Zveřejňujeme text Jaroslava Kmenty, který původně vyšel v časopise Reportér, odkud ho s laskavým svolením autora přebíráme. Pojednává o brněnské chobotnici a roli Jaroslava Faltýnka na jejím utváření.
Brno dnes připomíná Prahu. Vznikl tam totiž systém podobný tomu, jaký kdysi fungoval v hlavním městě za kmotra Romana Janouška. V Brně však nejde o problém ODS, ale tamní pobočky Babišovy strany ANO. Dokumenty policie a státního zastupitelství naznačují, že tvůrcem brněnského systému byl první místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek. A na počátku odhalení brněnské chobotnice stálo vyšetřování úniků policejních informací, jež pak ukázalo na zmanipulované zakázky a pletichy na antimonopolním úřadu.
V pátek 10. listopadu 2017 v deset hodin vešel do hotelu Holiday Inn v Brně místopředseda ANO 2011 a šéf Babišových poslanců Jaroslav Faltýnek. Měl tu schůzku s Karlem Feixem, šéfem společnosti Kapsch, která v zemi provozovala systém elektronického mýtného. S Feixem seznámil Faltýnka jeho letitý přítel z Prostějova, boss českého tenisu Miroslav Černošek.
Po necelé hodince, kterou Faltýnek a Feix strávili v hotelové restauraci, vstal šéf poslanců ANO od stolu a odešel do nedalekého hotelu Voroněž. Chůzí to měl jen čtyři sta metrů.
Tam už na něho čekali jiní dva muži: předseda antimonopolního úřadu ÚOHS Petr Rafaj a vlivný brněnský politik ANO Jiří Švachula, jenž svému stranickému kolegovi Faltýnkovi schůzku dohodl. Rafaj byl Švachulův dobrý známý. Oba spolu často popíjeli víno ve vinotéce Garage Wine v centru Brna.
Policie, která schůzku v hotelu Voroněž monitorovala, si pak zapsala: „Schůzka začala v 11 hodin. A Faltýnek zanedlouho Rafajovi sdělil, že je třeba udělat to, co chce společnost Kapsch.“
Firma Kapsch prohrála v roce 2018 státní zakázku na provoz mýtného systému, ale soutěž ihned napadla. Případ tak řadu měsíců řešil antimonopolní úřad a Kapsch dělal vše pro to, aby se rozhodnutí zvrátilo v jejich prospěch.
Policie posléze schůzku vrcholného politika ANO a šéfa antimonopolního úřadu ve své zprávě pro státní zastupitelství vyhodnotila takto: „Z jednání vyplynula shodná vůle zúčastněných, aby ÚOHS ve věci mýtné zakázky vydal rozhodnutí ve prospěch společnosti Kapsch.“
Šéf antimonopolního úřadu Rafaj podle policejního dokumentu požadoval od Faltýnka zadání, což mu místopředseda ANO slíbil dodat. „Potřeboval bych od vás písemné zadání, co mám tedy v této věci udělat tak, abych k tomuto výsledku mohl směřovat činnost ÚOHS,“ řekl podle odposlechu Petr Rafaj.
„Poté oba společně řešili nejvhodnější dobu, kdy by měl ÚOHS vydat rozhodnutí o zrušení veřejné zakázky na Systém elektronického mýtného,“ stojí v dokumentu, který obdrželo státní zastupitelství.
•••
Informace, z nichž magazín Reportér čerpal při rekonstrukci případu, pocházejí z podkladů policie, které obdrželi státní zástupci a soudce. Značnou část aktérů jsme se snažili požádat o vyjádření, ale buď vůbec nekomunikovali, nebo hovořit odmítli.
Měsíc po schůzce v hotelu odstavil šéf antimonopolního úřadu Petr Rafaj důležitého podřízeného, který by zřejmě s manipulací veřejné soutěže nesouhlasil. Z funkce místopředsedy ÚOHS odešel Josef Chýle. „Ten považoval dosavadní postup za zákonný a bezchybný. Chýle se také měl opakovaně ohradit vůči postupu a pokynům předsedy Rafaje,“ píše se v policejním dokumentu.
Na jeho místo dosadil Rafaj právničku Evu Kubišovou a pověřil ji vedením sekce veřejných zakázek. „Od Rafaje pak přebírala v případu Kapsch instrukce, které rozdělovala svým podřízeným,“ napsali policisté.
Policie případ stále vyšetřuje a dosud není uzavřen. Kvůli policejnímu vyšetřování nicméně v této věci skončily akce na antimonopolním úřadu: výsledkem bylo, že Kapsch přišel o šanci dál mýtné provozovat.
•••
Nejpozoruhodnější na případu je role vrcholného politika ANO Jaroslava Faltýnka.
Jeho zasahování do činnosti státních úřadů v hotelových kavárnách a restauracích jako by v něčem připomínalo postupy legendárního kmotra Romana Janouška v éře vlád ODS, když na důvěrných schůzkách v Obecním domě rozhodoval o zakázkách pražského magistrátu.
