Pavel Kohout napsal v padesátých letech knihu pohádek, tentokrát pro děti. Jedna z nich pojednává o Klementu Gottwaldovi. Kléma kráčí krajinou a kouří z dýmky. Vidí ho tovární komíny a nechtějí se nechat zahanbit, a tak kouří ještě více. Všechno je na svém místě. Kléma si zakouřil a zvýšila se výroba. Uhlíková stopa se tenkrát neřešila, lidem bylo dost horko i za studené války.
Generace, která musela zhlédnout řadu válečných filmů, si pamatuje, jak soudruh Stalin postával na mapami různých ukrajinských frontů, a než vydal zásadní a geniální rozhodnutí, dost u toho hulil.
A do třetice jeden válečný vtip. Churchill měl údajně zvláštní zálibu, že když byl nálet, vystupoval na střechu premiérského sídla a pozoroval dílo zkázy. Jednou se k němu v této situaci bázlivě přiblížil tajemník. „Co je?“ ptá se Churchill. „Nic, pane premiére. Jenom jste si sedl na komín a dole je děsně moc kouře.“
Tak s tím je konec. Teď už je na pováženou nechat kouřit i postavy v historických filmech.
Kromě vládní krize a řádění Donalda Trumpa (naštěstí především verbálního) zaměstnává konec kouření ve stravovacích zařízeních sociální sítě. Už bylo připomento, že Hitler byl nekuřák, vegetarián a abstinent. (Živil se ovšem lidským masem, řečeno metaforicky. A to v míře větší než malé.)
Diskuse se už dostala k základním právům a svobodám. Zatím se ještě nevyjádřil Institut Václava Klause, abychom se s definitivní a neomylnou platností dozvěděli, jestli je kouření pravicové, nebo levicové. Zřejmě má analytik institutu Forejt jiné pracovní úkoly. Ani Petra Hájka a Protiproud to moc nezajímá, leda by se řešily otázky chemtrails, to by pak zplodiny získaly přímo vesmírný rozměr.
Mlčí i papež František, asi s ohledem na to, že svatá Terezie z Avily údajně šňupala tabák. Je pravda, že papež Urban VII. byl v 16. století na čele pokroku, protože zakázal kouřit na veřejných místech. Vládl ovšem jenom dvanáct dní, tak se novota moc neujala. Církev byla zřejmě znepokojena tím, že lidem vychází z hlavy kouř, což nebudí zrovna nebeské asociace, a navíc jde o vynález pohanských indiánů. Kadidlo taky kouří a je taky pohanského původu, ale toho se zákazy netýkaly.
Vstupujeme tedy do nové fáze historie. Objevily se elektronické cigarety (zakázané jsou taky, i když to cigarety nejsou a okolí nijak neškodí a ani ho neruší). Přišly cigarety, které tabák jen zahřívají, takže jejich škodlivost sice nemizí, ale redukuje se, takže jedinec má naději, že zemře dříve na něco jiného.
Pokrok možná čeká i konzumaci alkoholu. Už několik let se mluví o nápoji, který má účinky alkoholu, ale nemá jeho zdravotní následky. Vynalezeno v Americe, samozřejmě, ale výroba zatím nikde. Stoupenci spikleneckých teorií nejspíš přijdou na to, že vynálezce byl zlikvidován alkoholovou lobby. (V logice kapitalismu by spíše bylo, že to začnou vyrábět všichni, protože rodiny by už své alkoholiky donutili to pít i proti jejich vůli.)
Co bude dál? Nic, jako vždycky. Všichni si zvyknou, jako si zvykli na zmizení kuřáckých vagonů. Kouřit se bude dál, protože to lidi baví a těší, jen budou možná hulit o něco méně. Vymyslí se různé finty, jak lze zákazy obejít. Demokracie nebude posílena ani oslabena. Lidé nebudou v průměru zdravější, protože na ně dolehnou jiné civilizační nemoci. Ožije byznys s odvykáním kouření a kuřácké kluby. Společnost najde svou rovnováhu a o věci se přestane mluvit, protože se objeví zas něco jiného. Máme tu ostatně věčně živá témata, třeba zákazy potratů, rovnoprávnost žen, maturity z matematiky, mír na Blízkém východě a povznesení všeobecné morálky a vzdělanosti. Než to dořešíme, přiletí asteroid.