Některé ruské letecké společnosti stále létají se svými cestujícími se zastaralými letadly, která by se zdánlivě lépe hodila do muzea než na nebe. Podívejme se na některé z nejúžasnějších příkladů. Mnohé z těchto strojů jste si jako cestující mohli užít už v 60. letech, pokud jste tedy byli na světě.

„Všechno se začne třást, jako by letadlo ožilo. Od oken vychází nápadný průvan a silný vítr způsobuje mocné turbulence.“ Tento popis poskytl bloger Sergej Nečajev, který letěl na palubě sovětského letadla Antonov AN-2, vyráběného v letech 1947–1992. To stále ještě létá s pasažéry se svolením Druhé sjednocené letecké divize v Archangelsku. Cestuje se mezi vesnicemi v Neněckém autonomním okruhu. O letenky je prý značný zájem a je pořád plno. U nás se v AN-2, kterému se přezdívá Andula, můžete nejspíš prolétnout jako parašutista, nebo jste to zažili při vyhlídkovém letu. (Možná, kdyby se mohlo startovat z Václavského náměstí v rámci jeho revitalizace a našlo se podobné vhodné místo i v centru Brna, volili by někteří lidé radši cestování s AN-2 než jízdu autem po D1.)

Můžete se také rozhodnout, že naskočíte na palubu slavného Tu-154 (vyráběného v letech 1968–1998), které stále provozuje společnost Alrosa. Jediná trasa letadla je však v létě z města Mirnyj v Irkutské oblasti (letiště je kousek od největšího a nejhlubšího otevřeného diamantového dolu na světě) do hlavního města Irkutska. Jednosměrná jízdenka vás bude stát 10 000 rublů (přibližně 145 dolarů či 3250 korun).

TU-154 si ještě mnozí pamatují z vlastních cest, protože létalo ve službách ČSA a také to bývalo vládní letadlo, které používal i prezident Václav Havel. Pokud někdo šel náhodou do kina na sovětský film Posádka v ohrožení (1979), asi nezapomene na scénu, jak udatný sovětský člověk vylezl za letu tou velkou rourou nad trupem a nějakým kladívkem bušil do trupu letadla, aby ho opravil. Poněkud při tom omrzl, což bylo na celém výjevu asi nejrealističtější.

Pokud budete chtít z nějakého důvodu navštívit ruské město Vologda, tak vám tamní letecká továrna může nabídnout cestu letadlem Jak-40. Je to čtyřicetimístný stroj vyráběný v letech 1966–1981. Říká se, že cestujícím jsou rozdávány čokolády a lízátka. Let stojí 6000 rublů (přibližně 87 dolarů, 1950 korun).

Pasažéři ČSA zažili i stroj TU-134, vyráběný od roku 1966 do roku 1989. Provozují ho aerolinky se zvučným jménem Kosmos. Letadlo samo bylo poměrně „zvučné“, byť v době svého vzniku hlukové limity splňovalo. Kosmos nabízí týdenní lety do a z Archangelska a na souostroví Novaja zemlja do města Amderma. Cena jednosměrné letenky v závislosti na ročním období často přesáhne 20 000 rublů (přibližně 291 dolarů, zhruba 6500 korun). Pro návštěvu tohoto místa ale potřebujete zvláštní povolení.

Faktem je, že u letadel se ani ohledně typu, ani ohledně stáří konkrétního exempláře nemůžeme řídit představou, že je to jako s autem. Slavný Boeing 747 má za sebou půl století od vzletu prototypu. Dnes vyráběné verze jsou samozřejmě mnohem modernější. Prototyp legendárního letadla Douglas DC-3 Dakota vzlétl v roce 1935 a přestalo se vyrábět ve 40. letech. Přesto jsou tyto stroje dodnes ve světě v provozu. Stará letadla ale nakonec odcházejí, protože už neodpovídají spotřebou nebo hlukovými limity. Fanoušky ale jistě potěší, že si dnes někde mohou na vlastní kůži vyzkoušet, jaké to kdysi bylo, a to ne na nějakém leteckém dnu, ale „doopravdy“.

(Zdroj: Russia Beyond)