Švýcarsko a Itálie překreslují část své společné hranice v Alpách kvůli tání ledovců způsobenému změnou klimatu. Týká se to i části pod Matterhornem, což je jedna z nejvyšších hor Evropy a oblíbené lyžařské středisko.
Velké úseky švýcarsko-italské hranice jsou určeny ledovcovými hřebeny nebo oblastmi s věčným sněhem. Tání ledovců ale způsobuje posun těchto přirozených hranic, což vede k tomu, že obě země se snaží hranice upravit, informovala agentura Bloomberg.
Švýcarsko, které dohodu schválilo už v pátek, uvedlo, že nově definované hranice byly vypracovány v souladu s ekonomickými zájmy obou stran. Předpokládá, že vyjasnění hranic pomůže oběma zemím určit, která je zodpovědná za údržbu konkrétních přírodních oblastí. Dohodu na změnu hranice nyní ještě musí schválit Itálie.
Server The Guardian upozornil na to, že mezi oběma zeměmi panovaly neshody ohledně přesného územního vymezení Matterhornu.
Podle dat švýcarské organizace monitorující ledovce Glamos z loňského září ztratily švýcarské ledovce za poslední dva roky 10 procent svého objemu. V roce 2022 to bylo 6 procent a v roce 2023 4 procenta. Glamos rekordní ztráty připisuje po sobě jdoucím teplým létům a naopak velmi nízkým sněhovým srážkám v zimě. Vědci tvrdí, že pokud budou tyto vzorce počasí pokračovat, tání se jen zrychlí.
Minulý rok Glamos varoval, že některé švýcarské ledovce se zmenšují tak rychle, že je nepravděpodobné, že je ještě půjde zachránit, i když se podaří udržet hranici maximálního oteplení o 1,5 stupně, stanovený pařížskou dohodou o klimatu.
Na švýcarských ledovcích byla v posledních letech kvůli jejich tání učiněna řada objevů. V roce 2022 se z ledovce Aletsch vynořily trosky letadla, které ztroskotalo v roce 1968.
Loni v červenci pak byly poblíž Matterhornu nalezeny lidské ostatky německého horolezce pohřešovaného od roku 1986.