Generální ředitel ČT Hynek Chudárek a ministr kultury Oto Klempíř FOTO: ČT / se svolením
FOTO: ČT / se svolením
NÁZOR / Česká televize si v neděli v pořadu Newsroom připomněla výročí televizní krize z přelomu let 2000 a 2001. Událost, která tehdy skončila odstoupením neuznaného generálního ředitele Jiřího Hodače. Redakce zpravodajství se vzbouřila, odmítla jeho autoritu a s masivní lidovou podporou bránila instituci před politickým zneužitím. O pětadvacet let později je situace na Kavčích horách daleko vážnější. Rozdíl je však markantní: dnes se tam nebouří nikdo.
„Tady už nikdo bojovat nebude,“ říká jeden z pamětníků tehdejší krize, který v České televizi dodnes pracuje. Nechce být jmenován. Ne proto, že by neměl co říct, ale proto, že je to nebezpečné. Zatímco na začátku milénia se zaměstnanci postavili proti politickému tlaku, dnes mlčí i ve chvíli, kdy se hraje o samotnou existenci nezávislé veřejnoprávní služby. Plány vládní koalice na zrušení koncesionářských poplatků – tedy na faktické zestátnění České televize a Českého rozhlasu – nechávají většinu redaktorů, dramaturgů i manažerů chladnými. Jedinou výjimkou je dramaturg pořadu Bilance Filip Černý. Ten na sociálních sítích před pár dny otevřeně pojmenoval to, co se jiní bojí vyslovit: že zrušení poplatků, které odsouhlasil kabinet Andreje Babiše, nemá jiný smysl než zničení nezávislosti veřejnoprávních médií a jejich podřízení vládní moci. „Jde o to udělat z veřejnoprávních médií hlásnou troubu vlády a ukončit jejich roli hlídacího psa,“ napsal.
Aspoň se nefoťte, proboha!
Z více než tří tisíc zaměstnanců ČT se k němu veřejně přidal jediný kolega – člen publicistické redakce Reportéři ČT Jan Moláček. Jeho příspěvek alespoň sdílel. Ostatní mlčí. Neprotestují, nekladou otázky, nevyvolávají debatu. Jako by se jich věc netýkala. Ve stejnou dobu se generální ředitel ČT Hynek Chudárek setkal s ministrem kultury Otou Klempířem (Motoristé). Oficiální účet České televize zveřejnil jejich společnou selfie fotografii na síti X. Text obsahoval tuto proklamaci: „Společně hovořili o budoucnosti České televize a o významu zachování silné a nezávislé veřejnoprávní služby.“ Pro řadu uživatelů sítě působí za daných okolností jako výsměch. „Aspoň se nefoťte, proboha,“ zní jeden z komentářů. Jiní mluví otevřeně o likvidaci nezávislosti, u které se generální ředitel hrdě fotí v přítomnosti jednoho z jejích katů.
Adam Komers, předák zaměstnanecké vzpoury před 25 lety, dnes provozovatel vinárny, říká: „Kdyby se tehdejší ředitel vyfotil s ministrem kultury, byl by z toho obrovský skandál. Všechna média by to řešila. Dneska se tím Česká televize chlubí.“ A konstatuje bez iluzí: „ČT hodila přes palubu už minulá vládní koalice, která nebyla schopná odvolat z rady ani ty radní, kteří porušili zákon odvoláním dozorčí komise a způsobili mnohamilionovou škodu. Ti pak zvolili slabého ředitele Jana Součka a po něm snad ještě horšího Chudárka, který teď bude logicky podlézat mocným, aby se udržel v křesle.“
Koncesionářské poplatky byly zavedeny právě proto, aby žádná vláda nemohla Českou televizi a Český rozhlas vydírat, trestat nebo si je kupovat skrze rozpočet. Pokud se tyto instituce stanou položkou státního rozpočtu, stávají se zároveň rukojmím každoročního rozpočtového vyjednávání. Ekonomicky navíc zrušení poplatků nedává smysl. Osm miliard korun ročně nezmizí – jen se přesunou do státního rozpočtu, který je už dnes hluboce deficitní. Stát si na tento „dárek občanům“ bude muset půjčit. S úroky. Ve výsledku tak veřejnost zaplatí za stejný obsah víc než dnes.
Až začne chodit Babiš
Jediným skutečným výsledkem bude naprostá ztráta nezávislosti. „Nejhorší je, že ČT sama dělá všechno pro to, aby se jí nikdo nezastal ani zvenčí,“ říká Komers. „To je ten rozdíl oproti tomu, co jsme zažili před pětadvaceti lety. Tehdy nás přišel podpořit celý Václavák, nevím, jestli by byl někdo ochoten jít dnes za ČT demonstrovat!“ Někdejší šéf regionálního zpravodajství zároveň jmenuje, co mu na vysílání vadí nejvíc: „Podívejte se, jaký je tam poměr hostů,“ říká. „Obrazovku pořád okupují lidé jako Jindřich Rajchl, Radim Fiala, Alena Schillerová, Karel Havlíček. Přitom Rajchlova pidistrana má podle průzkumů podporu přes jedno procento!“ rozčiluje se. Až se změní financování, nestane se podle Komerse vlastně nic nového. „Česká televize už dneska funguje jako hlásná trouba vládních stran. Jen to bude oficiální.“
Komers ale připouští, že to může být ještě horší. Poslední bašta padne, až do ní začne pravidelně chodit Andrej Babiš. Bude to znamenat, že už se v ní cítí zcela bezpečně. „Bude to důkaz, že ta televize už je vlastně zbytečná,“ uzavírá Komers.
