Bohuslav Svoboda FOTO: Archiv ODS
FOTO: Archiv ODS
Nošení roušek má nejenom funkční, ale i psychologický význam, připomíná nám určitou opatrnost, říká lékař a poslanec Bohuslav Svoboda (ODS) v rozhovoru pro deník FORUM 24. Zároveň však připouští, že je politici využili jako nástroj k získávání sympatií voličů na základě aktuálních nálad. A jelikož testy ukázaly nízkou promořenost obyvatelstva, měli bychom se podle něj už nyní připravovat na možnost návratu epidemie.
Pane docente, ani zástupci odborné veřejnosti se nyní neshodují na tom, zda by se měly roušky nosit preventivně i po 25. květnu, kdy má skončit plošná povinnost. Váš názor?
Můj názor je zde relativně vyhraněný. Zaprvé jsem si samozřejmě vědom toho, že jejich funkce není úplně stoprocentní, spíše jsou v rozdílné kvalitě. Ale bezesporu to zabraňuje šíření toho aerosolu z dýchacích cest. Koneckonců celý život jako lékaři operujeme v rouškách právě proto, abychom do rány nenaprskali, aby se nám to zahojilo. Druhý důvod však považuju za možná ještě zásadnější, a sice, že jsou roušky určitý symbol. V praxi to znamená, že to riziko tu v určité podobě přetrvává, a všichni se více hlídají a jsou více ohleduplní.
Jsem navíc přesvědčen, že v okamžiku, kdy je lidé přestanou nosit, tak půjde nejenom o rozvolnění obchodů a tak dále, ale zintenzivní se i kontakt mezi lidmi a na všechno se zapomene. Ať jde o mytí rukou nebo cokoliv dalšího. Celé se to zbortí. Výsledek, který tady je, a sice, že to dopadlo v podstatě dobře, není nic jiného než výsledek těch lidí, s tím, že to všechno respektovali. Když jim tohle nyní sebereme, tak vlastně říkáme: „Žádný problém tu není, dělejte si, co chcete.“
Máte za to tedy, že i zavedení povinnosti nosit roušky byl krok správným směrem?
Určitě. Je to věc, která je smysluplná. Nakonec znáte i tu čínskou nebo japonskou kulturu, která to používá. Obzvláště pak ve městech, když je tam nejenom smog, ale i tlačenice v zástupech na metro. Takže svůj smysl to zaručeně má, i když zdůrazňuji, že jde pouze o částečnou ochranu. Kromě funkčního významu to ale má i ten psychologický. Říká nám to, že se máme starat o to, jak se prostředí kolem nás bude vyvíjet.
Aktuálně však do tématu roušek vstupuje i politika…
O tom snad ani nemluvme. Je to věc, do které politika nemá vstupovat! Velmi vnímám to, že se dneska politici rozdělují na ty, kdo roušky ano a kdo ne. Zkrátka protože se snaží vyhovět náladám obyvatelstva. Ale zvyknou si. My jsme si taky museli od medických let zvyknout. Nyní ale jeden politik objeví a vsází na to, že řekne: „Roušky ne!“, a významná část voličů se s ním ztotožní a bude hlasovat pro něj, protože je tak „chytrý“. A jiný zase: „Roušky ano, to nás zachrání!“, a druhá část voličů to bude zase vnímat pozitivně. Zde žádná politika nesmí být. Jde jenom o funkčnost té věci. Do medicínských věcí politika zkrátka nepatří.
V rozhovoru pro deník FORUM 24 řekl člen Ústředního krizového štábu Roman Šmucler, že někteří mladí lidé nenosí roušky jako demonstraci toho, že je vláda omezuje. Nemohl se z nich přece jenom stát symbol?
