Takové zasedání Rady ČT jsem nezažil, říká analytik Rožánek. Konec Dvořáka může přijít před volbami

Mediální analytik Filip Rožánek (FIlip Rožánek)

Mediální analytik Filip Rožánek | FOTO: FIlip Rožánek

Radní Hana Lipovská obvinila během středečního zasedání Rady České televize generálního ředitele Petra Dvořáka ze střetu zájmů. Do budovy navíc dorazila v doprovodu policejní ochranky. Jednání radních provázely také další podivnosti. „Se vší vážností mohu říct, že za dvacet let, co zasedání různých mediálních rad sleduji, jsem něco takového nezažil,“ řekl v rozhovoru pro deník FORUM 24 mediální analytik Filip Rožánek. Podle něj se zhoršuje pozice ředitele Petra Dvořáka. Jsou nařčení ze střetu zájmů oprávněná? Dokáže generální ředitel tlak radních ustát? Je ohrožena nezávislost veřejnoprávní televize?

Vy jste poslední zasedání Rady České televize sledoval, jak to na vás působilo?

Se vší vážností mohu říct, že za dvacet let, co zasedání různých mediálních rad sleduji, jsem něco takového nezažil. A to jsem za tu dobu třeba sledoval, jak houstla atmosféra kolem někdejšího ředitele Jiřího Janečka anebo v Českém rozhlase při odvolávání Václava Kasíka. Ve středu to bylo vůbec poprvé, kdy veřejné zasedání kontrolního orgánu média veřejné služby hlídala policie kvůli blíže neurčenému ohrožení jedné radní. Problém je v tom, že už několik měsíců se jednání Rady ČT rozkládají za pochodu. Nejdřív se zaseknou na procesních věcech, pak se dlouze řeší podružnosti a nakonec se skoro zapomene na důležité věci. Takže zatímco Hana Lipovská široce řeší virtuální střety zájmů generálního ředitele, málem zapomněli třeba projednat pokračování kanálu ČT3 a musel jim to ten samý generální ředitel připomenout, aby si to zařadili na program.

Česká televize, ilustrační foto (Rostislav Kaplan)

Noví radní se pořád zaklínali transparentním fungováním televize, svá vlastní jednání ale začali před veřejností spíše schovávat a domlouvají se na neveřejných pracovních jednáních. Připomíná to situaci před lety v Českém rozhlase, kdy se tamní rada scházela také neveřejně nad rámec veřejných zasedání. Postupně pak začala zveřejňovat zápisy z těchto neveřejných jednání a nedávno je zrušila úplně, jedná zkrátka jen na veřejných schůzích, jak zákon předpokládá. Rada ČT se ale vydává spíše opačnou cestou, proti proudu času. Její zasedání jsou čím dál delší, březnové zlomilo rekord trvání, ale efektivita se nezvyšuje, spíše snižuje. Čerstvě se navíc radní dohodli, že budou veřejně zasedat jen v minimální frekvenci stanovené zákonem, tedy jednou měsíčně. Co se bude dít mezi tím, bude mimo kontrolu veřejnosti. A do toho občas přispěje radní Jiří Kratochvíl nějakou verbální agresí, kterou podle záznamů moc nechápou ani jeho kolegové.

Část středečního zasedání Rady ČT byla neveřejná, když předseda Pavel Matocha nechal vypnout přenos pro veřejnost. Je to běžný postup?

Zákon o České televizi, stejně jako třeba zákon o Českém rozhlase, dovoluje radě jednat s vyloučením veřejnosti. Ale je to možné jen za přesně vymezených okolností, když se projednávají tzv. chráněné skutečnosti. Znovu se můžeme podívat na Radu Českého rozhlasu, která tento institut typicky využívá, když se zabývá detaily z nájemních smluv. Takový bod je ale řádně zařazen a ohlášen v programu. Předseda rady před jeho začátkem ohlásí, že je taková věc nyní na řadě, požádá o vypnutí záznamu a jednací místnost opouštějí všichni kromě odpovědných manažerů a členů rady. Bezprostředně po projednání chráněných skutečností, a ještě před schválením souvisejícího usnesení, se ale zase všichni mohou vrátit. Usnesení pak obsahuje sdělení, čeho se smlouva týkala a s kým je uzavřena. Oproti tomu si dlouho nepamatuji, že by možnost jednání s vyloučením veřejnosti využívala Rada České televize, přenos na web se přerušoval jen o přestávkách například během volby dozorčí komise, když se fyzicky vhazují lístky do urny a pak se musí sečíst. V době, kdy to ještě epidemická situace umožňovala, ale i při takových bodech veřejnost a novináři v zasedací místnosti rady normálně zůstávali.

Ilustrační foto (ČTK)

Ve středu však nastala jakási hybridní přestávka, kdy bylo jednání rady přerušeno, ale zároveň předseda Pavel Matocha svolal poradu. Nejprve do jiné jednací místnosti, a tedy bez účasti členů připojených online, a potom zpátky v původní jednací místnosti. Jak víme ze záznamu publikovaného v deníku FORUM 24, v době vypnutého přenosu probíhalo de facto standardní jednání rady, nic tajného, co by veřejnost nemohla slyšet, tam ve skutečnosti nebylo. Nebyl žádný důvod přenos vypínat, mohli o tom stejně tak diskutovat na mikrofon. Takže důvod bude jinde, a Matochova poznámka na záznamu, že některé věci je lepší projednávat neveřejně, mě příliš nepřesvědčila, že skutečně chápe, co je Rada ČT, jak má fungovat a jaké má povinnosti. Tohle je podle mě jednoznačně překročení zákona. 