Jaroslava Faltýnka policie do uzávěrky tohoto čísla z ničeho neobvinila, z policejních spisů nicméně vychází jako člověk, který byl do systému zásadně zapojen.
„Obžalovaní mluví v odposleších o tom, že brněnský úplatkářský systém řídili Švachulovi vlivní přátelé – tedy otec a syn Faltýnkovi,“ napsaly v dubnu 2020 Hospodářské noviny. A z textu obžaloby, v níž figuruje Jiří Švachula a celá řada dalších politiků a podnikatelů, citují státního zástupce, který si – jakoby – povzdechl, že „hlavní pachatelé mezi obviněnými skutečně nejsou“.
Abychom však pochopili, o co v případu jde a jaké jsou jeho kořeny, je nutné se vrátit o několik let zpátky.
•••
Na počátku brněnské aféry totiž byly úniky informací.
Někdy po roce 2010 spustila brněnská kriminálka vyšetřování případů, v nichž šlo o únik dat z policejních databází. Původně to vypadalo na klasický delikt, jakých se řeší desítky. Jenže zanedlouho se ukázalo, že utajované informace získával ze spisů také mafián Petr Pavel Bezděkovský, a to dokonce z Krajského státního zastupitelství v Brně.
Zdálo se, že mafie prorostla i do justice. Na případu pracoval také specializovaný Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ).
Petr Pavel Bezděkovský byl zločinec s napojením na drogovou mafii. A později byl vyšetřován z objednání vraždy expolicisty a podnikatele Michala Tofla, kterého rozstříleli samopalem v polovině června 2010 před jeho rodinným domem v Brně-Žebětíně.
Tofl se tehdy v noci vracel ve svém Audi A5 Quattro domů. Kulky ze samopalu SA 58 zasáhly nejdříve čelní sklo vozu a pak jeho samotného. Auto narazilo do sloupu veřejného osvětlení, Tofl byl na místě mrtvý. Bezděkovský a jeho kumpáni byli později zatčeni. Bezděkovského našli v roce 2012 oběšeného v cele.
Na to, kdo přesně zločineckému gangu informace vynášel, se tedy nepřišlo.
Až koncem roku 2014 přišlo anonymní udání, podle něhož „někdo z Krajského státního zastupitelství v Brně“ vynáší důvěrné informace vyšetřovaným lidem, tedy podobně, jako to bylo u mafiána Bezděkovského. Právě tehdy projevil útvar ÚOOZ o případ enormní zájem.
V souvislosti s podezřením se začalo objevovat jméno detektiva brněnské expozitury ÚOOZ Michala Ratajského. Byl to někdejší podřízený tehdejšího šéfa útvaru, v dnešní době mnohými kritizovaného Roberta Šlachty.
Detektiv Ratajský odešel z policejní jednotky v roce 2009. Se Šlachtou se neměli rádi. Ratajský ho nerespektoval a mezi kolegy o něm mluvil s despektem jako o sociopatovi, který nemá manažerské schopnosti vést protimafiánský útvar.
Po nějaké době přišel ÚOOZ s tím, že informace unikaly ze živých spisů přímo na úřadu krajských žalobců v Brně. Podle detektivů se uniklé informace dostávaly za peníze k aktérům trestných činů. Policisté tvrdili, že takhle to na Brněnsku fungovalo minimálně od roku 2009.
V červenci 2015 dospěli detektivové ÚOOZ k závěru, kdo přesně informace z justice vynáší. Podezření padlo na úřednici brněnského státního zastupitelství Terezu Čoupkovou, která byla přítelkyní expolicisty Michala Ratajského: a právě on byl jedním z těch, kdo podle útvaru informace z databází získával a pak distribuoval dál.
•••
Bývalý detektiv Michal Ratajský – považovaný za jednoho z klíčových aktérů brněnské kauzy – pochází z jihomoravského Hluku. Letos mu bude 45 let. K policii nastoupil v roce 2000 a asi po dvou letech se stal příslušníkem ÚOOZ v Brně. Sedm let tam pracoval na nejvážnějších zločinech v odboru násilí. V srpnu 2009 po sporech s některými nadřízenými, včetně ředitele Šlachty, od policie odešel.
Posléze se Ratajský živil už jen jako bezpečnostní poradce. V roce 2012 se stal majitelem detektivní kanceláře CS Solutions, která zajišťovala profesionální ochranku, ostrahu objektů i ochranu informačních technologií.
•••
V ÚOOZ na počátku nejspíše nečekali, že se z případu úniku policejních informací nakonec zrodí politický skandál. Avšak zanedlouho poté, co se detektivové ÚOOZ zaměřili na svého exkolegu Ratajského, se před nimi otevřely nečekané stopy mnoha jiných úniků a kauz.
