho zpracování dostal jako úkol od šéfa hnutí Andreje Babiše, zadání splnil a o jeho další osud se prý už detailněji nezajímá. „Od momentu, kdy ministerstvo kultury spadlo pod Motoristy, tak jsem jim ten dokument předal a teď už jim do toho nechci žvanit,“ říká. Ota Klempíř, předpokládaný ministr kultury, telefon jako obvykle nebral, takže se nám jeho stanovisko nepodařilo získat.

Nacher sice říká, že jde pouze o pracovní materiál, zároveň ale dodává, že výsledná podoba stanic by se neměla od jeho koncepčního materiálu zásadně lišit. 

Dá se to chápat i tak, že hnutí ANO si chce jejich proměnu pohlídat, ale černého Petra nechá pro jistotu v rukou koaličního partnera.