Taškařice pokračuje, ministrem má být „malý Poche“. Jak zareaguje Zeman?

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD)  (ČTK)

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) | FOTO: ČTK

Vládní taškařice kolem jmenování ministra zahraničí nekončí. Jan Hamáček nečekaně vytáhl „eso“ z rukávu, Tomáše Petříčka, který má velmi blízko k zavrhovanému adeptu Miroslavu Pochemu. Jak zareaguje prezident Miloš Zeman, spolkne tuto návnadu?

Prezident a představitelé vlády se na Pražském hradě sešli kvůli koordinaci zahraniční politiky. Zatím se nedaří (ČTK)

Na první pohled to vypadá, že vleklá vládní krize kolem obsazení postu ministra zahraničí spěje ke konci. ČSSD pochopila, že averze Miloše Zemana vůči původnímu kandidátovi Miroslavu Pochemu je neměnná a tudy cesta nevede. Zvláště když se premiér Andrej Babiš odmítl v tomto sporu s hlavou státu angažovat a nakonec definitivně prohlásil, že Poche ministrem nikdy nebude.

Babiš opanoval zahraniční politiku

Jan Hamáček chtěl původně rozluštění tohoto rébusu odložit za říjnové volby, aby zamezil vnitřním třenicím do té doby, než se najde co nejkompromisnější řešení. Proto je návrh na nového šéfa diplomacie v tuto chvíli překvapivý, ale z pohledu sociální demokracie má svoji logiku.

Chce tak ukončit několikaměsíční polovládí v důležitém resortu, kdy neprůbojnost předáků ČSSD ještě více oslabuje stranu před volbami. Mezitím zahraniční politiku zcela ovládl radikalizující se premiér, čehož využil k masivnímu výlovu voličů Tomia Okamury.

Elektorát napravo od středu už Babiš nezíská. Naopak mu ubývá díky mesalianci s komunisty a rozhazovačné politice se silnou rolí státní byrokracie. Vlevo už také není příliš co brát, protože starší voliči z tradiční základny ČSSD a KSČM už většinou „přeběhli“ v posledních parlamentních volbách.

Signál před volbami?

Sociální demokracie se křečovitě snaží slibováním všeho všem udržet zbytek. Zaplnění chybějícího článku vlády může být signálem voličům, že se poměry ve straně konsolidují a že je schopna prosazovat plnohodnotnou zahraniční politiku. Skutečnost však zdaleka není tak růžová, protože zvolené řešení s Petříčkem má mnoho ALE.

Především je nápadné, že Petříčka nejvíc vychvaluje Miroslav Poche, vetovaný šíbr pražské sociální demokracie, která pomohla Hamáčkovi uspět v boji o předsednictví.  „Je to vynikající volba, pan Petříček má široký rozhled, je to precizní člověk s výborným vzděláním na domácích i zahraničních univerzitách,“ tvrdí Poche.

K tomu je nutné dodat, že Petříček působil několik let jako asistent Miroslava Pocheho v Evropském parlamentu. Od srpna je náměstkem ministra zahraničí, kam ho dosadil jeho bývalý šéf, který u Hamáčka funguje jako politický tajemník.

Poche se přitom nedávno na setkání českých velvyslanců nechal slyšet, že nedopustí, aby se stal ministrem zahraničí někdo, kdo nesouzní s jeho pojetím zahraniční politiky. Petříček by tyto předpoklady splňoval a jeho výhodou je i to, že pochází z pražské organizace ČSSD, která by tak neměla změnu dosavadního nesmiřitelného postoje blokovat.

Pocheho loutka

Na druhé straně ovšem vyvstává problém, že Zemanovo oficiální zdůvodnění, proč nechce jmenovat Pocheho, znělo právě kvůli jeho pojetí evropské a migrační politiky. Petříček je pouhý klon svého šéfa, přezdívaný v kuloárech jako „malý Poche“. Nepochybně by byl pouhou Pocheho loutkou, přičemž širší rozlet by mu neumožňovala ani jeho nezkušenost a neznámost.

Navíc to vypadá, že Pocheho mise na ministerstvu by tímto krokem zdaleka neskočila, naopak by Hamáčkovým odchodem zřejmě ještě oficiálně posílil svůj vliv. Nelze totiž vyloučit, že by se mohl stát ministrovým náměstkem. O tom svědčí i Pocheho prohlášení, že už nebude příští rok znovu kandidovat do Evropského parlamentu a zaměří se na politické působení doma.

„To se musíte zeptat budoucího pana ministra. Je na něm, jak si uspořádá svůj kabinet,“ odpověděl na dotaz případného náměstkování Miroslava Pocheho předseda ČSSD Jan Hamáček.

Bezva finta?

Z pohledu sociální demokracie to vypadá jako „bezva finta“. Zemanovi by vyrazila trumf z ruky, protože se všeobecně předpokládá, že za vetem pražského politika s komplikovanou minulostí je i jeho veřejně oznámená volba Jiřího Drahoše.

Jmenování Petříčka by však bylo dvojsečné z jiného důvodu. Je to příliš slabá figura na to, aby mohla provozovat autentickou zahraniční politiku. Poslední týdny odhalily její zoufalou nejednotnost.

To se zatím nejviditelněji projevilo v otázce hlasování ČSSD a hnutí ANO v Evropském parlamentu k rezoluci vyzývající k sankcím proti Maďarsku. Poslanci hnutí ANO hlasovali nikoli náhodou pro rezoluci v souladu s liberální frakcí ALDE, jejíž jsou součástí, aby se od nich před domácím publikem teatrálně distancoval premiér Babiš, snažící se hrát na všechny strany.

Hlasování europoslanců ČSSD k téže věci názorně předvedlo její vnitřní rozpolcenost. Jan Keller hlasoval proti, Pavel Poc se zdržel, Olga Sehnalová nehlasovala a Miroslav Poche byl pro. Dá se usuzovat, že Petříček bude v souznění se svým loutkovodičem a Janem Hamáčkem rovněž pro přitvrzení postojů k Viktoru Orbánovi.

Další nesoulad mezi hnutím ANO a ČSSD je patrný v otázce přijetí syrských sirotků. Zatímco premiér nechce přijmout ani jednoho, což je i mezi evropskými protimigračními stranami extrémní postoj, Hamáček prohlašoval pravý opak.

Neznámá persona

Především je však patrné, že se premiér Babiš zhlédl v zahraniční politice, protože potřebuje odvést pozornost od domácí zátěže podpory jeho vlády komunisty a od problémů se střetem zájmů, propíraným už i na evropské půdě. Jak se chce vedle premiéra prosazovat neznámá persona, jež má slabou pozici i uvnitř ČSSD, je ve hvězdách.

Bývalí policisté ÚOOZ Robert Šlachta a Jiří Komárek (ČTK)

Dosud není jasné, jak zareaguje Miloš Zeman. Pokud nominaci „malého Pocheho“ stráví, vznikne otázka, proč tak dlouho neústavně blokoval obsazení postu ministra zahraničí. Petříček je programově ze stejného těsta a pouze by tak vynikla prezidentova animozita vůči jedné osobě, která několik měsíců bránila normálnímu chodu vlády.

Pokud ovšem bude Petříčka rovněž vetovat, zašly by už mimoústavní hrátky hlavy státu příliš daleko. ČSSD by v takovém případě měla zvážit, jestli jí opakované veřejné ponižování stojí za účast ve vládě. Hamáčkovo vedení ovšem zatím působí dojmem, že je připraveno v zájmu udržení několika křesel skousnout úplně vše.

 

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]