KOMENTÁŘ / Ano, kozla lze udělat zahradníkem. I lišce lze svěřit kurník. A zloději svěřit klíče od pokladny. Lze ale taky tušit, jak to asi potom dopadne. Všechna tahle rčení pracují s jednoduchou logikou: nemůžete po někom chtít, aby chránil něco, co mu velí jeho vlastní přirozenost zkonzumovat nebo zničit. Stejně důvěryhodně pak působí i slibované „garance“ nezávislosti veřejnoprávních médií, když je pronáší současná Babišova koalice.

Garance od lidí jako Andrej Babiš nebo Tomio Okamura, to není vtip. To je realita, kterou máme brát vážně a nesmát se u ní.

Představa, jak Babiš ruku v ruce s Okamurou, Klempířem, Macinkou a Rajchlem bdí nad nezávislostí nějakého veřejnoprávního média, je nejen naprosto směšná, ale taky asi tak přesvědčivá, jako kdyby si parta pyromanů otevřela hasičskou stanici.

Nejde o to, co říkají. Jde o to, kdo to říká.

Předně návrh na změnu financování veřejnoprávních médií sice obsahuje „garance“ nezávislosti, mechanismy valorizace i ujištění, že se nic zásadního nemění. Jenže podstata se mění úplně: místo dosavadního relativně autonomního financování přichází přímá vazba na státní rozpočet – a tím i na aktuální politickou většinu. Napojením na politickou moc se apriori vytváří kontext nátlaku a ovladatelnosti.

Lidé jako Babiš, Okamura nebo Rajchl už dostatečně prokázali svými životy a skutky, že jim je vlastní koncentrace moci, tlak na kritiky a ohýbání pravidel podle potřeby. A teď si tahle stejná parta říká o kontrolu nad financováním médií. 

Tvrzení o garancích a nezávislosti je prachobyčejné chucpe. Tohle hebrejské slovo se obvykle používá pro otrlost, zvláštní druh cynismu, obzvláštnímu pokrytectví a naduté aroganci, prostě jde o speciální výraz pro neuvěřitelnou drzost, nestoudnost nebo troufalost. Obvykle se používá, když někdo ignoruje základní pravidla slušnosti, spravedlnosti nebo logiky, ale s takovou samozřejmostí, že to působí až fascinujícím dojmem. 

Bohužel, legrace to není ani trochu. Jak ČT, tak ČRo si po mediální novele oproti letošku finančně pohorší. Podle generálního ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala jde o návrat před rok 1989. Ředitel České televize zase mluví o propouštění. Petici proti ovládnutí ČT a ČRo dosud podepsalo přes 3000 ze 4500 lidí zaměstnaných v obou médiích. 

Zaměstnanci už vědí, že tady o nezávislost dávno nejde. Teď už zbývá jen jediná otázka: Necháme ze sebe udělat ovce, které vlky do ohrady samy ochotně pustí, i my?