Ale vůbec ne. To se pan prezident Šmucler (Roman Šmucler je prezident České stomatologické komory – pozn. red.) mýlí. Mladí lidé to nenosí z obecného principu, že jsou revoluční. Každý mladý člověk je revolucionář a levičák, a až dospěje, tak dospěje k něčemu jinému. Takže to s tím nemá nic společného. Každé mládí odmítá cokoliv, nosit nejenom roušky, ale i motýlka na ples. Odmítat každou formalitu je princip mladých lidí. Proto je strašně důležité, abychom jim vysvětlili, že nejde o princip, ale o věc, která je nesmírně důležitá a potřebná. Mohou mít pocit, že jsou mladí a nedotkne se jich to, ale je potřeba jim vysvětlit, že i mladí lidé stůňou.
Mluvíte o důležitosti vysvětlování. Sám premiér Andrej Babiš (ANO) často opakuje, že rozhoduje na základě doporučení epidemiologů. Měla by veřejnost vědět na základě jakých informací se vyhodnocuje další postup vlády?
U pana premiéra to má jediný háček, a to, že má ten názor každý den jiný. Nedovedu si přitom představit, že by odborníci mluvili každý den jinak. Rozhoduje podle toho, s kým se ztotožňuje nebo co je pro něj výhodné. Vezměte si ta jeho prohlášení: jeden den prodloužíme krizový stav, druhý den ho neprodloužíme a třetí den zrušíme všechna opatření, a pak to zase rozdělíme. Čili tam není žádná jednotící myšlenka, to jsou všechno kroky, které mají vyhovovat obecné náladě.
Co z toho vyplývá pro naši aktuální situaci? Jak byste nyní na místě vlády postupoval vy?
Vyplývá z toho jediná věc, a sice, že se všechno dělalo pozdě. Když jsme upozorňovali na to, že to přijde, tak nás nikdo neposlouchal (Bohuslav Svoboda chtěl ve Sněmovně jako první 28. ledna zařadit na program mimořádný bod s názvem „Informace vlády ČR k opatřením souvisejícím se šířením koronaviru“, ale přes vládní většinu s podporou KSČM to neprošlo – pozn. red.). Říkal jsem přitom tisíckrát, že je potřeba udělat kontrolu promořenosti těch protilátek. Nakonec se to tedy na začátku května udělalo, i když technicky špatně, protože když posbíráte náhodně lidi na ulici, tak to není reprezentativní. Ale v každém případě přišla informace, že je tu frekvence té pozitivity nula nula nic. Jsou to skutečně velmi malé hodnoty. V tomhle okamžiku je jakékoliv diskutování, kdy co uzavřít, naprosto zbytečné. Víme to, že populace promořená není.
V případě, kdyby se objevila druhá vlna, což chřipka dělává, i když to není nutné pravidlo, tak to chce jedinou věc, a to, abychom se na to připravili. Abychom tu měli potřebné ochranné pomůcky a měli naprosto jasno, jak budou pracovat nemocnice, které budou vyhrazeny pro přijímání těchto lidí, a které to pro svou vysokou kvalifikaci naopak budou dělat jen v případě nejtěžších stavů. Musíme zachovat péči, která je potřeba pro onkologicky, kardiálně či jinak nemocné pacienty. To je jediná starost.
A samotné načasování uvolnění restrikcí?
Jestli to zrušíte dneska, nebo za čtrnáct dní, to je opět pouze dohadování o to, kdo bude u lidí úspěšnější. Žádný smysl to nemá. Znovu opakuji, že promořenost je minimální. Moje otázka nyní je, proč se dneska hovořilo o tom, že se něco udělá 25. května a něco 15. června. Co je vlastně ten důvod? Když mi ho někdo řekne, tak ho budu akceptovat. Zatím to neřekl ani ministr, ani epidemiologové. Politici nám jenom hlásí, že to bude tehdy a tehdy, ale na to proč, mi nikdy nikdo neodpoví.
Nezávisle na tom, kdy padne poslední krizové opatření, měli bychom se v tu chvíli začít tedy rovnou připravovat na druhou vlnu epidemie?
Víme, že když opatření ukončíme a přijde druhá vlna, tak se to u nás bude znovu projevovat, protože nemáme protilátky. A to se nezmění. Takže ano, jediné, co je potřeba, je ukončit všechna opatření, která existují, a připravovat se na možnost, že se tato nemoc vrátí. To je jediné, o co by se politici měli v tuhle chvíli starat.