Snaží se někteří radní v čele s Hanou Lipovskou umetat cestu k odvolání generálního ředitele Petra Dvořáka? Dokáže útoky ustát?

Pozice generálního ředitele se zhoršuje a zatím zůstává ve funkci, protože jeho odpůrci v radě nemají dostatek jasných hlasů k odvolání. Těch je potřeba minimálně deset. Kolem tvrdého jádra je několik váhajících, kteří nevidí situaci tak jednoznačně. To se však může rychle změnit, pokud poslanci skutečně dotáhnou do konce květnovou obměnu čtyř míst v Radě České televize. Ve stávajícím složení bude rada naposledy zasedat 19. května, na konci měsíce potom vyprší mandáty čtyř radních. Plus ještě nedávno rezignoval Maxmilián Kašparů. Bez zvolení nových radních by tedy Rada ČT zasedala přesně v deseti lidech a jednomyslnou shodu by nenašla, protože by v její sestavě tím pádem chyběli třeba Jiří Kratochvíl nebo Daniel Váňa. Možných scénářů je několik. Buď sněmovna zvolí všechny čtyři nové radní, a pak může Petr Dvořák padnout klidně už na červnové nebo červencové schůzi. Nebo sněmovna zvolí jen část radních, například jen jednoho, i to se běžně děje, a rada by tedy zasedala v neúplném složení. Anebo opakovaně nezvolí nikoho a volba spadne pod stůl, také to už se v minulosti stalo, čímž by Petr Dvořák svou pozici ustál.

FORUM 24 (archiv)

Pád generálního ředitele by se také mohl posunout těsně před volby, neboť v polovině září vyprší mandát Zdeňku Šarapatkovi, takže by mohla přijít v úvahu ještě rychlá letní obměna. To všechno platí za předpokladu, že budou poslanci do finále volby posílat typově podobné lidi, jaké vidíme i v současné dvanáctce finalistů. Tam drtivě převažují militantní odpůrci současné podoby ČT a jejího ředitele, spousta z nich se ani netají tím, že by hlasovali pro jeho odvolání. Myslím, že je to pro spoustu z nich něco jako svatý boj, a je jim úplně jedno, že jsou za rohem sněmovní volby. Nespoléhal bych ani na to, jak podzimní volby dopadnou, protože jakmile je radní zvolený do funkce, trvá jeho mandát po dobu šesti let.

Radní Lipovská tvrdí, že je generální ředitel Dvořák ve střetu zájmů. Má pravdu?

Ne. Informace Hany Lipovské, jak je prezentovala na středečním zasedání, žádnému porušení zákona nenasvědčují. Je to úplně umělá konstrukce. Zákon o České televizi zakazuje generálnímu řediteli, aby podnikal v oblasti hromadných sdělovacích prostředků. Držení akcií nebo vlastnické podíly v jiných firmách mu nezakazuje a neodporuje to ani jiné legislativě. Hana Lipovská má ale talent prezentovat zcela banální věci dramatickou divadelní dikcí, takže věci působí hůř, než jaké jsou.

Mimochodem, radní Lubomír Veselý na tom neveřejném záznamu zmiňuje, že je to zase taková hurá akce. To je přiléhavé. Vždycky to vzniká tak, že si Hana Lipovská vezme slovo v rámci diskuse a najednou z toho formuluje usnesení. Přitom informace o Gopasu veřejně sdělil generální ředitel sám už dřív, včetně březnového zasedání rady, a sám požádal interní audit o přehled smluv s touto počítačovou školou. Za zcela absurdní pak musím označit konstrukce naznačující jakýsi prospěch pro TV Nova a O TV z toho, že Českou televizi vede Petr Dvořák. To jenom nasvědčuje tomu, že Hana Lipovská vůbec netuší nic o televizním trhu a pracně se snaží navodit souvislosti tam, kde nejsou.

Měla by se veřejnost obávat o nezávislost České televize?

Popravdě mě mrzí, jak volební výbor sněmovny rezignoval na svou dohledovou funkci. Rada ČT se zodpovídá sněmovně, ale většina členů výboru nechce řešit ani to, že někteří členové rady, Hanu Lipovskou nevyjímaje, jsou sami ve střetu zájmů. Raději si nad tím umyjí ruce a řeknou, že to má řešit soud, anebo poukazování na jejich vazby odbydou jako kádrování. Přitom role sněmovny je v tomto ohledu jasná a v uplynulých letech byla bez problému uplatňována, poslanci se nijak nerozpakovali odvolat radní, kteří zákon porušovali, anebo si k tomu přinejmenším nechali udělat podrobné analýzy od Parlamentního institutu. Sněmovna klidně může jednat, je to suverén rozhodující hlasováním, a je naprosto v její kompetenci rozhodovat o radě v souladu s ustanoveními zákona o České televizi.

Problém v tom, proč volební výbor pasivně přihlíží rozkladu televizní rady, není právní, ale politický. Část členů výboru zkrátka sympatizuje s tím, co radní dělají, další členové zas vítají jakoukoliv kritiku České televize, hlavně aby byla politicky nekorektní. Je samozřejmě v pořádku, pokud je rada pestrá, ale tady se z toho stal naprostý cirkus, ve kterém na žádnou konstruktivní kritiku není prostor. Prostě se hlasitě řve. A jak to vypadá, když se místo argumentů křičí a nabourává systém za každou cenu, vidíme třeba v Radě ČTK. Je to smutná vizitka poslanců odpovědných za mediální problematiku, kteří mají ve volebním výboru hlasovací většinu.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]