Svobodní s Trikolorou a PRO se do sněmovny dostali v nepřiznané koalici s SPD (Libor Vondráček zcela vpravo) FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
NÁZOR / Trpasličí politický útvar Svobodní, který se protáhl do sněmovny na rozvrzaném vehiklu Tomia Okamury, pokračuje ve své nudné kampani o údajném útlaku ze strany Evropské unie a potřebě okamžitě z ní odejít. Tentokrát si činovníci pomohli printscreenem titulku novinového článku „Evropská komise zažaluje Česko a Maďarsko“. Aniž bychom se dozvěděli, o co přesně jde, pokoušejí se nás Svobodní opět vytáhnout na lákavou cestu do pouště údajné suverenity.
Příspěvek na Facebooku začíná ukřivděným nářkem. „Žaloba od Evropské komise je odměnou za stovky tisíc přijatých ukrajinských uprchlíků. EU nedbá na zásluhy jednotlivých členských států, které pomohly předejít migrační krizi, a nadále se mstí nepohodlným vládám, které odmítají okamžitě a poslušně schvalovat její zelené a progresivní výplody.“
Poté bleskově předloží svůj univerzální lék na veškeré bolesti země a národa.
„Svobodní už od svého založení říkají, že czexit a přestup do EFTA (Evropské sdružení volného obchodu, pozn. red.) jsou jedinou možností, jak uniknout bruselské šikaně a zároveň si zachovat výhody, které ze spolupráce evropských států plynou.“
U jednodušších jedinců to slaví úspěch. „Ano, jediné řešení je pryč z EU a vyhnat vyžírky… A taky donutit nacistické Německo aby konečně zaplatilo válečné reparace,“ křičí v diskusi občan, který vystupuje pod jménem Motyčák. Takového gaučového husitství jsou ty reakce plné.
Nejdříve si tedy vysvětlíme, o co jde, když se Svobodní nenamáhali to pojednat sami. V tom článku na Novinky.cz jde o malý spor o evropský zatýkací rozkaz. To je systém, kdy jedna země EU může požádat druhou, aby u ní zatkla a předala hledaného člověka. Třeba Německo požádá Česko: „Zatkněte nám tohoto člověka a pošlete ho k nám.“ Česko podle Evropské komise k věci nepřistoupilo, pravidlo nepřijalo přesně. Jde o dva konkrétní problémy.
Když někdo čeká na předání do druhé země, může být dočasně „zapůjčen“ zpátky domů, třeba aby vypovídal u soudu. Česko si jednostranně stanovilo, že taková návštěva může trvat nejvýš 10 dní. Jenže unijní pravidla říkají, že na délce se musí dohodnout obě země společně. Česko tedy nemůže říkat „maximálně 10 dní“ bez souhlasu druhé strany. Český zákon podle komise prý také dostatečně neříká, že soud musí výslovně souhlasit s takovým dočasným přemístěním nebo s tím, že dotyčný bude vyslechnut přímo v Česku.
Komise na problém Česko upozorňovala od roku 2020. Česko přijalo nový zákon, což Komisi nestačilo, a v březnu 2025 přišlo formální varování. Naše ministerstvo spravedlnosti se brání. Podle něj to není tak, že by Česko zákon vůbec neprovedlo, ale jde o to, jak přesně ho provedlo. Také říká, že o problému se dozvědělo teprve v únoru letošního roku, takže nestihlo věc doladit dřív, než padlo rozhodnutí o žalobě.
Jde tedy o menší technický spor o dva paragrafy implementačního zákona, není to žádný velký skandál. Česko zákon má, jen ho má trochu jinak, než Brusel chce.
Svobodní se chovají asi jako gramofonová deska s hloupou nahrávkou, která ještě navíc praskla a opakuje jednu drážku pořád dokola. Navíc gramofonová deska, která je schopná propadnout hysterii. To ovšem gramofonové desky schopné nejsou, na rozdíl od propagandistů Svobodných. Celá věc nemá vůbec nic společného s nějakými našimi zásluhami o přijetí statisíců ukrajinských uprchlíků. Nelze se odvolávat na nějaké zásluhy, když země neplní něco jiného nebo když je jí to přinejmenším vytýkáno.
Tahle parta se celkem nijak neliší od těch hochštaplerů, kteří kdysi vyvolali brexit, čehož dnes většina Britů zpětně lituje.
