Nová ředitelka Generálního finančního ředitelství Simona Hornochová FOTO: ČTK / Šulová Kateřina
FOTO: ČTK / Šulová Kateřina
Finanční správu povede Simona Hornochová. Vrací se do resortu financí, odkud odešla po neshodách s ministrem Andrejem Babišem. Kritizovala šikanózní přístup svého předchůdce Martina Janečka a žádala prošetření korunových dluhopisů.
Nová ředitelka Generálního finančního ředitelství, pod které spadá Finanční správa, nastoupí počátkem března. Její nástup je symbolickou tečkou za érou Martina Janečka.
Hornochová hodlá změnit náhled veřejnosti na tento úřad, který se stal za Babišova působení nástrojem státní represe, buzerace, nezákonné likvidace mnoha firem a zároveň zametání citlivých kauz pod koberec.
Odmítá formalistický výklad daňových předpisů postrádající základní smysl. Chce vrátit Finanční správě „reputaci korektní, spravedlivé a klientsky orientované instituce“.
Jakobín Janeček
Neblahou pověst si berňák vybudoval během působení Martina Janečka, jehož v říjnu 2014 dosadil tehdejší ministr financí. Rychle se mu podařilo vybudovat image Babišovy převodové páky a arogantního úředníka. Jeho daňové jakobínství podlomilo důvěru mnoha lidí ve státní správu, což umocnilo podezření, že je uplatňováno jen na někoho.
Ovládnutí Finanční správy se šéfovi ANO osvědčilo jako bič na vybrané firmy a tvrdý postup proti drobným podnikatelům, zesílený zvýšeným počtem kontrol. Nemalý význam mělo při zametání či brzdění sporných případů, ať už se týkaly předražené reklamy Agrofertu na Čapím hnízdě, nebo v tichosti odložené kauzy korunových dluhopisů.
Babiš se octl v podezření, že zneužívá podřízené finanční orgány k útokům na byznysovou konkurenci. Svědčí o tom Šumanova nahrávka, že byl patrně nelegálně informován o „zakleknutí“ na firmu FAU Přerov, jež se nechtěla dohodnout s Agrofertem.
Prohry u soudů
Tento případ zvýraznil problém nadužívání zajišťovacích příkazů, jež často vedly k okamžité likvidaci nebo těžkému poškození postižené firmy. Soudní spory prokázaly, že si přitom úřady v mnoha případech, včetně FAU Přerov, počínaly nezákonně.
Chování Finanční správy kritizovala i Hornochová. Vyčetla Janečkovi rigidní přístup úřadů při obstavení majetku zajišťovacími příkazy.
„Nejvyšší správní soud píše, abyste si uvědomili, že ten subjekt v okamžiku, kdy způsobíte jeho ekonomickou smrt, už České republice nikdy žádné daně nepřinese. Pokud se snaží nějakým způsobem domluvit, není důvod k tak razantním a rychlým krokům. A tohle se nám opakuje,“ konstatovala.
Janeček po řadě problematických kauz skončil v prosinci 2018 a byl přesunut do vedení jihočeského krajského finančního úřadu. Jeho nástupkyně Tatjana Richterová však jeho dědictví na hraně či za hranou zákona neřešila, přestože množící se rozsudky přiměly Finanční správu zmírnit postupy.
Sporné kauzy
Simona Hornochová, původně nezávislá daňová expertka, působila do konce roku 2015 ve funkci náměstkyně ministra financí pro daně a cla. Nejprve pomáhala rozjet dnes už zrušený projekt EET, ale po náběhu služebního zákona se kvůli rozporům s Babišem nepřihlásila do výběrového řízení na tento post.
Výběrové řízení se proměnilo ve frašku a stalo se odrazovým kariérním můstkem Aleny Schillerové. Uspěla po dohodě Babiše a jeho státního tajemníka Sixty, přičemž ji doporučoval i tehdejší ředitel Finanční správy Janeček.
Schillerová prokázala podstatně pružnější loajalitu při zavádění přehnaně represivních opatření a drakonických sankcí a vytvořila s Janečkem sehraný tandem. Babiš potřeboval na těchto klíčových postech naprosto loajální podřízené i z jiných důvodů.
V téže době se berňáku podařilo uklidit podnět německého finančního úřadu kvůli podezření z fiktivní reklamy firmy Agrofert Deutschland v areálu Čapího hnízda. Později, kdy se rozběhla kauza předražené reklamy Agrofertu v celkovém objemu 272 milionů korun, finanční úřady brzdily policejní vyšetřování.
Daňové řízení běží dodnes a Vrchní státní zastupitelství v Praze vrátilo tento policií sporně odložený případ zpět do hry. Nečinnost finančních úřadů v takto citlivé věci byla zarážející.
Zneužití práva
Totéž ovšem platilo pro stejně podivně odloženou kauzu korunových dluhopisů Agrofertu. Navazuje na ni dosud nedoložený původ příjmů Andreje Babiše v řádu stovek milionů korun, jenž rovněž zůstal stranou zájmu Finanční správy.
Babiš koupil nedaněné korunové dluhopisy Agrofertu za 1,5 miliardy korun. Šlo o velmi výhodný obchod pro majitele, nikoli pro jeho holding, který emisi vydal za nevýhodný úrok 6 procent, když si mohl jinde půjčovat třikrát levněji.
Tyto transakce kritizovala i Hornochová. V březnu 2017 v České televizi apelovala, aby vydávání korunových dluhopisů prošetřila Finanční správa. Měla se zaměřit na vztahy mezi emitujícími společnostmi a osobami, které dluhopisy pořizovaly, jestli měly odpovídající kapitál, což je stále otevřený případ majitele Agrofertu.
Dále měla podle ní sledovat, za jakým motivem firmy tyto dluhopisy ve velkých objemech desítek milionů až jednotek miliard korun vůbec vydávaly. „Jestli je na něco potřebovaly, anebo jestli to nebylo čistě účelové, aby si odečetly od základu daně úrokový náklad, ale majitel z toho nezaplatil žádnou daň,“ uvedla.
Často podle ní došlo ke zneužití práva a Finanční správa měla v těchto případech přinejmenším dodatečně doměřit daň.
Pod tlakem opozice se rozběhly prověrky korunových dluhopisů. Finanční správa do jednoho roku zahájila 521 daňových kontrol u 288 subjektů. Kvůli podezření z krácení daně podala 31 trestních oznámení, jež byla později odložena.
Velký tunel
Tatjana Richterová slibovala, že Finanční správa bude o průběžném stavu prověrek informovat. To se nestalo. Dodnes tedy není jasné, jak dopadly. Podle posledních údajů z konce roku 2020 úředníci firmám doměřili přes 416 milionů korun a daňová ztráta byla snížena o více než 70 milionů. Není však ani známo, zda se sankce týkaly i Agrofertu.
Janeček se těmto kontrolám dlouho bránil, neviděl k nim zákonný důvod. „Pokud šéf Finanční správy nepochopil, že je to všechno jeden velký tunel, nemá tam co dělat,“ kontrovala tehdy Hornochová.
Dnes bude mít Janečkova nástupkyně složitý úkol narovnat vztahy státu a občanů do podoby běžné ve vyspělých zemích. Finanční správa by měla zároveň objasnit kontroverzní postupy a kauzy vedoucí k pochybnostem, že spravedlnost u nás neplatí pro každého. S novým vedením vzrostla šance, že se to podaří.
